Zatímco loni státní úředníci ke vzniku většiny nových neveřejných škol svolili, letos rozhodnutí trvalo měsíce a vznik některých dokonce zamítli. Velké oslavy se ve jmenovaných soukromých školách nekonaly, budoucnost je pro ně poněkud nejistá.
„My máme slavnost v našem studijním programu, neboť se snažíme s dětmi slavit každodenní úspěchy. Velká oslava to nebyla, protože nám z registrace vyplynuly další povinnosti, které musíme plnit. Jakmile jsme zapsáni v rejstříku škol, musíme mít budovu zkolaudovanou pro školské účely. Kvůli tomu se stěhujeme do volných tříd v budově gymnázia v Jaroměři,“ popsala speciální pedagožka Miroslava Paličková, která s manželem a dalšími buduje jaroměřskou základní školu Křišťál.
Už dříve ji podpořilo město i kraj. Jeden z odborů ministerstva jí dal doporučující stanovisko, ale další argumentoval, že naplněnost škol v obci s rozšířenou působností je 68 procent. Kladného rozhodnutí se škola dočkala až v půli dubna, dávno po zápisech ve veřejných školách.
Škola se během roku potýkala s nedostatkem peněz, protože neměla nárok na státní příspěvek. Současná učitelka nevydržela nejistotu a přechází jinam. Od loňského září sem chodily děti, jež byly zapsány do individuálního neboli domácího vzdělávání, a tak v každém pololetí musí podstoupit přezkoušení na jiné škole. Teď má škola povolenou kapacitu 20 dětí, do ní se už závazně přihlásilo 11 nových žáků, 6 míst nabídne dětem v domácím vzdělávání. Škola nemohla pořádat propagaci k zápisu, a tak přišly rodiny, které byly rozhodnuté už dříve.
Jaroměřská škola se inspirovala Jenským plánem. Učí spolupracovat mladší děti se staršími a bere je často do terénu. Děti se třeba o stromech učí v parku a o včelách u včelaře. Cihlářské řemeslo zkoušely v bývalé kruhové cihelně v Šárovcově Lhotě.
Škola získala nárok na státní příspěvek, ale ten nepokryje náklady. Dosud rodiče platili členský příspěvek 2 980 korun měsíčně, ten se od září změní na školné 3 tisíce korun. Zakladatelé se tuto částku pokusí udržet. Do dvou let by chtěli otevřít druhý stupeň, ale není jisté, zda stát svolí ke zvýšení kapacity. Škola by se chtěla rozrůst asi na sto dětí.
„Pobyt v Křišťálu se osvědčil,“ říká jeden z oslovených rodičů. „Nějakou takovou školu jsem vyhlížela. Když se tady naskytla, vůbec jsme s manželem neváhali. Dvě děti už prošly klasickými školami, takže vím své. Třetí v pořadí, dcerka, také navštěvovala dva roky tradiční základní školu, ale chodila domů otrávená, byla unuděná skoro ze všeho. Už v pololetí v Křišťálku bylo vidět, že tam chodí ráda. Když přijde domů, vypráví o škole, udělá si úkoly, je nadšená a vymýšlí si další nápady a aktivity. Rozhodně má na to vliv, kde tráví většinu dne, co tam dělají a hlavně jakým způsobem,“ pochvalovala si také matka čtyř dětí Kristýna Brzková z Holohlav.
Hradecká škola se rozšiřuje
V Hradci Králové působí od září 2015 jedna z inovativních škol, která byla Jaroměřským inspirací. Zaštítil ji nejprve spolek Jenský kruh, od loňského září už má základní škola Hučák patřičnou registraci. K původní kapacitě 40 žáků nyní škola žádala o její zvýšení na devět tříd pro 120 dětí, ale uspěla jen částečně.
„Pronajali jsme si prostory, požádali o zvýšení kapacity, ale ministerstvo svolilo jen k 40 dalším žákům. Máme tedy zbytečně velké prostory, což je pro nás ekonomicky obtížné, ale přijali jsme to. Abychom mohli uskutečnit to, co jsme deklarovali ministerstvu už při vzniku školy, příští rok budeme žádat znovu,“ řekl ředitel této školy Jan Sýkora.
Převis zájemců mají v Hučáku trojnásobný. Začínali se sedmi dětmi, teď jich mají pětatřicet a příští školní rok se tam bude učit kolem pětapadesáti žáků. Vzniknou tři věkově smíšené studijní skupiny, škola nabírá i pedagogy a asistenty. Školné sníží ze 3,5 tisíce korun na 3 tisíce měsíčně.
Malé alternativní školy se začaly rodit v posledních letech kvůli nespokojenosti rodičů s veřejným školstvím. Zatímco v předešlých letech je ministerstvo školství povolovalo, letos je brzdí. O registraci požádalo v celé republice 48 nových škol, z nich 20 uspělo, 10 neuspělo a zbývajících 18 ani začátkem června neznalo výsledek.
Školy se v nesnázích sdružily. Ty odmítnuté už podle ředitele Sýkory řeší, jak přečkají první roky v provizoriu.
„Nově vznikající školy nejsou valnou většinou podnikatelské subjekty, jak to někdy označuje ministerstvo, ale školské právnické osoby, které z principu musí být neziskové. Když se v republice najde 48 rodičovských skupin, které zakládají své školy, což je v souhrnu třeba pro 1 500 dětí, je to vzkaz systému, že by se měly změnit spádové školy, aby rodiče nemuseli podstupovat toto harakiri. Nikdo by to nedělal, kdyby měl v okolí školu, které bude věřit,“ uvedl Jan Sýkora, který je jedním z mluvčích Asociace malých inovativních škol.
Tyto školy už dříve kritizovaly, že ministerstvo rozhoduje bez podstatných argumentů, často tvrdilo, že kapacita okolních škol dostačuje. Podle kritiků to byla hra čísel. Ministerstvo nechce komentovat důvody zamítnutí. Brání se, že v každém správním řízení postupuje komplexně podle zákona i dlouhodobých záměrů republiky i krajů.
„Při posuzování žádosti o vznik nové soukromé školy ministerstvo přihlíží také k demografickému vývoji v příslušné lokalitě, k množství, druhům a naplněnosti kapacit okolních škol či k dopravní dostupnosti,“ uvedla mluvčí ministerstva Klára Bílá. Ohled se bere i na vynakládání veřejných peněz nebo na personální zajištění škol.
