Dvojice nadšenců pátrá po štolách z časů Jana Lucemburského dva roky. Hledají je v historických pramenech i v terénu za pomoci virgulí.
Pod Náchodem by se prý mohlo ukrývat až 5,5 kilometru chodeb. Teď chystají sbírku, aby sehnali peníze na archeologický průzkum.
Pod Náchodem jsou údajně tři trasy chodeb.
"Nebylo by to tak nákladné. Stačilo by otevřít lehce dosažitelné vchody do štol někde mimo zámek. Začal bych u parčíku u Masarykova náměstí, kde vede štola C a odkud se dá dostat až ke kostelu," říká sedmdesátiletý Jaroslav Faltys z Náchoda.
Vymezil tři trasy štol a datuje je do let 1316 až 1325, kdy Náchod držel Jan Lucemburský.
Na Homolku prý vede dvoukilometrová štola
Spolu se studnařem Pavlem Němečkem zmapovali s virgulemi centrum Náchoda, Zámecký kopec i nedalekou Homolku, o níž se mezi Náchodskými dosud traduje, že to býval předchůdce náchodského hradu, i když historikové nesouhlasí.
Štoly pod centrem Náchoda podle badatele FaltyseŠtola A Štola B Štola C Podrobnosti o štolách jsou na na stratil.blog.iDNES.cz. |
"Naši předkové nebyli hloupí. Když na město zaútočili nepřátelé, mohli se zásobovat pomocí chodeb. Štoly vedly ke čtyřem pramenům," myslí si sedmasedmdesátiletý proutkař Němeček.
Když před několika lety čistil zámeckou cisternu na vodu, zaujalo ho, že se během týdne znovu naplnila vodou. Přikládá to důmyslnému systému kanálů a chodeb.
Amatérští badatelé se opírají i o místní pověst o loupeživém rytíři Janu Koldovi ze Žampachu, která mluví o jeho útěku z náchodského hradu na Homolku.
Citují i zmínky historika Jana Karla Hrašeho, podle nějž se sedlák při orání propadl na poli v místě chodeb mezi starým a novým hradem. Na loukách podle proutku ukazují, kde se takový zával prý nachází.
Nadšence Faltyse přesvědčilo i letošní setkání s potomkem bývalých majitelů náchodského zámku princem Waldemarem Schaumburg-Lippe. "Jeho otec mu vyprávěl, že když dědeček a babička nechtěli zapřahat kvůli cestě ze zámku do kostela, chodili dolů štolami," vzpomíná Jaroslav Faltys.
Město chystá obnovu Zámeckého kopce
Už se obrátil na městský úřad se svými poznatky, protože město chystá s památkáři velkou revitalizaci Zámeckého kopce a stavební práce by mohly zasáhnout do údajných chodeb.
Místostarosta Tomáš Šubert bere dosavadní poznatky o chodbách za předčasné.
"Když jsem byl malý, vždycky se o tom mluvilo, že jsou chodby ze zámku do kostela nebo dalších míst. Ale nikdy jsem neviděl něco, co by to potvrzovalo. Beru to jako zajímavou věc, ale město se nechystá zrovna někde kopat. Pro mě je důležitější udělat revitalizaci celého kopce, což je obrovské sousto. Z hlediska turistiky to pokládám za zásadnější věc," míní místostarosta.
Podporu hledají u prezidenta i akademiků
Hledači chodeb přesvědčují radní, obeslali prezidenta, ministra kultury, Univerzitu Hradec Králové i Akademii věd České republiky. Chtějí sehnat peníze alespoň na první archeologický průzkum a připravují sbírku pro místní podporovatele Náchod sobě.
Práci na výkopech už jim slíbili třeba místní skauti. Oslovují své známé, jeden z místních Jaroslav Šotola jim také hned slíbí přispět dvěma tisíci.
"Mě nemusí nikdo přesvědčovat, já o chodbách vím, že jsou. Když jsem pracoval u Telecomu, ve staré tiskárně pod Zámeckým kopcem jsme měli sklad a velké cívky tam začátkem devadesátých let jednou drcly do zdi a ta se vyvalila. Pak se chlapi provokovali, kdo tam půjde," vzpomíná.
"Celé jsme to vybourali a jeden sestupoval dolů po schodech, ale bylo to plné vody. Vysadili dveře, on se přivázal na kabel a na nich plul tou chodbou. Když se vrátil, zjistili jsme podle kabelu, že byl 29 metrů daleko," líčí Jaroslav Šotola.
Archeolog i historik nesdílí nadšení
Nadšenci však narazili u odborníků. Archeolog Jan Tůma z Regionálního muzea v Náchodě upozorňuje na právní rovinu.
"Jedná se o místa nezasažená a neohrožená stavební činností, takže výzkum by se na nich neměl provádět, aby nedošlo k ničení archeologických památek. K tomu se Česká republika zavázala podepsáním Maltské konvence," říká archeolog.
V tomto případě by pak šlo o badatelský výzkum a na něj je potřeba získat speciální povolení od ministerstva kultury. "Výsledky takového výzkumu v Náchodě jsou však nepředvídatelné a sporné," myslí si archeolog Tůma.
Historik Jan Čížek nemůže vyloučit existenci chodeb, ale za reálné pokládá spíš to, že se najdou pod zemí jednotlivé prostory než celý systém.
"Obecně jsem k otázce středověkých podzemních chodeb dost skeptický. Většinou vznikaly z praktických důvodů, byly to sklepy, které se propojovaly. Úplně bych vylučoval chodby ve městě, protože až do poloviny náměstí byla záplavová zóna Metuje," myslí si Čížek.
Spodní voda se po deštích objevuje ve výkopech archeologů v okolí náměstí už v hloubce okolo půldruhého metru.
