Pec Magdaléna potřebuje víc než 1 200 stupňů Celsia. Když se to povede, v pátek po poledni by už první mistři skláři mohli začít vyrábět vitráže, číše či vinuté perly roztodivných tvarů.
Tradiční sklářská slavnost letos do Deštného přiláká nejen mistry svého řemesla z celé republiky, ale i mnoho návštěvníků.
V posledních letech si zde zvykli na dva tisíce lidí, kteří výrobu nejen sledují, ale z komentáře se dozvědí mnoho zajímavostí. V podvečer pro ně hraje živá hudba a po celou dobu si mohou koupit nejen miniaturní skleněná zvířátka, ale i velké vázy.
Pro opravdové fajnšmekry a sběratele unikátních skleněných kousků je pak určena neděle, kdy se pravidelně koná dražba výrobků.
Foukání skla začne v pátek v 15 hodin, od 18 hodin je pak připraven country večer. Magdaléna nesmí vychladnout ani přes noc, protože už v sobotu se od 9 hodin bude až do vyčerpání veškerého materiálu pokračovat ve výrobě a v ukázkách nejrůznějších sklářských technologií.
Tavení skla dřevem se v Orlických horách začalo rozvíjet už v pohusitském období
V sobotu od 18 hodin v deštenském kostele svaté Máří Magdalény začíná dvoukoncert Polyfonního sdružení a smíšeného pěvecký sboru z Nového Města nad Metují, ještě později i koncert skupiny Errori.
Tavení skla k Deštnému už patří stejně neodmyslitelně jako skiboby či závody psích spřežení Šediváčkův long, přestože tradice sklářství zde zanikla už před více než 100 lety.
„Klasické sklářství v Orlických horách zaniklo s poslední sklárnou v roce 1911, udrželo se aspoň v podobě skleněných vánočních ozdob,“ řekl ředitel místního muzea Bohumír Dragoun.
Tavení skla dřevem se v Orlických horách začalo rozvíjet už v pohusitském období a největšího rozmachu dosáhlo během baroka. V té době se vyráběl orlický nebo kolowratský křišťál. Nejznámější sklářská huť Karolína vyrostla v Deštném roku 1873 a proslavila se po celém světě.
