Do letního kina chodila jako malá holka. Před dvěma lety se Kristýna Tumová rozhodla dětské vzpomínky oživit a ve vrchlabském zámeckém parku u černínskomorzinské kaple z konce 19. století založila letní kino Tripsi.
Přestože je zdejší městský biograf už řadu let zavřený, prázdninová promítání v přírodním areálu s magickou atmosférou, kde se sedí na dřevěných paletách, mají u diváků úspěch.
V loňském roce jednotlivá představení navštívilo v průměru 120 diváků, letos však kinařům trochu kazí plány nevyzpytatelné počasí.
„Obrovskou výhodou letního kina je, že díky promítání třikrát v týdnu po dobu dvou měsíců jen tak nezevšední,“ říká jedna z mála provozovatelek letního kina ve východních Čechách.
Letní kino letos vstoupilo do třetí sezony. Jaká byla návštěvnost v prvních dvou letech?
V první sezoně se na návštěvnosti podepsalo počasí, vždyť léto 2014 bylo nejstudenější za posledních 20 let. Bylo opravdu chladno na to, aby divák přišel do kina, které ani neznal. To byl další faktor, který návštěvnost nijak nenavýšil. Trvalo celý rok, než se kino šuškandou dostalo mezi obyvatele. Loňská promítací sezona byla naopak nadprůměrně teplá a kino se do povědomí už dostalo. Ukázalo nám to, jak obrovský má potenciál. Do kina v loňské sezoně zamířilo průměrně 120 diváků na jedno promítání, což jsme považovali za úspěch.
Letošní sezona pro vás ale nezačala úplně ideálně...
Sezona letos je lehce nevypočítavá. Máme skvělý program, diváci se těší, hledají si nás, ale počasí si s námi hraje. Diváci jsou pro nás samozřejmě na prvním místě, proto když víme, že se blíží hodně špatné počasí, promítání raději zrušíme. Když distributor dovolí, přesuneme film na vhodnější den. Počasí bedlivě sledujeme a v případě změny programu diváky informujeme na facebookové stránce. Naštěstí je tu spousta odolných diváků, kteří chtějí vidět film téměř za každých podmínek.
Vypozorovala jste, co kromě počasí zájem diváků ovlivňuje nejvíc?
Jednoznačně český film. Většina našich diváků se ráda podívá, jak se daří tuzemským filmařům. Velkou návštěvnost měla například promítání Lídy Baarové nebo Padesátky Vojty Kotka.
Může být letní kino životaschopné v době, kdy jsou filmy ke stažení často ještě před premiérou?
Ano, samozřejmě. Návštěvníky rozlišujeme na lidi, kteří se dívají na filmy, a na diváky. Je spousta lidí, kteří se rádi podívají na film stažený z internetu, ale nepotřebují dobrý zvuk ani atmosféru. Zároveň je však díky bohu spousta těch, které láká atmosféra letního kina uprostřed přírody, velké plátno, které je vtáhne do děje, a perfektní zvuk. A přesně to je náš divák, který tady vždy bude.
Digitálním kinosálům nemůžete konkurovat ve výběru aktuálních novinek. Podle čeho snímky vybíráte?
Letní kino není konkurencí pro multiplexy, cílová skupina diváků se rapidně liší stylem života. Nevyžadují premiéry a z vlastních zkušeností už můžeme říct, že promítaný snímek hraje menší roli než počasí. I přesto se snažíme nabídnout nové filmy, na které si „sáhneme“ tři čtyři měsíce po premiéře.
Kdo je váš typický divák? Dá se nějak charakterizovat?
Jak se říká, „sto lidí, sto chutí“. Proto když promítáme animovaný film, přijdou k nám rodiny s malými dětmi a fandové animáků. Na české komedie přijde široká veřejnost v různém věkovém rozsahu, ženy mají rády dramata a muže potěší naopak klasické akční počiny.
Ve Vrchlabí městské kino už několik let nepromítá. Neodnaučili se tak trochu za tu dobu lidé chodit na filmy?
Bohužel ano, ač si nemyslím, že by návštěvnost v tehdejším kině byla vyšší než u nás. Do kinosálu ve Vrchlabí jsme občas chodili a živě si vzpomínám na situace, kdy se promítat ani nezačalo, protože nebyl dostatek diváků. Nechtěla bych ale míchat jablka s hruškami, protože letňák a klasický kinosál jsou dva odlišné „sporty“. Obrovskou výhodou letního kina je, že díky promítání pouze třikrát v týdnu po dobu dvou měsíců jen tak nezevšední.
Vy sama jste chodila do letních kin? Jaké na to máte vzpomínky?
Do letního kina jsem chodila jako malá holka, tehdy bylo v nedalekých Kunčicích nad Labem - „v břízkách“. Moje vzpomínky na něj jsou trochu matné, ale o to silnější. Pro malé dítě to byl v té době obrovský zážitek. Jako dnes si pamatuji dlouhé fronty u pokladny a nedočkavost, až mi paní pokladní utrhne zubatou vstupenku z kotouče, hledání nejlepšího místa v hledišti, šuškání diváků a netrpělivost, až se rozsvítí velké plátno.
Když jste začala dělat projekce v zámeckém parku pod černínskou kaplí, hodně lidí to překvapilo. Proč jste si vybrala právě toto místo?
Já jsem se s tímto postojem ještě nesetkala. Většina mých přátel na tento areál spíš zapomněla nebo si jen matně vybavovala minizoo, kterou tam kdysi jako děti navštěvovali. Lepší místo pro letní kino ve Vrchlabí není. Areál má skvělou polohu, je v centru města a zároveň v klidové části. Obrovským bonusem je jeho nezaměnitelná atmosféra.
