Blíží se likvidace lékáren na malých městech? S trochou nadsázky to připomíná kolektivizaci zemědělství v 50. letech. Vládnoucí garnitura tehdy házela sedlákům klacky pod nohy a více či méně násilně je donutila stát se členy jednotného zemědělského družstva, případně je zlikvidovala.
Královéhradecký kraj se v posledních měsících podobně nechová k zemědělcům, ale k lékárníkům v menších městech regionu.
Co se na lékárnickém trhu v kraji děje? Královéhradecký kraj je již osm let majoritním vlastníkem společnosti Královéhradecká lékárna (KHL), kterou zbudoval za účelem centrálního zásobování svých vlastních nemocnic léky.
V těchto nemocnicích zároveň KHL otevřela lékárny pro veřejnost. Ty začaly tvořit nezanedbatelný zisk a kraj se proto rozhodl se sítí svých lékáren expandovat i do menších měst, kde své nemocnice či polikliniky nemá.
Podnikatelský zájem kraje však připomíná právě kolektivizaci. Má pomoci ekonomice krajských zdravotnických zařízení, avšak výsledkem nejspíš bude likvidace řady malých podnikatelů.
A nemusí jít jen o lékárníky. Například v Hořicích si Královéhradecká lékárna před několika měsíci vyhlédla prostory na Husově třídě nedaleko centra, v nichž by ráda zřídila svoji novou filiálku. V objektu však řadu let podnikal prodejce nápojů a ten kvůli lékárně koncem minulého měsíce dostal výpověď z nájmu.
Na takovém postupu nebudou tratit jen soukromníci, kteří budou muset ukončit své podnikání, ale i město, jemuž po řadu let odvádějí daně. „Obchodník s nápoji je v Hořicích zavedený podnikatel, který tu působí 15 až 20 let. Vystěhováním z provozovny musí své podnikání ukončit,“ upozorňuje na vliv vstupu KHL na hořický trh starosta Aleš Svoboda (Šance pro rozvoj).
Obchodník, který dostal výpověď z nájmu, však podle něj nemusí být jediným, kdo si krajské podnikání odskáče. „Je reálný také předpoklad, že zanikne možná jedna, možná dvě lékárny, které tady v Hořicích dlouhodobě působí. Pokud by se tak stalo, jsou to další peníze, o který náš rozpočet přijde. KHL je nenahradí, neboť má sídlo v Hradci Králové,“ pokračuje starosta.
Řízená likvidace soukromníků?
Že vstup Královéhradecké lékárny hořickým trhem zahýbe, musí být jasné už jen z pohledu čísel. V Hořicích, které mají necelých devět tisíc obyvatel, nyní působí čtyři lékárny. Při přepočtu na celostátní i krajský průměr ho Hořice vysoce převažují.
Před dvěma lety byl průměr v Královéhradeckém kraji 30,33 lékárny na 100 tisíc obyvatel, což bylo zdaleka nejvíc mezi všemi českými regiony (25,87 lékárny na 100 tisíc obyvatel).
Pokud bychom přepočítali počet lékáren v devítitisícových Hořicích na 100 tisíc obyvatel, vyšlo by nám 45 zařízení, což je 70 procent nad celorepublikovým průměrem. Jestliže bychom se měli řídit právě „zlatým středem“, Hořicím by čistě statisticky stačilo jen 2,3 lékárny. Konec číselné vsuvky a zpět k lidskému faktoru.
Prostory, které si KHL vyhlédla pro svoji novou filiálku, totiž sousedí s jednou již zavedenou lékárnou. V domě vzdáleném asi 20 metrů si před téměř 15 lety zřídil svoji provozovnu nezávislý lékárník Miloš Koukol.
„Obávám se, že vznik nové lékárny se silným kapitálem těsně v sousedství bude pro naši lékárnu likvidační,“ míní Koukol, který se spolu s dalšími dvěma nezávislými lékárníky musel už před pár lety vyrovnat se vstupem řetězcové lékárny, která otevřela pobočku přímo na náměstí.
„Ze začátku s tím byl problém, protože televizní reklama a cenová politika udělaly své. Odliv pacientů jsme tak zaznamenali v každém případě. Nicméně určité procento se vrátilo, neboť se jim snažíme vycházet vstříc. Jako nezávislá lékárna si musíme zakládat na osobním přístupu, nikoliv na tom, od jakého dodavatele zrovna máme nejvyšší marži,“ popisuje Koukol situaci, kterou již hořické lékárnictví zažilo. Nyní to má zažít znovu a v mnohem větším rozměru.
