Nulovou toleranci vůči vandalům se rozhodla vyhlásit radnice ve Dvoře Králové nad Labem. V problémových lokalitách posílí hlídky městské policie.
Nastraží fotopasti a nové kamery si posvítí také na ničení městského majetku, na sprejery, rabování kontejnerů a divoké mejdany, po kterých v ulicích zůstává spoušť.
Fotopasti se jako účinná zbraň proti vandalům osvědčily i v jiných městech. Například Hradec Králové díky nim odhalil už několik černých skládek (více čtěte zde).
Za teeneagery zůstávají střepy a nedopalky
Největší problémy jsou v centru Dvora Králové. Dětská hřiště pod Hankovým domem a u Mateřské školy v ulici Elišky Krásnohorské se po víkendových pouličních party mění ve smetiště.
Na hřištích a v jejich okolích se hromadí odpadky, střepy a nedopalky cigaret. Spoušť za sebou teenageři zanechávají také v Schulzových sadech. Zvlášť v době letních prázdnin, kdy mají školáci volno, se případy množí.
Městští strážníci společně s pracovníky technických služeb proto vytipovali problémová místa, na která se zaměří intenzivně.
„Zvýšíme hlídkovou činnost v problematických lokalitách a v exponovaných časech je vybavíme fotopastmi nebo zde nainstalujeme kamery,“ popisuje přijatá opatření zastupitel Jan Štípek, který je pověřený řízením městské policie.
Fotopasti se městu v boji proti vandalům už osvědčily. Dvůr Králové je využívá dva roky, strážníci je dočasně umisťují na místa, kde dochází k potížím. Fotografie se buď uloží v kameře, nebo z ní odcházejí formou MMS zprávy na městskou policii.
„Díky fotopastem se podařilo ztotožnit například pachatele poškozování osobních vozidel v Macharově ulici, rabování kontejnerů na elektrický odpad nebo sprejery v městském parku,“ jmenuje úspěchy mluvčí dvorské radnice Miroslava Kameníková.
Město bojuje se sprejerskými gangy
Právě sprejerství je jedním z hlavních nešvarů, které druhé největší město Trutnovska dlouhodobě trápí. Podle strážníků jsou vandalové organizováni ve skupinách.
„Ve městě se občas objeví nové sprejerské gangy, jejichž členové se snaží etablovat ve sprejerské hierarchii. Během krátké doby pak dochází k poškození velkých ploch, bloků domů, ulic či průmyslových objektů,“ poznamenává městský strážník Jindřich Hauke.
Častým problémem je také ničení laviček a městského mobiliáře, dopravních značek i zeleně.
Dvůr Králové v současnosti využívá 27 kamer včetně dvou mobilních, které policisté umisťují na přechodnou dobu na místa, kde nejsou pevné kamerové body. Osobní kamery mají ve výbavě také strážníci. Podle nich je přínos evidentní.
„Je patrné, že v lokalitách, kde jsou kamery umístěny, došlo k poklesu projevů vandalismu nebo jsme pomocí nich odhalili pachatele,“ dodává Hauke.
Město chce proto s využitím grantů v dohledné době pořídit další monitorovací zařízení, umístí je do „nových“ lokalit, jako jsou Schulzovy sady nebo prostor u atletického stadionu pod Hankovým domem.
„Záleží na tom, jak budou nastaveny dotační tituly, které podporují rozvoj kamerového systému,“ poznamenává policejní šéf Jan Štípek.
Fotopast odhalila lup ze hřbitova i ničení paláce
Fotopasti používají zejména ochranáři při monitorování zvířat. Nedávno potvrdily návrat vlků na Šumavu nebo výskyt rysa ostrovida v několika českých pohořích. V posledních letech je čím dál častěji také využívají města pro odhalování nelegální činnosti.
V loňském roce se díky fotopasti podařilo policistům v Chrudimi zadržet dvojici pachatelů, kteří z tamního hřbitova kradli květiny a různé pietní předměty. Lup poté prodávali před pardubickým krematoriem. Letos na jaře zase snímek usvědčil zloděje, kteří devastovali Liebiegův palác v Liberci.
Jako první začala v roce 2011 používat fotopasti městská policie v Hradci Králové. V současnosti má v arzenálu sedm sad, pomáhají odhalovat zakladatele černých skládek v okrajových částech města a někdy také pachatele trestných činů.
„V jednom případě pachatel založil černou skládku z odpadu, které vezlo kradené auto,“ podotýká mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.
Za první pololetí letošního roku strážníci díky moderním technologiím dopadli osm původců nelegálních skládek.
„Odhalit pachatele bez použití kamer či fotopastí je velice obtížné. V některých případech se to strážníkům přesto podařilo. Dali si tu práci a když odpad rozebrali, našli v něm dodací listy nebo jiné stopy, které je k původci dovedly. Zcela určitě se nákup a následné využití fotopastí finančně vyplatí, zejména v porovnání s náklady, které je nutné vynaložit na likvidaci černé skládky,“ říká Vlčková.
Zloděj vyměnil fotopasti za pivo
Nelegální skládky zakládají občané i firmy, které se tak bezplatně zbavují odpadu. Magistrát za to může udělit pokutu až 50 tisíc korun, podnikatelským subjektům až jeden milion.
„Ve zvlášť závažných případech může inspekce sáhnout až k padesátimilionové pokutě a zákazu činnosti,“ dodává mluvčí.
Maskované mobilní fotopasti používají rovněž městské lesy. Dohlížejí na ochranu majetku a kontrolují vjezd automobilů do lesa. Město je původně koupilo kvůli problémům s černými skládkami, v poslední době však lidé do lesů odpad přestali vozit.
V loňském roce došlo ke kuriózní situaci. Dvě fotopasti někdo ukradl a strážníci se později dozvěděli, že je zlodějíček v místním hostinci použil jako platidlo - měnil je za pivo.
