K vidění je téměř 70 děl ze soukromých sbírek, některá jsou vystavena vůbec poprvé.
„Suchá jehla pro něj byla stěžejní technikou, doplňoval ji monotypy, což jsou barevné vstupy, které se opakují jenom jednou. Chtěli jsme Reynkovo dílo představit v celé šíři námětů, ale zároveň zachovat křehkost jeho světa a grafiky instalovat co nejjednodušeji,“ uvádí ředitelka městské galerie Lucie Pangrácová.
Fotky od Bohdana Holomíčka
Série nevelkých grafik v první výstavní místnosti zachycuje krajinné scenérie a všednodenní život v okolí statku nedaleko Havlíčkova Brodu, kde se Bohuslav Reynek narodil a s francouzskou manželkou Suzanne Renaudovou strávil většinu života. Na obrazovce běží snímky janskolázeňského fotografa Bohdana Holomíčka z Petrkova. Pořídil je v průběhu několika let, některé ještě za Reynkova života.
„Jeho fotografie Petrkova ctí estetiku grafik. Nejsou dodatečně upravované, přesto záběry přesně asociují prostředí, ze kterého grafiky vznikaly,“ uvádí Pangrácová.
Raritou jsou olejomalby. Galerii se podařilo získat umělcův autoportrét z roku 1919 nebo plátno zobrazující předměstí Jihlavy z roku 1910.
„Máme je zapůjčené přímo od vnučky Bohuslava Reynka z rodinného archivu. Ještě nikdy se neobjevily na žádné výstavě,“ upozorňuje ředitelka galerie. Stejně tak jsou vystaveny pro Reynka nepříliš typické linoryty, které vznikly po konci první světové války.
Kromě grafik a maleb také básně
Výstava V tichu se rodí bouřeK vidění je téměř 70 děl ze soukromých sbírek, některá jsou vystavena vůbec poprvé. Výstava potrvá do 27. listopadu, galerie v Trutnově k ní chystá také doprovodné akce. Výstava nazvaná V tichu se rodí bouře ukazuje všechny polohy tvorby Bohuslava Reynka (1892–1971). Vedle leptů, raných linorytů a kreseb pastelem nebo uhlem převažují grafiky vytvořené technikou suché jehly, které se petrkovský rodák začal věnovat v roce 1933 a jež ho nejvíc proslavila. |
V nejvyšším patře galerie dostávají prostor ikonické grafiky s motivy ukřižování, piety a svatého Martina. Nechybí ani práce z uznávaného Pašijového cyklu. Grafiky ve výstavních místnostech doplňují ukázky z básnické tvorby Bohuslava Reynka.
Výstava petrkovského výtvarníka patří mezi další splněné plány trutnovské instituce. Původně se měla konat už před dvěma lety, ale přišla koronavirová pandemie a vládní restrikce, které ochromily kulturní život.
„Dlouho jsme si výstavu Bohuslava Reynka přáli a letos to konečně vyšlo. Potrvá déle než běžné výstavy a chceme k ní udělat i doprovodný program,“ naznačuje Lucie Pangrácová.
Galerie plánuje uvést dramatizaci básní Bohuslava Reynka v podání herců Davida Prachaře a Lucie Trníkové.
„Je to trend, ke kterému se možná budeme v budoucnu více uchylovat. Výstavy, jako je tato, jsou pro nás náročné a přijíždí na ně nejen lidé z regionu, ale z i celé republiky. Pořádat výstavu na šest týdnů, jak to děláme obvykle, se ukazuje jako nedostatečné. Budeme se snažit dělat čím dál kvalitnější výstavy, které budou trvat delší dobu,“ plánuje ředitelka.
Maják českého i francouzského umění
Reynkovo originální dílo přitahuje znalce výtvarného umění od 60. let a zájem o něj nepolevuje ani v současné době. „Petrkovský statek, možná spíš zámeček, se zahradou a vůní Vysočiny je stejně pevným majákem našeho a díky Reynkově životní partnerce také francouzského umění, stejně jako jsou metropole Praha či Paříž,“ říká kurátor trutnovské výstavy Martin Dostál.
Odmítá klišé, že by Bohuslav Reynek byl uměleckým solitérem, naopak ho považuje za pevnou součást moderního umění:
„Byl obeznámen se soudobými evropskými uměleckými proudy a při jeho zcela jasné vnitřní konsistenci a katolické duchovní orientaci lze vnímat, jak se jeho umění posouvá právě v kontextu vývoje aktuálního umění.“
První Reynkovy kresby vznikly v roce 1909, o tři roky později začal psát básně. Kromě toho také intenzivně překládal francouzskou literaturu. Ve 30. letech žil s rodinou střídavě v Grenoblu a na Vysočině. Na statek v Petrkově se natrvalo vrátil v roce 1936 po smrti otce. V panském domě s rodinou zůstal i po únoru 1948 a zestátnění statku.
