Zoologická zahrada ve Dvoře Králové, to nejsou jen stáda antilop, hejna pelikánů, lvi a nosorožci. S příchodem večera nastupuje „noční směna“. Zvířata, která přes den spí a lidé je nemají šanci vidět, za soumraku ožívají.
Tomu, kdo se rozhodne návštěvu si protáhnout do večerních hodin, ukáže zoo jinou tvář. Zatímco přes den není v hlavní sezoně v areálu často k hnutí, navečer se zoo vylidní.
Pokladny se sice v létě zavírají v 18 hodin, ale návštěvníci mohou zůstat uvnitř třeba až do půlnoci. V tom je dvorská zoo mezi ostatními chovatelskými institucemi v České republice unikátní.
K samci cibetky přibude partnerka
Jakmile se zešeří, vylézá do výběhu naproti hlavnímu vstupu cibetka africká. Podsaditá šelma, největší ze všech cibetek, systematicky prozkoumává terén.
Na rozdíl od šakala, který ve vedlejším výběhu okamžitě zaregistruje každého návštěvníka, se cibetka nenechává vyrušovat. Nikoho si během „práce“ nevšímá. Zoo původně chovala pár, samice však nedávno uhynula.
„O prázdninách by měla přijet jiná samice, takže zase budeme mít kompletní pár,“ poznamenává mluvčí zahrady Simona Jiřičková.
Dikobrazi jsou k návštěvníkům neteční
Živo je také na druhé straně pavilonu šelem. Hyeny skvrnité, jež ve velkém výběhu nahradily tygry, přes den odpočívají, ale večer jsou ve svém živlu. Pobíhají okolo, jejich pozornosti nic neujde. K náhodným kolemjdoucím se rozeběhnou a zvědavě si je prohlížejí.
Čilí jsou také karakalové. Při troše štěstí lidé uvidí jen několik týdnů stará mláďata. Naopak jejich sousedi dikobrazi jsou k návštěvníkům neteční. Pár dospělých pomalu pochoduje až k prosklené části výběhu, kde si lidé mohou zblízka prohlédnout jejich charakteristické ostny.
V těsném závěsu za párem velkých dikobrazů se šourá nedávno narozený sameček, od rodičů se ani nehne. Podobně jako dvě mláďata, která odcestovala do pražské zoo, ani on ve Dvoře Králové dlouho nezůstane.
„Dikobrazi mohou žít ve skupinách, ale protože je předpoklad, že se pár bude dál množit, mláďata budou umístěna v jiných zahradách, aby dospělí měli dostatečný prostor,“ upozorňuje mluvčí.
Dikobrazí rodinu čeká v dohledné době stěhování do nového výběhu, který vyrostl ve zlatokopecké vesničce a má podobu opuštěného dolu na zlato. Tady je návštěvníci budou moci pozorovat také během dne. Ze šachty dolu uvidí přímo do jejich doupěte.
Hrabáč Eko opouští pelech
Hlavní hvězdou noční zoo je hrabáč kapský. Dvouletý samec Eko přijel do Dvora Králové vloni na podzim z ruského Jekatěrinburgu. Zahrada pro něj vybudovala nový „byt“ v pavilonu Africká savana.
Zájemci mohou sledovat hrabáče kapského v jeho doupěti.
Zvíře s nápadně dlouhým rypákem, lepkavým jazykem a mohutnými drápy na silných končetinách přes den spí v osvíceném doupěti. Přes okno jej mohou pozorovat také návštěvníci.
S příchodem tmy se ale lidem nabízí úplně jiná podívaná. Hrabáč se probouzí z hlubokého spánku, jde se do rohu napít. Pak vychází do nekryté části expozice, od návštěvníků jej dělí pouze průhledná zábrana.
„Ježíši, ten je velký, čekala jsem malou myš. Už chápu, proč mu říkají hrabáč,“ netají údiv při prvním setkání s hrabáčem jedna z návštěvnic.
Eko rejdí jen několik decimetrů od ní „prasečím“ rypákem v písku, po několika minutách se zase vrací do pelechu. V klidu však nevydrží ležet dlouho. Převaluje se, po chvilce opět vstává a pochůzka se opakuje.
Ve volné přírodě dokáže hrabáč během jediné noci spořádat až 50 tisíc termitů. V zoo se jeho menu skládá z potemníků, moučných červů, sušeného hmyzu, vajíček či ovoce.
Hrabáč, dikobraz i cibetka jsou noční specialisté. Zatímco ve dne je jejich aktivita minimální, s příchodem večera ožívají. „Živí se potravou, která je v dosahu za soumraku a v noci, kdy teplota klesá a světla ubývá. Jejich zrak, sluch i termoregulace jsou k nočnímu životu přizpůsobeny,“ vysvětluje Simona Jiřičková.
Výběhy osvítí „měsíční“ světlo
S výjimkou hrabáče, kterého lidé mohou ve speciálně osvětleném doupěti pozorovat i ve dne, ačkoli většinou spí, je výběh dikobrazů a cibetek za světla většinou prázdný.
„Ve dne bývají aktivní pouze v případě, že jsou ohroženi, což se při chovu v zoo nemůže stát, avšak můžeme je i za dne vylákat nejlépe za potravou,“ pokračuje mluvčí.
Většina pavilonů je v létě otevřena do 22 hodin. Noční prohlídky chce zoo pěším návštěvníkům ještě více zatraktivnit. Výběhy plánuje osvítit „měsíčním“ světlem. „Je to světlo, které imituje svit měsíce a nenarušuje tak nočního obyvatele výběhu,“ poznamenává Jiřičková.
Objevit kouzlo africké přírody mohou návštěvníci také díky večernímu safari. Projížďky safaribusem za soumraku mezi volně pobíhajícími stády antilop, zeber a pakoňů patří k největším unikátním lákadlům zahrady. Žádná jiná zoo v Evropě noční safari nenabízí.
„Zvířata bývají vpodvečer aktivnější, s klesající teplotou vycházejí ze svých úkrytů v lese na pastvu,“ dodává Simona Jiřičková.
Projížďka s odborným komentářem trvá zhruba 50 minut. Do konce srpna se konají každý večer, v září pouze v pátek a v sobotu. Safaribusy odjíždějí vždy ve 20 a 21 hodin od večerního vchodu u záchytného parkoviště.
