Čtyři roky po velké školské revoluci a kontroverzním souhlasu se slučováním vybraných škol, přichází spíš evoluce.
Současné změny se nejhůře dotknou učiliště v Opočně. To se před několika lety sloučilo s průmyslovkou, odbornou a základní školou v Novém Městě nad Metují, kam se také od školního roku 2023 až 2024 přesune výuka z Opočna.
Naopak se podařilo zabránit zániku středního školství v Lázních Bělohradě. Tamní studenti se sice musí přestěhovat do mateřské Zemědělské akademie a Gymnázia v Hořicích, ale do areálu po nich přijde novopacká střední škola gastronomie.
Poslední změna se týká průmyslovky v Červeném Kostelci. Tam sice musí skončit obor módního návrhářství, ale uvolněné prostory se využijí pro některé obory trutnovské zdravotnické školy.
Původně se mluvilo o změnách v Zahradnické škole Kopidlno, ta však z oborových škatulat vyšla jako nedotčená.
Nejenže tato škola zůstane, ale otevírají se před ní nové možnosti. Kraj ji chce vzhledem k jejím pěstitelským nožnostem provázat s farmacií, tedy s pěstováním léčivých bylinek v jejích sklenících. Mohla by být i průkopníkem hydroponického pěstování rostlin bez použití půdy.
Hejtmanství chtělo druhou vlnu optimalizace představit už loni v létě. Plány se nakonec o půl roku zpozdily, až na Opočno se hrozby rušení některých škol nenaplnily.
„Když jsem před více než rokem nastoupil do funkce, dali jsme si za jasný úkol říct všem aktérům, jakým směrem se budou ubírat školy, nad nimiž visí otazník. Cíl by jasný: zachovat vzdělávání všude tam, kde to bude možné,“ řekl krajský radní pro oblast školství Arnošt Štěpánek (Piráti).
Bude tu velké ticho, mrzí starostku Opočna
Otazník se nakonec proměnil ve vykřičník jen v Opočně. V místním odborném učilišti se nyní vzdělává 85 studentů, kteří budou od nového školního roku dojíždět do Střední průmyslové a odborné školy v Novém Městě nad Metují.
Kraj stěhování zdůvodnil efektivnějším užitím prostor pro výuku a úsporami spojenými s areálem v Opočně. Štěpánek už vyrazil jednat o budoucnosti areálu, který škola opustí. Sítě už rozhodilo město, ale zatím bez výsledku.
„S ředitelkou novoměstské průmyslovky jsme udělali maximum, včetně workshopů. Prostory jsme nabízeli Škodovce nebo naší mlékárně Bohemilk. Bohužel mají dostatek svých vlastních,“ lituje starostka Šárka Škrabalová (Město občanům).
Ta doufala, že se školu v Opočně podaří zachránit. Rozhodnutí kraje považuje za nešťastné:
„Pokud má město základní školu, vždy je lepší, aby mělo i střední. Výsledek mě mrzí, souvisí s počtem studentů. Podle mě bychom se měli zamýšlet spíš nad tím, proč nám mizí řemesla, proč nejsou řezbáři, kominíci, cukráři ani kadeřnice. To byla prestiž naší školy. Je to škoda, ve velkém areálu nyní bude velké ticho.“
V Lázních Bělohradě se radují ze záchrany
O osud svého Středního odborného učiliště (SOU) se obávali i v Lázních Bělohradě. Po splynutí se Zemědělskou akademií a Gymnáziem v Hořicích totiž postihl tamní učiliště podle slov Štěpánka „brutální úbytek studentů“ a dodal,že „z čistě číselného a provozního pohledu by bylo dobře školu v Bělohradě opustit.“
Teoretická výuka se odtud skutečně přestěhuje do Hořic, odborný výcvik však v dílnách v Kotykově mlýně dočasně zůstane. Vlastní školu zaplní novopacká střední škola gastronomie a služeb.
„Ta naopak v posledních dvou letech zvyšuje počty přijímaných učňů a dostává se na hranu kapacitních možností. V první fázi předpokládáme převedení čtyř či pěti tříd oborů cukrář a kuchař-číšník,“ připomněl Štěpánek.
Starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr (STAN) byl před čtyřmi lety velkým kritikem slučování a neskrýval obavy. Nejnovější krajský plán mu však udělal radost.
„Máme krásný školský areál a byla by hrozná škoda, kdyby polovina, která patří kraji, zůstala prázdná. Návrh proto velmi kvituji a jsem rád, že škola bude včetně sportovní haly dál v provozu. Byl bych ale ještě raději, kdyby se sem vrátila i středoškolská výuka. Když se bavím s učni a rodiči, říkají, že tu chybí světlo na konci tunelu, tedy možnost maturity. O maturitní nástavbu budeme žádat,“ uvedl starosta Šubr.
„Chápu, že pro život města je škola moc důležitá. Kdyby o školu přišlo úplně, postupně by začalo vymírat,“ uznává Štěpánek.
Červený Kostelec cítí novou šanci
Vymírat nezačne ani Červený Kostelec, přestože všechny nynější obory se odtud přesunou do školy ve Velkém Poříčí, která spadá pod Střední průmyslovou školu Otty Wichterleho v Hronově. Do budovy v Kostelci se však nastěhují zdravotnické obory z trutnovské akademie. Přijímačky se tu nejspíš vyhlásí i pro dva úplně nové obory - masér a nutriční asistent.
„Částečné přenesení zdravotnických oborů do Červeného Kostelce přinese větší komfort i motivaci pro uchazeče z okolí. V této lokalitě je poměrně významná aktivita pečovatelských, charitních a sociálních služeb s dobrou perspektivou pro uplatnění absolventů a pro jejich praxi,“ uvedl Štěpánek. Podle něj pořízení nutného vybavení pro nové zdravotnické obory nebude neúnosně nákladné.
Podobně jako Šubr smýšlí o záchraně své školy i červenokostelecký starosta Rostislav Petrák (Spoluobčané). I přes komplikace neskrývá spokojenost:
„Dlouhodobě jsme usilovali, aby v Červeném Kostelci bylo střední školství zachováno. Variant bylo několik a jednou bylo i školu oborově zaměřit k sociální oblasti a zdravotnictví. Pro město je to přijatelný výsledek a jsme rádi za další perspektivu.“
Starosta však současně lituje konce letitého oboru: „S Červeným Kostelcem byly spjaté módní návrhářky. Do konceptu nezapadly, což mě mrzí, ale uznávám, že je třeba zachovat oborovou čistotu a návrhářky by ke zdravotnictví příliš nepasovaly. Navíc dlouhodobě jsme se potýkali s tím, že se místní obory moc nedařilo zaplnit. Doufám, že je to krok správným směrem. Škola má na život ve městě významný vliv a toto je dobrá šance.“
