Komáři přenášející malárii jsou totiž těm, kteří přenášejí virus zika, velmi podobní. Hradecký tým vědců proto chce zahájit výzkum, jehož výsledkem by měl být úplně nový typ insekticidů, který se zatím ve světě nepoužívá. Přístup ve výzkumu bude velmi podobný jako v případě malárie.
Zika v ČR: chat s primářkou Hanou Roháčovou |
„Díky tomu, že jsme dostali projekt na insekticidy proti komárům přenášejícím malárii, což je také celosvětový problém, máme nyní možnost sestavit tým, který se bude zabývat i virem zika. Podali jsme kvůli tomu projekt na Agenturu zdravotnického výzkumu pod ministerstvem zdravotnictví,“ prozradil Kamil Kuča, jenž byl v únoru zároveň zvolen novým rektorem Univerzity Hradec Králové.
Na veledůležitém projektu se bude podílet zdejší Fakultní nemocnice, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany i hradecká univerzita. Aby mohla látka vzniknout například do tří let, což je teoreticky možné, potřebovali by vědci na výzkum získat až 20 milionů. Chystají se proto oslovit i Evropskou unii.
Výsledkem výzkumu by mohla být látka působící na specifický komáří enzym, který přestane fungovat a komár zahyne.
Aktuální nákaza virem zika Šíření viru zika
|
„My nejdeme vůbec po té nemoci, ale čistě po jejím přenašeči. Může vzniknout univerzální insekticid působící na všechny komáry, kteří přenášejí různé nemoci. Zabijeme-li komára, nemoc se nebude šířit. To je náš cíl,“ popsal Kuča.
Hradec je prý pro výzkum ideální. V hradecké nemocnici založili v roce 2011 Centrum biomedicínského výzkumu, které se zabývá vývojem nových léčiv. V hradeckých laboratořích je možné syntetizovat nové látky, testovat je ve skle a poté ve spolupráci s fakultou vojenského zdravotnictví i na zvířatech.
„Máme kvalitní tým a nový přístup“
„Máme k dispozici celý vývojový proces, díky spojení s nemocnicí a univerzitami máme velké portfolio chemiků, biochemiků, farmakologů, IT specialistů, toxikologů a dalších odborníků. Dokážeme relativně rychle poskládat kvalitní tým,“ vysvětluje Kuča, který je sám ve svých osmatřiceti letech považován za úspěšného vědce v oboru toxikologie.
Výzkum insekticidů zatím dělají místní výzkumníci za své peníze. Nyní budou hledat ty správné látky, poté je připraví synteticky a dále budou zjišťovat, jestli na zmíněný komáří enzym skutečně působí. Pokud ano, dalším krokem bude výzkum vedlejších účinků a toxikologické testy, aby se vyloučilo, že bude látka negativně působit na přírodu nebo dokonce na člověka.
Nakonec se musí najít firma, která bude schopna dostat látku na trh.
„Když byla ptačí chřipka, některé fáze vývoje léčiva se urychlily, tak by to teoreticky mohlo být i v tomto případě. Nejsme však samozřejmě jediní, kdo na tom pracuje,“ uvedl hradecký rektor.
Insekticidy proti komárům už ve světě jsou, ale zatím na jiné bázi. „Toto je nový přístup, který se prakticky ve světě ještě nepoužívá. Komáři si navíc mohou na ty současné insekticidy vybudovat rezistenci, proto je důležité pracovat na nových. Čím víc peněz se nám podaří získat, tím rychleji by mohl jít výzkum dopředu,“ dodal Kuča.
První případy v Česku
První případy viru zika se ve čtvrtek objevily už i v Česku. Nákaza se vyskytla u muže a ženy, kteří se v polovině února vrátili z dovolených v Karibiku. Oba turisté přijeli do Česka před dvěma týdny. Měli chřipkové příznaky a vyrážku a testy Zdravotního ústavu v Ostravě potvrdily nákazu. (více čtěte zde).
Děti s mikrocefalií |
V současné době se na lékaře obrací čím dál více cestovatelů, kteří v rizikových zemích pobývali. Virus je velmi nebezpečný hlavně pro těhotné ženy, u kterých zpomaluje vývoj mozku nenarozených dětí, čímž způsobuje mikrocefalii, kdy se dítě kvůli zmenšenému mozku narodí se zdeformovanou hlavou. Virus byl poprvé zaznamenán již v roce 1947 v ugandském lese Zika, po něm se jmenuje. Přenášejí ho komáři rodu Aedes aegypti, kteří se v Česku nevyskytují (více o šíření viru čtěte zde).
Zdravotníci v ojedinělých případech potvrdili i přenos viru prostřednictvím pohlavního styku či krevní transfuze. Nemoc se podobá chřipce, lék na ni není.
