Když se na jaře opět rozproudila debata kolem krátké silnice vedoucí okrajem přírodní památky Na Plachtě, odmítavé reakce byly natolik silné, že se biologický průzkum stal nutností. Měl napovědět, jaký vliv na přírodu bude mít výstavba a provoz zhruba 270 metrů dlouhé komunikace.
Oficiální expertizu si objednalo město. Podařilo se však zorganizovat i dobrovolnický průzkum. Výsledky jsou značně rozdílné.
Největší nesoulad je v počtech živočichů, kteří se v úzkém pásu uvažované silnice vyskytují. Zatímco tým, za jehož studii město utratí téměř 190 tisíc korun, tu našel 14 druhů motýlů, brigáda dobrovolníků odchytila 345 druhů. U brouků je to jen dvojnásobek: 132 druhů ku 266. A v případě zvlášť chráněných druhů je skóre 5 ku 25.
Výsledky oficiálního průzkumu, které má redakce MF DNES k dispozici, měly být předány už v polovině září. Nakonec se tak stalo až po krajských volbách - v pondělí 4. října. Plyne z něj, že za určitých podmínek by výstavba byla možná.
„Vzhledem k poloze území, jeho nízké reprezentativnosti a biodiverzitě lze konstatovat, že zánik části biotopů pro většinu druhů nebude představovat významný vliv na ekosystémy přírodní památky Na Plachtě 3,“ stojí v expertize.
V případě stavby doporučuje vytvořit určitá náhradní opatření, která by minimalizovala ekologické dopady.
Změna chce konec prací na silnici
Podle Martina Hanouska (Změna a Zelení), náměstka hradeckého primátora pro životní prostředí a autora prvního plánu péče o Přírodní památku Na Plachtě 3, je však městem objednané biologické posouzení nekvalitní.
„Obsahuje řadu chyb a některé postupy, které posuzovatel zvolil, hodnotím jako odborně špatné. Výsledek je posunut výrazněji k umožnění stavby silnice. Věřím, že pokud by došlo na správní řízení ve věci povolení silnice, odborníci jsou schopni výsledky městem zadaného biologického posouzení úspěšně zpochybnit,“ zdůrazňuje Hanousek.
Ten na listopadovém zastupitelstvu navrhne, aby radnice vyslyšela petici proti silnici a přípravy vedoucí k výstavbě ukončila.
Studie objektivně zhodnotíme, tvrdí primátor
Primátor Alexandr Hrabálek (ODS) ještě ani jednu studii neviděl „Každopádně bude dobré obě porovnat. Mrzí mne jen, že od entomologů jsem se dozvěděl, že studii, kterou nechá dělat město, považují za neobjektivní,“ říká Hrabálek.
„Základem vědecké práce je především objektivita. Přírodovědci se na rozdíl od filozofů a sociologů, jejichž vědy jsou zatíženy subjektivním pohledem, vždy musí řídit naprosto objektivními záležitostmi, neměli by podléhat svým vlastním dojmům a neměli by své výsledky přizpůsobovat,“ zdůrazňuje primátor.
Zoolog svolal brigádu, z ní vzešel konkurenční průzkum
Ve stejné době jako městem vyslaný tým v pruhu kolem továrny Petrof operovala i početná skupina studentů biologie, členů České entomologické společnosti a dalších odborníků. Více než 40člennou brigádu dal dohromady Michael Mikát. Hradecký zoolog se stihl s výsledky konkurenčního průzkumu seznámit a nyní by rád městu dal k dispozici i alternativní posudek.
„Chtěl bych, aby město mělo nezávislé informace a mohlo kvalifikovaně rozhodnout co v lokalitě dělat. Domnívám se, že přinášíme nová data. Pan primátor mi řekl, že se bude objektivně řídit odbornými podklady, v což ostatně pevně věřím,“ říká mladý vědec, který se díky své publikaci o samotářských včelách kyjorožkách dostal na stránky prestižního amerického časopisu PNAS.
Podle Mikáta jsou výsledky oficiálního průzkumu lokality špatné: „Odborná kvalita je nevalná, protože se na tom podílelo jen pár lidí. Výsledky jsou naprosto nedostatečné. Vždyť řada druhů tam vůbec nebyla zachycena a navíc je to chaoticky uspořádané.“
V trase jsou kudlanky, zmije i netopýři
Průzkum zadaný radnicí se opírá o již existující studie lokality z minulých let. Všímá si, že za posledních deset let původní zeleň vytlačily rumištní druhy, na což bohužel reagují i bezobratlí živočichové. Výsledkem je, že tu převažují obyčejné druhy bez nároků na kvalitu prostředí.
I tak se podařilo prokázat výskyt mnoha chráněných druhů, jako například ropuchy obecné, slepýše křehkého, užovky obojkové nebo brouků větevníčka, zobonosky řapíkové či nosatce.
Avšak skupina kolem Michaela Mikáta nalezla násobně vyšší počty živočichů. Oproti 14 druhům motýlů jich zdokumentovala dokonce 345, tedy více než dvacetinásobek.
„Zatímco oficiální tým řešil jen denní motýly, my jsme dělali lov na světlo a právě nočních druhů motýlů je podstatně více než těch denních. Jenže i 14 druhů denních motýlů je každopádně strašně málo,“ konstatuje Mikát.
Dobrovolníci prokázali, že v trase uvažované silnice se daří i kriticky ohroženým druhům kudlance nábožné, zmiji obecné nebo netopýru velkému. „Přímo v trase jsme našli 25 chráněných druhů,“ uzavírá.
