Za posledních nejméně 20 let na Stříbrňáku v Hradci Králové schází jediné - voda bez sinic. Už se však pracuje na nápravě, která by neměla stát desítky milionů, a přitom byla rychlá a efektivní.
Na sinice, které pravidelně utínají koupací sezonu už v druhé polovině července, radnice chystá tři zásadní zbraně, a sice změnu ryb s převahou dravců, zřízení mokřadů na přítocích a odbahnění.
První opatření se bude s jistotou realizovat už letos na podzim. Mokřady se také jeví velmi slibně, protože hradecká radnice na ně může čerpat dotace. Kdyby obě možnosti selhaly, město sonduje i zdaleka nejnákladnější variantu boje proti sinicím - odbahnění asi za 25 milionů korun.
Vyřeší problém dravé ryby?
Studie však ukazuje na jiného viníka, nebo spíš na jejich celý řetězec. „Ukázalo se, že potíž není ve znečištění anebo ve vysokém množství živin, ale spíše v nevyváženém poměru dusíku a fosforu. Budeme muset začít pracovat s rybí obsádkou, změnit druhovou skladbu ryb je nyní náš nejnaléhavější úkol. Když se ve vodě vyskytnou sinice, nastupují do práce buchanky, které se sinicemi živí. Ve Stříbrném rybníce jsou však přemnoženy malé rybky, které se živí právě buchankami. Je tam také málo dravých ryb, které by regulovaly ty malé,“ popsal náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení).
Další negativa podle něj přinášejí kaprovité ryby, které ke kvalitě vody vůbec nepřispívají. „Naším úkolem na podzim tedy bude rybník vypustit, odlovit ryby, znovu napustit, nasadit dostatek dravých ryb a udržovat rybářský management. Už jen to by mělo významně pomoct ke kvalitě vody,“ doplnil Záruba.
Stříbrný rybníkStříbrný rybník vznikal v roce 1959, kdy se vybagrovaný písek vozil na stavbu všesportovního stadionu, kde posloužil jako mohutné valy pro tribuny. Rekreační areál se tam otevřel před 60 lety, od té doby se však kvalita vody spíše jen odevzdaně sledovala. Až do loňského roku se čekalo, kdy se zase objeví sinice. Od podzimu vznikající studie byla dokončena letos. Ta identifikuje hlavní problémy. Dosud se město domnívalo, že za nekvalitní vodu mohou vysoké nánosy bahna především biologického původu. Druhým důvodem byla vysoká teplota vody. Také byli v podezření někteří chataři a jejich produkce fosforu z myček nebo praček. Ukázalo se ale, že potíž není ve znečištění anebo ve vysokém množství živin, ale spíše v nevyváženém poměru dusíku a fosforu. Musí se změnit především skladba ryb. |
„Převaha dravců na Stříbrňáku je rychlé a levné opatření. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo odstranit 25 tisíc kubíků bahna, které se nashromáždilo za 60 let, ale to by byl spíš bonus. Jsou rychlejší opatření, aby ryby nevířily bahno a současně nežraly buchanky,“ uvedl Milan Zerzán, ředitel společnosti Městské lesy Hradec Králové, která areál převzala 1. ledna 2020 a od té doby jej pozvedla. Do rybníka už loni nechala nasadit 10 tisíc štik.
„Čekali jsme také, že v bahně bude mnohem víc biologické složky. Jenže jsou to jen tři procenta, zbytek je hlína z lesa. Více bahna je v místech, kde se lidé nekoupou, v hloubce tři a půl metru, a to ve vrstvě asi tři čtvrtě metru, avšak to neškodí,“ pokračoval Zerzán.
Druhou možností systematicky likvidovat sinice je budování mokřadů na Bělečském a Stříbrném potoce. Nahrává tomu i pravděpodobnost dotace, protože ty pomáhají zadržovat vodu v krajině.
„Mokřady by měly sloužit stejně jako kořenová čistička, která navíc vodu okyselí, což sinice nesnášejí,“ připomněl Záruba.
„Voda v lese by se díky mokřadům i zpomalila. Ani to sinicím nevyhovuje,“ podotkl Zerzán.
Dotace by zřejmě nebyla možná na nejdražší variantu - odbahnění. V sedmihektarovém rybníku by mělo být asi 25 tisíc kubíků bahna. „Odbahnění si necháváme v záloze podle toho, jestli bude možné sehnat dotaci. S tou je to však nejisté, protože jde o areál sloužící ke komerční činnosti. Pokud by to celé mělo platit město? Upřímně, máme naléhavější investice do městského majetku než vložit 25 milionů do tohoto projektu,“ zdůraznil náměstek primátorky.
Začínají se vracet cizinci
Před loňskou sezonou vyrostla na místě bývalých převlékáren hala s bufetem a toaletami, přibyl vlek pro vodní lyžování, další mobilheimy a u někdejšího toboganu se zarostlý les proměnil na vzorně udržovaný borový háj a místo pro stany a karavany.
Další novinky rychle přibývají. Na písku pod stromy budou už v červnu stát pevné stany asi za 700 tisíc korun s kapacitou 50 lidí. Blízké pódium dostane dřevěnou střechu a u stání pro karavany vznikne nové pódium i stanoviště pro nabíjení elektrokol. Na asfaltové ploše hned za vjezdem do kempu už vzniká multifunkční hřiště, které vyjde na 1,4 milionu. Městské lesy by letos chtěly do Stříbrného rybníka investovat kolem čtyř milionů.
30. června 2021 |
„Hlavně bych už konečně chtěl zažít normální rok,“ přeje si Zerzán. Podle něj první dva roky provozování poznamenal covid a loňský rok zase válka, azyl pro ukrajinské uprchlíky a hlavně skokový nárůst cen energií a služeb.
„I tak loňský rok vůbec nebyl špatný. Dostali jsme se k 15 milionům tržeb bez započtení DPH, o další dva až tři miliony nás připravilo zdražení energií a služeb. První rok jsme začínali na sedmi milionech, nyní jsme na 15 a letos počítám se zhruba 18 miliony. Poptávka po kempu je skvělá, navíc se nám začali vracet Němci a Holanďané. Cizinci už zřejmě zjistili, že nejsme retrokemp, neboť začali najíždět už v dubnu. To v předchozích třech letech nebylo zvykem,“ řekl Milan Zerzán.
Příští rok by největší novinkou měl být rybí boj proti sinicím. Na poloostrově by také mělo přibýt pět chatek, které mají stát částečně nad vodou. „Dokončuje se stavební povolení na zasíťování. Pokud vše půjde podle plánu, mohly by se začít budovat už na jaře příštího roku,“ naznačil Zerzán.
