Jestliže se vyplní černé prognózy mnoha studií i expertů a současné sucho je jen předehrou opravdu vážného problému, který v budoucnu postihne především Hradec Králové, vyprahlé město mohou zachránit tři uvažovaná opatření.
Stavba nových vodních nádrží v Krkonoších a Orlických horách však zatím naráží na obrovskou finanční náročnost či na vcelku logický odpor obcí postižených jejich budováním.
Zásobování Hradce z Pardubického kraje také závisí na ceně: tentokrát ale na ceně samotné vody, která by pro obyvatele byla jistě výrazně vyšší než voda čerpaná z dlouhodobě přetíženého prameniště Litá.
Třetí možnost by stála „jen“ desítky až stovky milionů korun a budování by netrvalo dlouhé roky. Řešení se podle ministerstev životního prostředí a zemědělství jmenuje umělá infiltrace vody, což v překladu znamená její povrchové převádění do podzemních rezervoárů.
„Vhodné podloží, kvalita vody i kapacita jímacího území Hradec rovnou předurčuje. Myslím, že budeme upřednostňovat právě toto řešení,“ potvrdil zdroj z ministerstva životního prostředí, který si nepřál být jmenován.
Plány na vsakování vody jsou hotové
Redakce MF DNES zjistila konkrétní místa, která jsou k umělému zasakování nejspíš pomocí vrtů nejvhodnější. Z materiálu nazvaného Adaptační opatření pro snižování dopadů klimatické změny vyplývá, že voda se má odebírat z řeky Orlice jen několik stovek metrů nad malšovickým jezem. U Malšovy Lhoty by se voda čerpala do rezervoárů na obou březích, o kousek dál po proudu je jak šitá na míru louka u modelářského stadionu podél ulice Bratří Štefanů.
„Předpokládaná vydatnost zdroje byla určena na 20 až 100 litrů za vteřinu v závislosti na reálných hydraulických podmínkách,“ stojí v dokumentu obou ministerstev. Je tu však jiný problém. Údajně hrozí vážné riziko kontaminace podzemních vod.
„Je to experiment, který by si ve světě nedovolili, protože stačí malá lidská chyba a je vystaráno na hodně dlouhou dobu,“ domnívá se ekolog Michael Pondělíček.
„Obavy jsou skutečně na místě,“ potvrzuje i zkušený soudní znalec v oboru vodního hospodářství Miloslav Dražka, podle kterého hrozí nebezpečí hlavně při příliš velkém odběru povrchové vody z Orlice.
„Umělá infiltrace je do určité míry vhodná, ale má to určité zákonitosti. Musí se najít přesný objem vody, se kterou si ještě příroda umí poradit. Jinak to bude jen na škodu,“ připomíná.
Podle jiného uznávaného hydrologa Jiřího Klicpery je umělá infiltrace vyzkoušená praxe, která fungovala už před 40 lety při čerpání vody z písníku Oplatil u Stéblové pro potřeby Pardubic i při vsakování vody z Cidliny pro Nový Bydžov: „Pokud by čerpání vody nezpůsobilo v Orlici významný deficit, neměl by to být problém.“ Klicpera se však i přesto přimlouvá za jiné řešení při shánění pitné vody pro Hradec v budoucím „opravdovém“ období sucha.
„Spíš než vrty by asi byly vhodnější nějaké drenáže stejně jako v Novém Bydžově nebo ve vodním zdroji pro Prahu Kárané. Nejlepší a nejjednodušší pro Hradec by podle mě byla čerpací stanice někde u dobře zásobených písníků kolem Kratonoh, protože tam byly plánovány vodní zdroje a vody ve slušné kvalitě je tam také dost. Hradci by muselo stačit zhruba 75 litrů za vteřinu, což by tyto zdroje plně zajišťovaly,“ dodává hydrolog.
Nejúčinnější jsou vodní nádrže
Přestože ministerská expertiza zmiňuje i další opatření pro období sucha, například zavedení monitorovacího systému, změnu legislativy, limity pro odběr vody anebo dotační titul typu Zelená úsporám pro využití dešťové vody v novostavbách, v uvedené studii je však upozaďuje.
„Z výsledků studií vyplývá, že zpravidla nejúčinnější jsou opatření technická, zejména vodní nádrže, případně převody vody. Tato opatření by měla být zavedena do praxe v případě, kdy využívání existujících vodních zdrojů nebude udržitelné a jiná, méně radikální řešení nebudou realizována nebo nebudou efektivní,“ píše se v dokumentu.
Pro Hradec z toho vychází dvojice technických opatření: buď převod povrchové vody z Orlice do podzemí, nebo stavba nových vodních děl. V mapě dodané ministerstvem životního prostředí se to potenciálními nádržemi jen hemží: jen v Královéhradeckém kraji je „lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod“ hned sedmnáct.
