Více než 60 kilogramů trhaviny 2. července roku 1978 srovnalo se zemí budovu Zámečku na Novém Hradci Králové pocházející z počátku 18. století.
Teď by se měl Zámeček postavit znovu. Jenže nikoli jako jednopatrový letohrádek nad jižními svahy a vinohrady, ale coby čtyřpodlažní bytový dům, navíc v sousedství dřevěného kostela svatého Jana Křtitele, hřbitova a zvonice.
Projekt se vrací po čtyřech letech. V srpnu 2018 stavební odbor magistrátu zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby domu, protože podle dřívějšího rozhodnutí krajského úřadu byly plány v rozporu s územním plánem. Teď je územní řízení opět v chodu, odbor životního prostředí už souhlasil s kácením.
Projekt pokračuje k velké nelibosti komise místní samosprávy (KMS), některých obyvatel Kopce svatého Jana, ochranářů i památkářů. Naopak závažnější námitky již oproti roku 2018 nemá například Římskokatolická farnost Nový Hradec Králové.
Výhrad proti stavbě rezidenčního domu je celá řada - nedostatečné napojení na kanalizaci. Údajné riziko zhroucení podloží. Kontrast domu s kulturní památkou kostela i zvonice, kterou by převyšoval. Poničení přírodního rázu celého kopce. A pak také výskyt mnoha druhů chráněných živočichů.
Rada města sice před dvěma lety nepodpořila návrh na vyhlášení lokality přírodní památkou, avšak tento proces nezávisle na radnici zahájil krajský úřad.
Ráj přírody na dohled Hradce
Ochranáři i zoologové považují návrší mezi kopcem Svatého Jana, podél kostela a novohradeckého vodojemu až po svah Rozárka za naprosto unikátní přírodní lokalitu. Jsou tu biotopy pralesa, travnatých ploch i pozůstatky slunného ovocného sadu.
Letohrádek ZámečekZámeček – či spíš barokní příměstská vila – vznikl v roce 1721. Původní domek u kostela v roce 1699 vyženil hradecký chirurg a primas František Ernest Pichler a objekt nesl jméno zámek Pichlerovsko-Blahovský Na Vinicích u svatého Jana. Dům často měnil majitele, zajímavostí je, že se v něm roku 1866 stravovali vojáci pruské armády, kteří tu z děl ostřelovali pevnost Hradec Králové. Až v roce 1873 Zámeček koupila Emilie Waldeková a rodina tu žila dalších sto let, kdy bylo rozhodnuto o demolici. Již v roce 1950 – kdy byl majitelem hradecký Bytový podnik – byl stav objektu kritický. V roce 1970 došlo k poslednímu pokusu o záchranu, přesto 2. července 1978 udělala všem nadějím konec trhavina demoliční čety. Krátce poté se propadl strop sklepa, který byl kvůli bezpečnosti zavezen. |
„Díky zachovalosti těchto biotopů se zde vyskytuje celá řada vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů, jako jsou plši, netopýři, mnoho vzácných druhů hmyzu včetně modráska očkovaného a bahenního, brouci dřevomilové, kovaříci či lesák rumělkový a mnohé další druhy. Byly zde také zjištěny stovky nočních motýlů,“ řekla bioložka Blanka Mikátová, která na návrší nedávno vedla zoologický průzkum.
Přímo na místě plánovaného rezidenčního domu žije plch velký a v dutině starého stromu sídlí kolonie netopýrů. Budování by kromě zničení domova těchto druhů mohlo vést k vyhynutí mnoha dalších druhů především nočních živočichů, kteří se v širokém okolí nacházejí pouze na Kopci svatého Jana:
„Negativní vliv by stavba měla především kvůli osvětlení. Umělé osvětlení v nočním prostředí chování živočichů výrazně ovlivňuje. Může narušovat přirozené chování a životní cykly u mnoha organismů. V některých případech může dojít až k lokálnímu vyhynutí dotyčného druhu. Celé návrší je dosud relativně málo poznamenané světelným znečištěním a životní prostor tu nachází mnoho živočišných druhů, které se jinde v Hradci Králové nevyskytují. Důsledky neuváženého a nešetrného osvětlování jsou mnohem hlubší, než by se mohlo na první pohled zdát,“ vysvětlila Mikátová, podle které se noční hmyz chycený do světelné pasti stává snadnou kořistí a případné vyhynutí může mít velké dopady na celý ekosystém.
Udělá konec plánům kraj?
Navzdory tomu rada města předloni nevyslyšela podnět na vyhlášení přírodní památky. Údajně však nikoli z důvodu neochoty k ochraně lokality, ale spíš kvůli zásahu do vlastnictví.
„Rada svým většinovým názorem nebyla přesvědčena o tom, že by soukromému majiteli těchto pozemků měla být nařízena jejich speciální údržba ve smyslu ochrany přírodní památky,“ konstatoval primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Ať již hejtmanství hradecký kopec přírodní památkou vyhlásí a zamezí tak stavbě rezidence, případně naopak návrh shodí ze stolu, proti bytovému domu je také KMS Nový Hradec Králové. Podle šéfa novohradecké komise Pavla Dusila se developeři nerojí jen kolem někdejšího Zámečku.
„Je pitomost tu cokoli stavět. Prosazujeme, aby se tu zachovaly pozemky v přírodním stavu a aby tu byl například park. Máme například projekt Central park Hradec Králové, jehož podstatou je, aby se současný, byť zanedbávaný lesopark rozšířil až na pozemky nahoru na Kopec svatého Jana a byl ponechán v současném stavu. My totiž sledujeme sílící úsilí více developerů si z toho území něco ukousnout. Dokonce žádají o spolupráci i nás, že by se později revanšovali. To ale nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil Pavel Dusil
Také upozornil na dvě protichůdná rozhodnutí magistrátu: „Podle vodohospodářů se tam stavět nemůže. Naproti tomu to ignoruje odbor majetku, který se snaží získat souhlas pro opravu silnice. Je na to potřeba si vypůjčit pruh podél cesty. Majitelé pozemku, kteří tam chtějí stavět, to zapůjčení podmiňují tím, že dostanou rozhodnutí dokumentace pro územní řízení. Když jej obdrží, potom údajně mají záměr svůj pozemek prodat nějakému dravějšímu developerovi,“ řekl předseda KMS.
Farnost už neprotestuje
Před čtyřmi lety se proti původně vydanému územnímu rozhodnutí odvolala i Římskokatolická farnost Nový Hradec Králové. Připomínkuje sice i aktuální řízení, ale spíš jde o sousedské vyjasňování vztahů. Kritika farnosti původně mířila proti výšce budovy, která by převyšovala zvonici, i příliš krátké vzdálenosti od zdi hřbitova.
„Investor reagoval na naše připomínky, došlo k nějakým úpravám projektu, což pro nás byl první vstřícný krok. Nedávno jsme o záměru diskutovali i v ekonomické radě farnosti, shodli jsme se, že je to jejich pozemek a nechceme jít vyloženě proti nim. Nicméně jsme podali nějaké připomínky, ale spíš v duchu, abychom si rozuměli jako sousedé. Zkrátka, že nejde o úplně standardní místo, ale pietní včetně kostela a navíc tam budou zvonit zvony. Nejsme proti záměru, jen jsme jej připomínkovali,“ uvedl farář Prokop Brož.