Zákazníci podepisují petici
I proto nejen jeho klienti, ale také zákazníci dalších dvou malých lékáren ve městě podepisují petici, kterou chtějí kraj požádat, aby zvážil své rozhodnutí. Za poslední dva týdny se pod ni podepsalo již téměř sedm stovek lidí. Jestli petice pomůže, je ve hvězdách.
Krajská radní pro zdravotnictví a zástupkyně kraje v představenstvu KHL Jana Třešnáková (ČSSD) vysvětluje výběr lokality pro zbudování nové lékárny následovně:
„Místo pro otevření lékárny závisí na marketingovém posouzení dané lokality a kvalitě služeb poskytovaných konkurenčními lékárnami. Za záměr je odpovědné představenstvo společnosti. Pokud by se budovaná lékárna nacházela v lokalitě, kde je kvalitní nabídka lékárenských služeb, určitě bychom tam lékárnu nebudovali,“ uvedla radní.
Postup kraje totiž není proti žádnému zákonu. Počet lékáren ve městech není nijak regulován, takže pokud zájemce o otevření nové lékárny splní všechny požadavky, které jsou na něj kladeny, nic mu nebrání svoji provozovnu ve městě otevřít, i kdyby tady byla lékárna na každém rohu.
Etika je na posledním místě
V nezáviděníhodné situaci však není hořický lékárník sám. Hlavu zamotanou z krajského podnikání v lékárnictví mají i soukromníci v Kostelci nad Orlicí. V obci s necelými šesti a půl tisíci obyvateli v současnosti působí tři lékárny, což je podle republikového průměru více než odpovídající počet.
I přesto by tam KHL své podnikání ráda rozšířila. V tomto případě na to jde trochu jiným způsobem než v Hořicích. Oslovili tamní lékárnici Jaroslavu Brzobohatou, která svoji lékárnu v Komenského ulici provozuje již osm let.
„Zaměstnankyně KHL za mnou přišla s tím, že z vyšší moci nám odeberou zásobování nedalekého Domova důchodců v Albrechticích nad Orlicí. Dodala, že chápe, že nám tím mohou vzniknout ekonomické problémy, a nabídla, že bychom mohli pod KHL přejít. Nabídku však nijak nespecifikovala, pouze nabídla možnost sjednání schůzky,“ popisuje Brzobohatá.
Pokud přijde o dlouhodobě dohodnuté zásobování domova pro seniory, věří, že se s tím vyrovná, problémy však mohou nastat i dalším lékárníkům na již nasyceném malém trhu.
„V Kostelci nejsou žádné specifické ordinace, takže vydáváme většinou základní léky levnější kategorie a žijeme pouze z marží, které na nich máme,“ popisuje kostelecká lékárnice a dodává, že má podle řadu klientů, kteří chodí pravidelně, byť to nemají daleko do řetězcových lékáren v blízkém Rychnově nad Kněžnou.
Na dotaz, jestli takovýto postup Královéhradecká lékárna považuje za etický, odpovídá Třešňáková poněkud vyhýbavě.
„Královéhradecká lékárna vystupuje vždy eticky vůči klientům a poznají to právě na službách pro veřejnost,“ vzkázala Třešňáková a připomněla, že cílem je snížení nákladů na léky nejen v krajem provozovaných nemocnicích, ale také v domovech pro seniory či ústavech sociální péče.
„Občanům dokážeme poskytnout levnější léky s nižšími doplatky,“ zdůraznila.
V tom má pravdu. Královéhradecká lékárna byla zřízena jako organizace, která pomůže snížit náklady nemocnicím. Tím, že otevřela i veřejné lékárny v nemocnicích a poliklinikách, začala tvořit nemalý zisk. Jen za minulý rok rozdělila lékárna v říjnu 14 milionů mezi krajem provozované nemocnice.
Dalších sedm milionů získal soukromník Jaroslav Nádvorník, kterému patří 35 procent akcií společnosti. Jako důvod, proč KHL není čistě krajskou firmou, Třešňáková odvětila, že současné krajské vedení v roce 2008 převzalo firmu od minulé garnitury jako funkční a výdělečnou společnost.
„Na zavedeném způsobu není důvod nic měnit. Firma prosperuje a získané dividendy se navracejí do krajských nemocnic,“ uzavírá krajská radní.
