Jižním směrem od Doudleb nad Orlicí na Rychnovsku se zvedá výrazný horský hřeben s dominantou nové vrbické rozhledny v nadmořské výšce 445 metrů. Pilot vojenského tryskáče, který 21.června 1972 mířil na pardubickou vojenskou základu, však poslední vteřiny před tím, než se katapultoval, viděl jen les a pole.
Dnes o katastrofě letounu československé armády ví jen hrstka zasvěcených. Jedním z nich je Jindřich Balous, který na místo neštěstí dorazil jako první.
„Říká se tady Na Kastelu, je to nejvyšší bod v okolí,“ upozorňuje u rozhledny devětašedesátiletý Jindřich Balous, který pochází z nedaleké Vrbice. U kiosku postává skupina cyklistů, ale na informační tabuli u vstupu na vyhlídku o třiačtyřicet let staré události nenajdou ani zmínku.
Na několika místech dohořívaly plamínky
„Byl jsem zrovna u našich a opravoval embéčko. Mohlo být krátce po poledni, když jsem uslyšel vynechávat motor letadla, pak nastala vteřina dvě ticha a dutá rána. Za chalupami jsem uviděl oblak hnědého prachu. Na nic jsem nečekal, skočil na skútr a za dvě minuty byl tady. Slyšet a vidět to mohl jen ten, kdo byl venku. Proto zpočátku lidé v obci nehodu nezaregistrovali,“ vzpomíná Balous, kterému bylo v době leteckého neštěstí šestadvacet let.
Tehdy nad vesnicí žádná rozhledna nestála, bylo tam jen pole s pšenicí. „Na několika místech dohořívaly plamínky. Napadlo mě, že nádrže musel mít prázdné, jinak by propukl požár,“ pokračuje svědek události a rukou ukazuje k nejvyššímu bodu kopce, kde se říká Na Kastelu.
Někde tam uviděl kráter v zemi. „Co mě zaujalo, byla hluboká jáma. Došlo mi, že to bylo místo, kde se letadlo zapíchlo do země, překulilo a jeho trosky skončily asi půl kilometru dál níže po svahu až za horizontem,“ vypráví.
Jindřich Balous ukazuje směrem k místu nehody (17.6.2015).
Podle pamětníků ležela Vrbice v koridoru cvičných letů proudových letadel československé armády. Vojenský pilot Jaroslav Krýda se krátce před tím, než se letadlo zřítilo, stačil katapultoval. Uvázl na stromě na stráni horského hřebene kousek od Doudleb, a co je důležité, přežil a ani neutrpěl vážnější poranění. Pilota se redakci MF DNES nepodařilo vypátrat, není známo, jestli ještě žije.
Podle starostky Vrbice Drahomíry Kuběnkové, která také neštěstí pamatuje, šlo o vojenský proudový cvičný letoun Aero L-29 Delfín.
„Jako příčina havárie se uvádí technická závada motoru,“ říká Kuběnková. Doma má dokonce kus plechu z legendárního letadla, armádami NATO označovaného jako Maya. Aero L-29 byl vůbec prvním proudovým strojem navrženým a vyráběným v Československu. Do výzbroje zemí Varšavské smlouvy byl nasazován v 60.letech.
Na nehodu si vzpomíná i čtyřiašedesátiletý bratr Jindřicha Balouse Petr. „Letadlo letělo od Doudleb směrem na Pardubice. Podle mě se pilot snažil dostat na pardubické vojenské letiště,“ domnívá se Petr Balous, který kráter na kopci zahrnoval.
„Chtěli to mít rychle vyřízené“
Vojáci prostor na několik dní obehnali páskou a nikdo cizí na pole nesměl. Výjimkou byli vojenští vyšetřovatelé a vojáci, kteří odváželi trosky. Ještě v den nehody vojáci v hospodě nabízeli místním lidem, kterým pád letadla způsobil nějakou škodu na majetku, finanční vyrovnání.
„Chtěli to mít rychle vyřízené, aby se o tom co možná nejméně mluvilo,“ míní Jindřich Balous. „Nemyslím si, že by se tehdejší režim snažil nehodu u Vrbice úplně ututlat. Je však pravda, že o ní ví málokdo,“ dodává Kuběnková.
Havárie československého vojenského tryskáče u Vrbice je jednou z mála leteckých katastrof nějakého armádního letounu ve volné krajině v poválečné historii Královéhradeckého kraje. Jinou podobnou havárii připomíná v lese nad Zdobnicí v Orlických horách pomník - část křídla s rudou hvězdou na betonovém podstavci (více o nehodě čtěte zde).
V roce 1968 se nad osadou Kamenec nedaleko Zdobnice zapíchl do lesa sovětský vojenský letoun MiG. Dodnes není jasné, jestli šlo o stroj typu MiG-15, nebo MiG-17. Při katastrofě v Orlických horách zemřel sovětský pilot.
