S nápadem vypravit na Nošak expedici přišel vrchlabský etnolog Libor Dušek. Odborný pracovník Krkonošského muzea Správy KRNAP jezdí do oblasti rozprostírající se na březích řeky Pjandž od roku 2006. Inspirovala ho parta Rusů, se kterými se na úpatí Hindúkuše seznámil.
„Je to má srdcová záležitost. V roce 2011 jsem tam potkal skupinu pěti ruských alpinistů, kteří se právě z vrcholu Nošaku vrátili. Od nich jsem posbíral zkušenosti s vidinou toho, že dám za pár let dohromady tým horolezců a pokusíme se o to také,“ říká Libor Dušek. Partu šesti dobrodruhů z Krkonoš zformoval letos na přelomu zimy a jara.
Nošak
|
Kromě Duška do Afghánistánu vyrazí profesionální horský vůdce a vícemistr České republiky v ledolezení na rychlost Zdeněk Hák, skialpinisté Marian Kučera, Zdeněk Jirouš nebo horolezec Petr Kejklíček, který se v loňském roce účastnil expedice na himálajskou osmitisícovku Manáslu.
„Mým cílem je samozřejmě posun maximální dosažené výšky, ale také si chci užít zajímavý lyžařský zážitek. Určitě se těším na poznání úplně jiné kultury,“ poznamenává zdravotník expedice Michal Podzimek, jehož dosavadním maximem je šestitisícovka Chachani v peruánských Andách.
Jako první pokořili Nošak Japonci v roce 1960. O deset let později jejich výkon zopakovala rakouská expedice a horu zároveň sjela na lyžích. Vystoupat na vrchol se od té doby povedlo celé řadě výprav, včetně československé horolezkyně Diny Štěrbové v roce 1977.
Na lyžích však horu po Rakušanech už nikdo nesjel. Naposledy se o to v roce 2014 pokoušeli Švýcaři, loni pak čeští dobrodruzi z Beton ski teamu. Oběma skupinám však nepřálo počasí. Samotný výstup na Nošak patří mezi středně těžké.
„Náročnost spočívá ve vyrovnání se s nadmořskou výškou,“ zdůrazňuje vedoucí výpravy.
Na třítýdenní expedici vyrazí vrchlabští horalé v polovině září. Výchozím bodem bude vesnice Kazi Deh v nadmořské výšce 2 600 metrů. Pětatřicet kilometrů odtud vybudují základní tábor, na cestě k vrcholu postaví další tři tábory. Na výstup i sjezd má výprava pouhých osm dní. Její členové proto musejí doufat, že jim bude přát počasí.
„Nesmí být vichřice déle než tři dny, jinak je to z hlediska aklimatizace nemožné,“ upozorňuje Libor Dušek.
Přestože značnou část Afghánistánu ovládají radikálové z Talibanu, oblast Váchán, kde Nošak leží, je přes vleklé konflikty kupodivu poměrně bezpečná. Jak Sovětská válka, tak navazující občanská válka se horskému regionu prakticky vyhnuly. Důkazem toho jsou množící se horolezecké expedice v posledních letech.
„Severovýchodní Afghánistán přestavuje periferii periferie. Z toho důvodu se zde nebojovalo v 80. letech ani v letech 1996 až 2001, kdy Taliban ovládal takřka celou zemi. Relativní bezpečnost stále trvá, ačkoliv v zemi stále zuří občanská válka a už 70 kilometrů od Váchánu jsou přestřelky na denním pořádku,“ vypráví Libor Dušek, jenž oblast Váchánu navštívil v letech 2011, 2013 a 2014. Podle něj je nebezpečí, že se boje přesunou do těžko přístupného vysokohorského terénu, takřka nulové.
Krkonošská výprava po návratu do Čech plánuje začátkem listopadu besedu a výstavu fotografií ve vrchlabském ekologickém středisku Krtek. V polovině listopadu se členové expedice zúčastní outdoorového festivalu Obzory v Praze.
