Zatímco donedávna musela Správa železnic bojovat o každý i téměř nevyužívaný přejezd, nový zákon o liniových stavbách jí umožňuje mnohem jednodušeji odstranit ta křížení, u nichž existuje objízdná trasa kratší než pět kilometrů.
Vyšší bezpečnost a kratší dojezdové časy vlaků tak na mnoha místech zaplatí majitelé pozemků, případně chat – budou muset železniční trať déle objíždět. Některým naopak postaví k pozemkům nové příjezdové cesty. To je případ Nového Hrozenkova ležícího na železniční trati mezi Vsetínem a Velkými Karlovicemi.
„Mluvilo se o zrušení až šesti přejezdů kvůli zrychlení železniční dopravy,“ řekla MF DNES starostka Hrozenkova Stanislava Špruncová. Obec už plány správce tratí předjednala s vlastníky dotčených pozemků. Nyní je na Správě železnic, aby uvedla, jak bude na pozemky zajištěn náhradní přístup. „Nic tak zatím není definitivně určené,“ dodala starostka.
Čísla:1,2 kilometrů je průměrná vzdálenost v Česku mezi přejezdy. 1 100 přejezdů má Správa železnic vytipováno pro zrušení. 5 kilometrů je maximální přípustná délka objížďky pro zrušení přejezdu. |
Nejproblematičtější je situace u dvojice přejezdů nacházejících se v lokalitách „U Halčíků“ a „U Právníka“. Oba přejezdy mezi sebou dělí necelých 400 metrů, ale vedou k usedlostem, ke kterým se jinak dostat nedá.
„Vzdálenost přejezdů je minimální, nicméně přístupnost na jednotlivé pozemky budou řešit pozemkové úpravy nebo zřízení nové obslužné komunikace,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Některé přejezdy půjde naopak zrušit relativně snadno. Patří k nim například úsek na trase z Břeclavi do Valtic, který téměř celý prochází lesem. Tamní trať vede přes řadu křížení umožňujících přístup k jednotlivým lesním pozemkům.
„Jedná se o lesní cesty vzájemně propojené spojovacími cestami podél trati, tedy náhradní přístup za zrušený přejezd je zajištěn stávajícími komunikacemi. V tomto případě postačuje zrušení vybraných přejezdů bez náhrady,“ uvedla Friebová ze Správy železnic.
Přejezd za 10 milionů
V Česku se momentálně nachází zhruba 7 800 železničních přejezdů. Bezmála polovina z nich je přitom vybavena nejjednodušší formou zabezpečení – červenobílými výstražnými kříži. I přes miliardové investice se počet přejezdů daří vybavovat bezpečnějšími typy zabezpečení jen pozvolna. Není to totiž nejlevnější.
V minulém roce například Správa železnic investovala do železničních přejezdů 1,5 miliardy. Bezpečnějších je díky nim 150 přejezdů. Letos plánuje stát rekonstruovat dvě stovky přejezdů za zhruba dvě miliardy. Průměrná investice tak vychází na deset milionů korun za přejezd.
Dvoustovkou ve vlaku posvištíme do dvou let, slibuje Správa železnic |
Sedmdesát z nich získá nově závory, které jsou statisticky nejbezpečnější formou zabezpečení křížení trati a pozemní komunikace. Konkrétně půjde o čtyři desítky přejezdů doposud vybavených světelnou signalizací a dalších třicet, kde dosud byly pouze výstražné kříže. Po rekonstrukci budou mít všechny světla i závory.
Osm železničních přejezdů pak bude podle Správy železnic nově vybaveno kamerovým systémem pro zaznamenávání přestupků šoférů. Půjde o ta nejexponovanější místa. Současnou vlnu modernizací a na druhou stranu i odstraňování nadbytečných železničních přejezdů odstartovalo více než pět let staré železniční neštěstí ve Studénce.
Rychlovlak Pendolino tehdy narazil do kamionu naloženého ocelovými deskami, který řidič nechal stát na kolejích mezi spuštěnými závorami. Tragédie si vyžádala tři lidské životy a přes dvacítku zranění včetně strojvedoucího vlaku.
Ministerstvo dopravy následně vytvořilo pracovní skupinu, která se zabývala zvýšením bezpečnosti na přejezdech. Testovala mimo jiné různá čidla a další bezpečnostní zařízení, která by na vozidlo uvázlé na kolejišti strojvedoucího přijíždějícího vlaku včas upozornila.
Mizí po jednotkách ročně
Na železnici platí nový jízdní řád, rozšiřuje jednotnou jízdenku |
Během letošního roku by ze železniční sítě mělo zmizet jedenáct nevyhovujících přejezdů. Jde o křížení, jejichž zrušení úředníci Správy železnic vyjednali ještě podle staré legislativy. Zákony až doposud neurčovaly, za jakých podmínek je možné železniční přejezd zrušit.
Každé jednotlivé řízení mohlo mít šanci na úspěch pouze tehdy, pokud se proti záměru nikdo z dotčených orgánů nebo vlastníků okolních nemovitostí nepostavil. Ani nová legislativa podle Správy železnic neumožňuje jednoduché škrtání nevyhovujících přejezdů od stolu. Ještě před zahájením samotného řízení se proto Správa železnic snaží dohodnout s vlastníky pozemků, respektive se samosprávami, které vlastníky při jednáních zastupují.
Rušení přejezdů se neděje hromadně, každý případ se projednává jednotlivě. „Rychlost projednání je v řádu měsíců, v některých případech i let, pokud dochází k odvolávání stran a zároveň kroky ve správním řízení nejsou realizovány ze strany předmětných úřadů s příliš vysokou prioritou. Pokud je podmiňující zřízení náhradní komunikace, pak celý proces s ohledem na realizaci předmětných staveb trvá jednotky let,“ dodala Friebová.
