„Žil jsem v paralelních světech, kterých bylo hned několik. Jeden byl s knězem, pak jsem přepnul a fungoval jsem jinak. Člověk žil vlastně ve schizofrenním stylu života,“ vzpomíná muž na nelehkou dobu také kvůli socialistické éře.
Tehdy kolem roku 1986 začal příběh, který mu změnil život a ovlivnil jej v podstatě dodnes. Bylo mu tenkrát dvanáct let.
Jiří Kylar je věřící a to v době komunismu nebylo snadné, setkával se kvůli své víře s ponižováním ze strany učitelů i dětí. K tomu prožíval sexuální zneužívání, které v podstatě dodnes zůstalo tabuizovaným tématem, o němž se mluví jen velmi těžko.
„Nejdřív jsem tomu vůbec nerozuměl. Marně jsem hledal informace o tom, co se vlastně děje, jak je možné, že na mě ten člověk sahá a překračuje hranice,“ popisuje chování kněze.
Někteří výše postavení duchovní mi říkali, že kdybych o problematice sexuálního zneužívání v církvi nemluvil, tak problém neexistuje.
