„Učinili jsme objev, který jsme identifikovali jako pavouka. Po rozvolnění opatření proti koronaviru jsme se v muzeu setkávali se zvláštními jevy, například se na různých nedávno uklizených místech nečekaně objevovaly pavučiny. Nacházeli jsme odložené miniaturní věci v místech, která obvykle kontrolujeme,“ uvedla s nadsázkou mluvčí muzea Lucie Peterková.
„Na sociálních sítí jsme se ptali, jestli u nás někdo z prvních návštěvníků něco nezapomněl. Přihlásil se nám spisovatel a herec Miloň Čepelka, že při prohlížení knížky věnované historii Kotěrovy budovy muzea objevil zvláštní dopis, který nám předal. A dnes ráno se nám přihlásil přímo tvor, který tu už dlouho žije,“ pokračovala mluvčí muzea.
Nový maskot s osmi nohama, kabátkem a kloboukem je s muzeem dlouhá léta úzce spjatý.
„Z rychlé analýzy našich přírodovědců vyplývá, že jde o třesavku velkou, která se vyskytuje ve Středomoří. Jan Kotěra strávil po studiích dlouhou dobu v Itálii a pavouk byl pravděpodobně architektem zavlečen do Hradce. Když se podíváme desítky let zpátky, zjistíme, že v muzeu vždy někdo byl. Letos jsme však měli v době karantény dva měsíce zavřeno a nebyla tady ani noha. A pavouk zjistil, že je mu smutno, a rozhodl se, že vstoupí mezi nás. Poprvé mu bylo smutno asi před sto lety, kdy bylo také zavřeno kvůli španělské chřipce. Evidentně tu s námi žije dlouho a dnes jsme se s ním dohodli, že nás tady nechá žít výměnou za to, že ho vezmeme mezi nás. Ode dneška je naším novým kolegou na pozici poradce ředitele a dětského maskota,“ doplnil ředitel muzea Petr Grulich.
Muzeum onlineHradecké Muzeum východních Čech se po koronavirové pauze 12. května otevřelo. Ve stejný den začala výstava Není obraz jako obraz představující plátna, která bývala ve školách, i školní vzdělávání v první polovině 20. století. Zároveň pokračuje digitální nabídka na internetových stránkách muzea, která se zrodila za nouzového stavu. „Náš největší výkon za poslední měsíce je kompletní digitální portál, který jsme za koronaviru vytvořili. Na našich stránkách lidé najdou virtuální výstavy, digitalizaci fyzických výstav, výuková videa či přednášky. Snažili jsme se nahradit to, že muzeum bylo zavřené, a jsme jsme na to velmi pyšní. Budeme v tom pokračovat. Koronavirus nás vyškolil, zjistili jsme, že to jde, že mnohdy jde jen o odvahu do digitálních projektů se pustit. Digitální exkurze budou vznikat i v budoucnu, i když už ne v takové míře,“ sdělil ředitel muzea Petr Grulich a vyčíslil i ztráty, které instituci od března vznikly: „Ztráta naštěstí nebyla až tak velká, pohybuje se v řádu několika málo stovek tisíc korun. Myslím si, že půjde o 200 tisíc korun.“ |
Postavička, která zatím nemá jméno, je dílem mladých výtvarníků a hradeckých rodáků Jaromíra Štejnara a Michala Širokého, autorů knihy o Medvědu Vrr, jehož příběh zasadili do sýpky u nádraží.
„Dlouho jsme nad tím přemýšleli. Jsme v Hradci, takže se nabízel lev, avšak to je často omílané téma. Měl to být pro děti parťák a kamarád a zároveň měl být svázán s muzeem, takže nás napadlo, že tady žijí i pavouci. Některé děti mohou mít z pavouků strach, a tak jsme se zaměřili na to, aby byl veselý, hravý a barevný,“ vysvětlil Michal Široký.
Do muzea s tabletem v ruce
Maskot je předzvěstí třináctimilionového projektu Digitální brána do dějin, který má mít návaznost na chystanou stálou expozici dějin Hradce. Digitální průvodce expozicí bude součástí výuky na základních školách a poučnou i zábavnou formou přiblíží historii města.
„Do tří letech vznikne digitální zdroj informací pro školní děti, který má za úkol představit dějiny Hradce za pomoci naší stálé expozice, která je stále ve fázi příprav. Půjde o mobilní aplikaci prezentovanou tabletovou technikou. Bude to skupina softwareových produktů určených i pro učitele, aby s dětmi mohli pracovat i před návštěvou muzea i potom. Nepůjde jen o dějiny, ale bude to mít přesah i do jiných předmětů. Až bude projekt hotov, dětský návštěvník nejprve ve škole obdrží informace o naší stálé expozici a úvod do dějin. V muzeu dostane tablet, a tak s maskotem, zábavnými kvízy, ukázkami a úkoly projde expozici. Části budou dostupné i online,“ přiblížil záměr Grulich.
Otevření expozice? Snad na jaře
Na stálou expozici, která má zabrat čtyři místnosti – a která měla být coby chlouba opravené budovy už hotová –, se však stále čeká. Zpoždění trvá už rok.
„Do prvního výběrového řízení se přihlásil jediný účastník, který výrazně překročil stanovenou cenu. Do druhého se nepřihlásil nikdo. S městem jsme zásadním způsobem přepracovali zadávací dokumentaci a jsem přesvědčen, že tentokrát už to dopadne dobře. Další kolo vyhlásíme v červnu. Doufáme, že v říjnu začne stavba výstavního fundusu, aby expozice mohla být otevřena na počátku jara příštího roku,“ uvedl Grulich.
Situace, kdy muzeum nemá stálou expozici, je prý výraznou komplikací: „Musíme nabízet pouze výstavy. Velmi nám ztěžuje život, že máme vystěhované depozitáře, takže nemáme, až na výjimky, přístup k našim sbírkám. Nabídku tak musíme postavit na krátkodobých výstavách a navíc takových, které nevycházejí z našich sbírek. Nese to s sebou i nutnost vymýšlet obsah digitálního zdroje bez výstavy.“
Děti uvidí svého nového maskota poprvé na začátku června, kdy začne i výběr jména.
„Pavouk se stává značkou dětského návštěvníka muzea. První akce bude 1. června dětský den. Program bude věnován objevné cestě za novým maskotem. Zatím se nám nepodařilo zjistit jeho jméno, možná žádné nemá. Poprosíme proto děti, aby nám ho pomohly pojmenovat,“ pozval děti vedoucí návštěvnického a výstavního oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Stanislav Hrbatý.
Připomněl, že další výstava v muzeu začne 3. července a představí práce studentů sklářské školy ze Železného Brodu. Na konci července začne výstava techniky záchranářů včetně sbírky modelů záchranářské techniky, v srpnu výstava věnovaná legionářům. Muzeum se také zapojí do menších akcí spojených s bitvou na Chlumu na počátku července, jejíž rekonstrukce se letos neuskuteční.
