Bývalá škola s číslem popisným 1 je nejstarší památkou Dolní Branné. Má za sebou náročnou rekonstrukci. Ve dvou místnostech muzea je nyní 1 113 exponátů, součástí je i kavárna v suterénu.
Aleš Suk se celý život věnuje běžeckému lyžování. Jako učitel tělocviku na vrchlabské základní škole přivedl k vrcholovému sportu Evu Samkovou, Michala Krčmáře nebo Karolínu Erbanovou.
Stal se z něj uznávaný trenér s instinktem na talenty. Kromě toho je ale také vášnivým sběratelem. Právě jeho kolekce čítající tisíce předmětů dala základ muzeu v Dolní Branné. Celoživotní sbírku lyžařských, sáňkařských a bruslařských artefaktů Aleš Suk před lety nabídl obci.
 |
„Něco jsem získal od kamarádů, šmejdil jsem po půdách a obcházel starožitnictví, znám spoustu lyžařů, každý mi něco přinesl. Vosky jsem kupoval na internetových aukcích,“ vyjmenovává trenér. Celkem má víc než tři tisíce exponátů, do muzea se vešla třetina.
Hlavní expozice představuje pionýrské časy a vývoj lyžování, bruslení, sáňkování, zimní turistiky a jízdy na bobech. Vystavené lyže a brusle pocházejí z velké části od místních výrobců.
Raritou je kombinace lyží a sněžnic, takzvané lyžosněžnice, z manufaktury v německém Stuttgartu nebo skládací lyže, které v Janských Lázních za války zanechal wehrmacht.
Možná největší sbírka vosků v Evropě
Další zajímavostí jsou kovové kolečkové lyže, které v roce 1962 vyrobil tehdy šestnáctiletý učeň vrchlabské automobilky Ruda Špicar. Už ze 30. let pocházejí kočárkové lyže, jež se instalovaly pod kolečka dětských kočárků. Stejně jako řada dalších exponátů vznikly v dílně významného vysockého lyžaře a výrobce Antonína Bartoně.
Muzeum lyžování v Dolní BrannéMuzeum je otevřené každou sobotu od 9 do 11 a od 13 do 17 hodin. Větší skupiny se mohou objednat na prohlídku samostatně. Více na webu muzea, |
Unikátem muzea je kolekce lyžařských vosků a mazání od 140 výrobců ze tří světadílů, tvoří ji čtyři stovky exponátů.
„Myslím si, že je to největší sbírka vosků v Evropě. V depozitáři muzea jich máme dalších osm set,“ upozorňuje Aleš Suk. Počítá s tím, že nejen část výstavy věnovaná voskům se bude obměňovat.
Originální Hančovy lyže
Součástí muzea je síň slávy připomínající úspěchy rodáků z Vrchlabska. Hlavní chloubou jsou originální lyže Bohumila Hanče z roku 1909 a skleněná karafa za vítězství v závodě na 15 kilometrů ve Vysokém nad Jizerou.
„Byla to poslední cena, kterou vyhrál před tragickou padesátkou v roce 1913,“ poznamenává Aleš Suk. Velmi cenným kouskem je 32 kilogramů vážící bronzová socha lyžaře od významného jaroměřského sochaře a medailéra Otakara Španiela.
„Tyto sochy jsou v republice pouze dvě. Jedna se nachází v depozitáři Národního muzea v Terezíně, druhá u nás. Byla to cena pro mistra lyžaře, která se udělovala od roku 1923 až do roku 1933,“ vysvětluje sběratel.
V síni slávy je k vidění také Křišťálový glóbus za celkové vítězství ve Světovém poháru, který v roce 2019 získala snowboardcrossařka Eva Samková. Medailové úspěchy vrchlabské běžkyně na lyžích Blanky Paulů ze světového šampionátu ve Falunu v roce 1974 připomíná kufřík s vosky. Ze zimní olympiády v Lake Placid pochází boty a lyže Květy Jeriové, která tam v roce 1980 získala bronz na pětikilometrové trati.
Krčmářova pažba, brusle Erbanové
Biatlonista Michal Krčmář dodal pažbu ze závodní flinty, rychlobruslařka Karolína Erbanová zase brusle a kombinézu, ve které na olympijských hrách v Pchjongčchangu před pěti lety vybojovala bronzovou medaili. Úplné sportovní začátky olympijské šampionky Evy Samkové připomíná dětský snowboard.
Ve druhém patře je přednáškový a promítací sál pro 40 lidí, kromě besed se v něm budou pořádat výstavy regionálních umělců. V suterénu, původním sklepě a chlévu, vznikla muzejní kavárna s posezením pro 22 návštěvníků.
Muzeum vzniklo v bývalé škole z roku 1747, která je nejstarší zachovalou památkou v Dolní Branné. Učilo se zde sedm generací dětí, škola přestala fungovat v roce 1877 a z roubenky se stala fara. Později tu byla mimo jiné trafika a školní družina. Od posledních majitelů ji koupila obec. Kompletní rekonstrukce třípodlažní budovy trvala dva roky.
