Chovat jediného jedovatého hada vyžaduje velkou dávku ostražitosti. Co teprve, když takových plazů je dvacet a mezi nimi i vyhlášení zabijáci jako mamba zelená nebo kobra černá.
Být ošetřovatelem nejjedovatějších afrických hadů v královédvorské zoologické zahradě vyžaduje respekt k plazům i přesné dodržování bezpečnostních pravidel. Každá sebemenší chyba totiž může mít fatální následky.
Zatímco venku je sychravo a teplota se pohybuje okolo nuly, uvnitř pavilonu Vodní světy panuje i brzo ráno tropické klima. Dveře mi otevírá hlavní zoolog a expert na hady Pavel Moucha.
Krátkou chodbou procházíme do zadní části expozice jedovatých plazů, kam mohou pouze pracovníci zahrady. Ze zadní strany terárií vyčuhují v několika úrovních malé boxy s plastovými dvířky, v jednom z nich je stočená kobra černá.
Úkryty v zázemí expozice s terárii na druhé straně spojuje nevelký kruhovitý otvor.
„Úkryty používáme, když potřebujeme něco dělat v teráriu, například ho uklidit. Hadi si do nich docela ochotně zalézají,“ vysvětluje Pavel Moucha.
Hadí „boudička“ se dá uzavřít a celá vysunout. Ošetřovatelé ji pak mohou nasadit na jiné terárium, aniž by se nebezpečných mamb nebo kober dotkli rukou. Na stěně visí speciální kleště a háček na hady, které se používají při krmení nebo odchytu plazů. Pro přemístění rozměrnějších hadů, jako jsou zmije gabunské, pracovníci používají žluté plastové kontejnery se zámky po stranách víka.
Červené tlačítko zatím nepoužili
Ze stěny vystupuje nápadné červené tlačítko. Jeho stlačení znamená jediné - uštknutí hadem. Vzhledem k tomu, že se v expozici nacházejí smrtelně jedovatí plazi, hraje roli každá minuta. Například uštknutí mamby západoafrické, pro svůj vysoce účinný jed přezdívané „zelená smrt“, obvykle pro člověka končí smrtí.
Stisknutí tlačítka vyšle textovou zprávu na vrátnici, zoologovi a dalším dvěma lidem v zoo. Hned pod ním je zřetelně označená skříňka první pomoci se stahovacími obvazy a škrtidly.
„Když vás had kousne, jedním z hlavních opatření v počátečních fázích je stažení postiženého místa, aby se jed nešířil dál,“ upozorňuje zoolog a skříňku první pomoci opět zavírá. Nic z toho zatím pracovníci zahrady během dvou let, kdy je expozice Jedovatá Afrika otevřená, použít nemuseli.
Když mají návštěvníci štěstí, mohou vidět krmení mamb myšmi.
Na druhé straně pracoviště se nacházejí prosklené depozity s dalšími obyvateli pavilonu Vodní světy. Na „samotce“ je právě varan nilský. Kousal jiného samce a ošetřovatelé ho sem umístili, aby se zklidnil. Ve vedlejší ubikaci je stočený hroznýš královský, opodál krajta. Přes zábradlí visí svléknuté hadí kůže.
Hadi, které zoo nově získá (o mambě černé jsme psali tady), putují do karantény. V proskleném uzamykatelném teráriu s úkrytem uvnitř přečkají několik týdnů, než se přesunou do vitrín v návštěvnické části.
I v karanténě je na prvním místě bezpečnost. Dvířka úkrytu ošetřovatelé zasouvají kovovou tyčkou, kterou prostrčí dírkou vyvrtanou ve skle.
Soustředit se a být připraven na nejhorší
Procházíme do návštěvnické části. Máme štěstí, ošetřovatel Martin Smrček právě krmí hady. Stojí před otevřeným teráriem se zmijí gabunskou, která patří mezi nejtěžší jedovaté hady na světě.
Ošetřovatel v rukou drží dlouhé kleště a hadovi servíruje mrtvou myš. Po několika vteřinách těžkopádně vyhlížející plaz bleskovou rychlostí vystartuje po hlodavci a svírá jej v robustní tlamě.
Jedovatá Afrika Zoo chová také mamby západoafrické, všechny jsou smrtelně jedovaté. Královédvorská zoo otevřela expozici jedovatá Afrika v roce 2014. V současnosti zde chová dvacítku nejjedovatějších hadů černého kontinentu. Kromě kober, zmijí a mamb návštěvníci v úvodní sekci pavilonu Vodní světy uvidí bojgu africkou, kobříka kapského nebo kuriózní langahy madagaskarské - subtilní hady s nezaměnitelnou „šiškou“ na čenichu. Nejsou zajímavé pouze vzhledem, ale také potravním zaměřením. Ve volné přírodě loví ještěrky, v zoologické zahradě je ošetřovatelé „přeškolují“ na myšata. Hadí sestavu doplňuje v samostatném akváriu perutýn ohnivý, ryba s charakteristickým obranným štítem, který tvoří trny s jedovatými žlázami. |
„Jsou tam dvě zmije gabunské a je proto lepší každé podat myš přímo k čenichu, aby se nestalo, že jeden had sežere všechno a na druhého nic nezbude,“ vysvětluje Pavel Moucha.
Zatímco zmije polyká myš, v horní části stejného terária hodují mnohem drobnější bojgy africké. Hlodavce mají zavěšené na řetězu jako ozdoby na vánočním stromečku. Boomslangové jsou stromoví hadi a se zmijemi si nijak nekonkurují, ošetřovatelé ale musejí dávat dvojnásobný pozor. Nebezpečí hrozí ze země i ze vzduchu.
„Důležité je znát návyky hadů. Teď už víme, že boomslangové jsou extrémně klidní a nehrozí, že by se na nás vrhli. Člověk ale musí být neustále soustředěný a připravený na nejhorší. Pořád je to zvíře a nemůžu říct, že mi nikdy nic neudělá,“ vysvětluje Martin Smrček, který s jedovatými hady přichází každý den do styku.
Chodit do práce s pocitem, že se „něco“ může stát, si už dávno zvykl.
„Je to stejné jako třeba u horníků. Taky nejdou do práce vyklepaní strachy,“ říká ošetřovatel, jenž má ve výbavě kromě kleští a háčků kevlarové rukavice. Používá je při manipulaci s hadem, nebo když uklízí terárium, které plaz z nějakého důvodu nemůže opustit.
V teráriích panuje tropické klima: 28 stupňů nad nulou a devadesátiprocentní vlhkost. Vyhřívá je podlahový radiátor, drobnými otvory v desce proudí teplý vzduch nahoru.
Sousední terária oddělují stahovatelné rolety na dálkové ovládání. Čelní uzamykatelné sklo je opatřené dvěma fóliemi. Nevysype se proto ani v případě, kdyby se někdo pokusil skleněná dvířka rozbít.
Do pavilonu proudí první návštěvníci a hadům začíná denní směna. Kromě co chvíli se napřimující kobry černé vypadají velice klidně. Přihlížející lidé je nikterak nevzrušují.
„Hadi jsou na terárium zvyklí, perfektně to tam znají a nenechají se snadno vytočit. Pokud je vyloženě nevyplašíte, tak se nesnaží utíkat nebo útočit,“ poznamenává Pavel Moucha.
Podívejte se, jak si mamba černá smlsne na myši:
19. ledna 2016 |
