Nejpravděpodobnější je, že nedávno objevený hromadný hrob u jičínské hvězdárny souvisí s epidemií ve vojenském lazaretu nebo s úmrtími v neznámém zajateckém táboře, který byl v 18. nebo na počátku 19. století v okolí Jičína. Potvrzují to i zatím poslední závěry antropologů.
„Z analýzy 37 dosud zpracovaných koster vyplývá, že šlo většinou o muže ve věku 20 až 30 let,“ říká archeolog jičínského muzea Radek Novák o hrobové jámě, v níž se nacházela těla bez ladu a skladu v několika vrstvách nad sebou tak, aby zabrala co nejméně místa.
„Rozhodně jde o neobvyklý nález, který ukazuje na neobvyklou historickou událost, o které teď už víme o něco více než v době objevu,“ podotýká archeolog.
Mezi nebožtíky jsou i ostatky dětí, dvě do šesti let a jedny patřily dokonce novorozenci. Dvě kostry jsou s největší pravděpodobností ženské.
„Antropologická analýza nevylučuje předpoklad, že zemřelí byli vojáci, zajatci, kteří náhle skonali v důsledku epidemie, a bylo nutné je rychle pohřbít. Dvě velmi malé děti a patrně ženy dokládají přítomnost civilistů. Příčinu úmrtí jsme však nezjistili, zdravotní stav zemřelých byl špatný a patrné jsou i stopy po velké fyzické námaze,“ říká Novák.
Archeologové se při téměř detektivní práci dlouho neměli čeho chytit, protože nenašli skoro nic, co by jim pomohlo okolnosti tragédie osvětlit a oběti identifikovat. Jednašedesát nalezených drobných zinkových knoflíků ve třech velikostech vyloučilo jen jednu z hypotéz.
Nejsou to oběti krvavého roku 1866
„Zpočátku byla ve hře možnost, že jde o mrtvé z prusko-rakouské války z roku 1866, konkrétně o oběti střetnutí u Jičína. Tento úsudek ale vzal brzy za své. Předměty neodpovídají výstroji zúčastněných armád,“ uvádí Radek Novák.
Masový hrob na okraji Jičína archeologové objevili náhodou. Přivolali je stavaři, kteří při budování biofiltru a septiku pro hvězdárnu narazili na množství kosterních pozůstatků. Nejprve se objevovaly nápadné kosti stehenní a další dolních končetin.
„Na dvou metrech čtverečních, v hloubce 1,8 až 2 metrů, jsme našli kosti více než padesáti zemřelých. Zjevně šlo jen o část hromadného hrobu. Vypadá to, že těla byla uložena ve velkém spěchu a náhle. Byla pohřbena nepietně, byla prosypávána vápnem. Na sobě mrtví neměli v době pohřbu téměř nic, byli buď nazí, nebo jen ve spodním prádle, což dokládají malé kostěné knoflíčky,“ uvádí Radek Novák.
Místo nálezu je v posledních nejméně 200 letech spojeno hlavně s armádou. V 19. století tam byla prachárna, ta se později přeměnila ve zbrojní sklad československé armády a v 60. letech 20. století budova přešla do majetku města, které ji přestavělo na hvězdárnu. Ta nedávno prošla zásadní rekonstrukcí za 10 milionů korun. Město areál přeměnilo na centrum přírodních věd. Jičínská hvězdárna je jednou ze tří v Královéhradeckém kraji, které jsou otevřené veřejnosti a popularizují astronomii.
