Pozdě, ale přece: v Hradci Králové začaly opravy opravdového unikátu, který nejen ve městě nemá obdoby. Rekonstruuje se zhruba 40metrový chodník v Kozinově ulici, který pravděpodobně vznikl na konci 19. století a kvůli kterému se v posledních deseti letech už třikrát demonstrovalo.
Když průvod studentů s transparenty před třemi lety došel až před magistrát, radnice slíbila, že zdevastovanou, avšak mimořádně cennou dlažbu opraví ještě v témže roce.
Chodník, na němž se vinou hlubokých vyjetých kolejí téměř ztrácely hvězdicové ornamenty, se však dočkal až nyní. Náročná oprava by měla trvat asi tři měsíce a před ní dokonce firma do akce nasadila i dron.
I když je chodník dlouhý jen několik desítek metrů, odkrývá nečekané historické souvislosti. Pokládka musela být nesmírně pracná, protože na rozdíl od většiny mozaikových dlažeb jej netvoří štípané kostky, ale nepravidelné kameny.
Světlá žula tvoří hvězdicové ornamenty, černý kámen pak osmiúhelníky, které nápadně připomínají půdorys hradecké pevnosti. Bourání městského opevnění a zároveň nová výstavba na jeho místě začaly v roce 1893, dá se tedy předpokládat, že opravovaný skvost pochází z prvních let starostování Františka Ulricha.
Unikátní dlažba se nachází jen pár metrů od pěchotních kasáren, hned v sousedství stály bývalý pevnostní kavalír a také zbrojnice.
„Chodník má vztah k sousedním stavbám, reaguje na výškovou úroveň i vchody, nejspíš tedy skutečně vznikl krátce po zániku hradecké pevnosti. Zajímavý je i materiál. Je nejpravděpodobnější, že čedič pochází z Kunětické hory, kde město mělo svůj vlastní lom, ve kterém se těžilo až do konce 19. století. Narůžovělá žula se v okolí města nenalézá a nevíme, odkud pochází. Je jen otázka, jestli osmiúhelníky odkazují na tvar hradecké pevnosti, anebo je to jen náhodný dobový vzor,“ říká Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech.
Podle Ladislava Špačka z Národního památkového ústavu Praha se Hradec chlubí opravdovým unikátem. „Tato dlažba patří opravdu mezi mimořádně hodnotné a ojedinělé příklady počátků ornamentálního dláždění chodníků, jeho cena je mimořádná. Například v Praze se podobný chodník vůbec nezachoval,“ konstatuje Špaček.
„Zachovalý zbytek dláždění je zřejmě jediným zbytkem počátků ornamentální dlažby v českých zemích. Není známo, že by tento druh dlažby byl zachován někde jinde než právě v Hradci Králové,“ upozorňují studenti z iniciativy Kostka, jež svého času kvůli stavu chodníku svolávala demonstrace.
Dron detailně nasnímal obrazce
Opravy nebudou žádnou rutinní záležitostí. Chodník nejprve zaměřil dron, který zároveň detailně nasnímal jednotlivé obrazce. Následoval rozbor podloží, při kterém archeology zajímal způsob uložení kamenů anebo stopy po dřívějších opravách.
„Všechny kameny jsme vyndali a uložili je po původních obrazcích. Teď budeme upravovat podloží a nejpracnější bude malé úlomky přesně podle šablony pokládat zpět do obrazců. Komplikuje nám to, že spousta z nich byla neuměle opravena běžnou mozaikou. Opravdu to není nic jednoduchého,“ upozorňuje Marek Bittner, hlavní stavbyvedoucí společnosti Matex.
Chodník v Kozinově ulici sice v uplynulých desetiletích poničila mechanizace, zachránilo jej však, že pod ním nejspíš nevedou žádné sítě. „Přestože nebyl nikdy navržen na pojezd těžkých aut, nakonec vydržel. Je rozježděný, ale opravitelný. A měl i štěstí, že nebyl překopán napříč. Je to jediný chodník takového charakteru v celém Hradci,“ zdůrazňuje vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jan Falta.
Fatální oprava plynovodu
Dlažbě u pěchotních kasáren se nejvíc přibližuje tříbarevná mozaika před někdejší radnicí na Velkém náměstí. Také ta je poničená a s opravou se počítá při rekonstrukci celého náměstí.
„Chodník v Kozinově ulici je ještě starší. Před radnicí je mozaika jiného charakteru. Zřejmě byla na chodnících podél celého náměstí a možná i v přilehlých ulicích. Nedá se to však potvrdit ani vyvrátit. Nejpodobnější byla dlažba v Nezvalově ulici, která však před několika lety nenávratně zanikla při opravě plynovodu,“ popisuje Falta.
Historická pískovcová dlažba je položena před Biskupským gymnáziem, před někdejším důstojnickým domem u krajského úřadu a bez předláždění pod asfaltem přečkala i čedičová úlomková dlažba přímo na Velkém náměstí.
Takzvaná štětová dlažba z navysoko poskládaných kamenů dosud ve velmi dobré kondici odpočívá pod asfaltem i na Svatováclavském náměstí na Novém Hradci.
„Mozaiková dlažba s dominantami města je i na chodnících v podloubí Velkého náměstí. Ta však pochází ze 70. let minulého století a vznikla při oslavách 750. výročí založení města,“ připomíná Radek Bláha.
Také on poukazuje na jedinečnost dlažby v Kozinově ulici: „Takto ztvárněných chodníků z konce 19. století bylo daleko víc, nebyly ničím neobvyklé, ale všechny postupem času zmizely a zůstaly jen malé pozůstatky, které mají nyní velikou hodnotu,“ říká archeolog hradeckého muzea. „Většina zmizela ve druhé polovině 20. století. Ta dala nejen historickým chodníkům hodně zabrat,“ dodává Jan Falta.
