Vloni na jaře vyhlásil Hradec Králové válku hned proti trojici čističek odpadů. Ačkoli si vedení města postěžovalo, že magistrát má na rozdíl od jiných institucí poněkud svázané ruce a menší možnosti, výsledky přece jen vidět jsou. Bitva s čističkami a dvěma provozovateli přesto stále zuří naplno.
Posledním tahem města je podání trestního oznámení na firmu Purum, jež likviduje odpady v dobře schovaném dvoře někdejšího areálu Hacar na Pražské třídě. Přestože kromě policie se stejnou provozovnou zabývá i Česká inspekce životního prostředí, není jisté, kdy a jestli vůbec se společnost bude muset ze širšího centra Hradce stěhovat.
„Policii jsme k tomu dokládali dost dokumentů, byla to docela tlustá obálka. Dali jsme si skutečně hodně záležet, udělali jsme z dokumentů takové výtahy, a aby věděli, co je důležité, barevně jsme to podtrhali. I když budou aktivní, bude jim to trvat,“ upozorňuje náměstek hradeckého primátora pro životní prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení).
Inspektoři ČIŽP při své kontrole zjistili porušení integrovaného povolení. „ČIŽP vede se společností Purum, respektive zařízením Hacar přestupkové řízení. V řádech dnů by mělo být vydáno rozhodnutí,“ říká mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.
Také další dvě hradecké čističky se podařilo - když ne rovnou zastavit - potom určitě přibrzdit. Společnost Purum má také čistírnu odpadních vod v Březhradu. Její provoz ČIŽP zastavila, protože firma mimo jiné nedoložila, kde skončilo nejméně 1 220 kubíků odpadních vod.
„Firma se sice stále snaží provoz obnovit, ale já věřím, že areál už nikdy neotevřou,“ uvádí Hanousek o čističce v někdejším masokombinátu Salma.
Asanaci u Labe zřejmě nástupce Dekosu nezaplatí
Do třetice se Hradec rozhodl skoncovat také s dekontaminačním střediskem Dekos. Společnost Hydrogeologie Chrudim měla odvézt kolem 2,5 tisíce tun zeminy znečištěné ropnými produkty, podle rozhodnutí mělo z areálu u Labe začít mizet 400 tun odpadů měsíčně, ale povrdily se nejhorší obavy.
„Areál byl přepsán na jinou a prázdnou společnost a teď to všechno zaplatí stát nebo kraj,“ konstatuje Hanousek.
Dekos na sebe nejvíc upozornil na sklonku roku 2017, kdy z jeho improvizované jímky do okolí unikly tuny ropných produktů. Mazlavá hmota až do výšky půl metru obalila kmeny stromů několik stovek metrů od Labe.
Kontejnery v Kuklenách jsou v pořádku, tvrdí Purum
Ale zpět do Kuklen, kde Purum v mnoha tisícilitrových plastových nádržích skladuje městu neznámé látky. Když redaktor MF DNES v prosinci čističku navštívil, dvůr byl volně přístupný, stejně jako barely. Důvěryhodnost nevzbuzoval ani zápach nebo bazény s černou tekutinou.
„Jednáme přesně podle provozního řádu, není tu nic, co by sem podle provozního řádu nesmělo přijít,“ hájí firmu její zástupce David Lhotský.
„Skladování odpadů v plastových IBC kontejnerech na zabezpečené ploše provozovny je naprosto v souladu s platnou legislativou,“ přidává se Daniel Kraft, jednatel společnosti Purum.
Jenže město má stále v živé paměti listopadový výbuch a požár v jiné úpravně odpadů firmy Purum. V Hamru na Jezeře na Liberecku tehdy zemřel jeden člověk a sedm dalších bylo zraněno. Podle policie výbuch způsobilo nedodržení technologických postupů, respektive nekontrolovatelná reakce mezi kyselinami a zásaditými látkami.
„Jsem skutečně překvapený, proč krajský úřad a Česká inspekce životního prostředí nejsou schopni ukončit provoz takového zařízení. Víme, že je provozováno v rozporu s územním plánem, jsou tam velmi nebezpečné odpady, navíc umístěné v záplavovém území, které není zajištěné proti kontaminaci. Ke všemu se tu s odpady manipuluje. Mísí se tu vyšší desítky, možná i stovky druhů odpadu, přitom jejich přehled prakticky neexistuje,“ stěžuje si Hanousek.
„Kdyby se tam stala nehoda, zbývá jen litovat zasahující hasiče. Je to nekontrolovatelná záležitost, která ohrožuje bezpečnost lidí i životní prostředí a přitom inspekce se chlubí, kolik vybrala peněz na pokutách. Zjevně se tam několik let porušují zákony a inspekce není schopná to ukončit. Bohužel prostředky města jsou velmi omezené,“ říká Martin Hanousek.
Purum platí statisícové pokuty
Podle mluvčí ČIŽP je zařízení společnosti Purum provozované v režimu zákona o integrované prevenci a rozhodnutí je skutečně buď na straně inspekce, anebo krajského úřadu.
„Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě,“ popisuje Nastoupilová.
Purum je České inspekci životního prostředí dobře známou firmou. Především kvůli pokutám. Za mobilní zařízení na Teplicku, kde bez povolení nakládala s odpady z nemocnic, dostala společnost pokutu 450 tisíc korun. V roce 2017 se Purum odvolal proti milionové pokutě kvůli skládce na Liberecku, sankce byla nakonec snížena na polovinu. Sto tisíc pak platil za skládku v Litvínově.
