Omezení se týká 17 cest, například zeleně značené turistické trasy nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka nebo úsek červeně značené Bucharovy cesty mezi Předním a Zadním Žalým (seznam všech uzavíraných cest najdete zde).
„Každá z těchto turistických cest má alternativu, nejde o páteřní trasy,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Cílem je zajistit podle mluvčího klid pro jelení zvěř v obůrkách, která se může na relativně malém oploceném prostoru splašit a způsobit si zranění.
Podle Drahného Správa KRNAP již řadu let provozuje celou síť přezimovacích obůrek, které slouží k tomu, aby se do nich přes zimu zkoncentrovala jelení zvěř a nezpůsobila škody v přírodě, kde v zimě nemá dostatek potravy.
Lesníkům se v oborách daří na zimu zachytit přes 90 procent krkonošských jelenů a škody na lesích od zvěře jsou díky tomu velmi malé.
Obůrky na různých místech hor začaly vznikat také z toho důvodu, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. „V přezimovacích obůrkách se lesníci o jelení zvěř starají a zůstává tam prakticky do začátku jara,“ řekl Drahný.
Obor pro přezimování jelení zvěře je na území Krkonošského národního parku 16. Omezení vydává Správa KRNAP na zimu pravidelně.
Na české straně Krkonoš je jelení populace dlouhodobě stabilní, žije tam asi 650 kusů jelení zvěře. Vzhledem k tomu, že jeleni nemají v Krkonoších žádného přirozeného predátora, správci parku musí jejich počty regulovat, aby nevznikaly škody na lesních porostech. Každým rokem jich loví asi 450, uvedli zástupci Správy KRNAP.
Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.
