„Evropská reakce na covid-19 mě mimořádně zklamala,“ uvedl Ferrari, který se do čela unijní výzkumné rady postavil teprve na počátku tohoto roku. „Do Evropské rady pro výzkum jsem přišel jako horlivý zastánce Evropské unie, ale po krizi kolem covid-19 jsem zcela změnil názor,“ uvedl odborník na nanotechnologie v medicíně.
Koronavirus ve světě |
Dodal, že ztratil „víru v systém“ EU. Zároveň ale zdůraznil, že nadále podporuje myšlenku mezinárodní spolupráce.
Ferrari svou rezignaci doručil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové v úterý, a to poté, co nedokázal přesvědčit unijní exekutivu, aby spustila rozsáhlý vědecký program zaměřený na boj s koronavirem SARS-CoV-2.
Mluvčí Evropské komise Johanes Bahrke ve středu Ferrariho rezignaci novinářům potvrdil s tím, že komise prostřednictvím zvláštního výboru rozhodne o jeho nástupci. Podle mluvčího von der Leyenová lituje odchodu v „této bezprecedentní krizi, v níž je role evropského výzkumu klíčová“.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvMluvčí uvedl, že v nedávné době EU vybrala 18 projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které budou součástí unijního boje proti koronaviru.
Koronavirus může být pro EU fatální, varují experti. Vyzývají k solidaritě |
Komise v reakci na šíření viru na tyto projekty vyhradila z unijního rozpočtu 140 milionů eur (3,9 miliardy Kč). Dalších až padesát projektů financovaných Evropskou radou pro výzkum podle mluvčího přispělo nebo přispívá k řešení krize.
Rada byla založena v roce 2007 a jejím úkolem je podle mluvčího rozhodovat o podpoře dlouhodobých výzkumných projektů na základě jejich vědeckého přínosu. Italský profesor Ferrari měl v jejím čele stát nejméně čtyři roky.
Evropská komise před časem navrhla, aby se rozpočet výzkumné rady v příštím rozpočtovém období 2021-2027 zvýšil z nynějších 13,1 na 16,6 miliardy eur (z 356 na 452 miliard Kč).
