Pro Velký vodopád v Adršpašských skalách hlasovalo v anketě 148 čtenářů, ostatní unikáty Královéhradeckého kraje zůstaly daleko za ním.
Výsledky hlasování najdete zde |
Krajské kolo ankety skončilo o půlnoci 11. června, adršpašský vodopád můžete podpořit v celostátním finále, které začíná ve čtvrtek 12. června v poledne a potrvá týden. A jaké turistické cíle se v krajském kole utkaly?
1 V Orlických horách vzniká Hobitín
Fantasy nadšenec a obdivovatel příběhů spisovatele J. R. R. Tolkiena vybudoval v Orlických horách svůj vlastní Hobitín. V Šedivinách, což je část obce Kounov na Rychnovsku, postavil student publicistiky Svatoslav Hofman hobití noru a hospůdku Zelený drak.
"Jsem velký fanoušek Středozemě i Tolkiena a Orlické hory mi některá místa ve Středozemi připomínají. Chtěl jsem ale, aby tady bylo místo, které by Středozemi připomínalo každému," říká (více najdete zde).
Ke stavbě vysněného Hobitína používá hlavně laťky a palubky, hlínu a kameny. Nemá žádný plán ani nákresy, vše buduje jen podle svých představ. Pán prstenů a Hobit jsou podle něj jen špička ledovce v rozsáhlé historii Středozemě a rád by postavil i další díly tohoto snového světa.
2 Vodopád v Adršpachu zesiluje na přání turistů
Velký vodopád uprostřed jeskyně v Adršpašských skalách slyší na zvolání: "Krakonoši, dej nám vodu!"
Slabý proud vody, který padá po straně stěny z výšky 16 metrů, obsluha díky stavidlu zesílí, jen pokud turisté během prohlídky toto heslo hromadně a několikrát zakřičí.
Atrakce se v Adršpachu udržuje desítky let a baví především děti, stejně jako vodníci, kteří se schovávají na březích i ve vodě jezírka, po kterém se lidé mohou projet na loďce s doprovodem průvodce.
3 Kostel "Na Zbořeňáku" pohlcuje příroda
Na zalesněném kopci v jižní části Zdoňova u Teplic nad Metují, nedaleko Křížového vrchu, jsou mezi stromy důkladně ukryty rozvaliny kostela Panny Marie, kterému místní neřeknou jinak než Na Zbořeňáku.
K utajeným stěnám bývalého kostela se dostanete po bahnité cestě mezi pastvinami, kolem kaple svatého Jana Nepomuckého, ovšem musíte po nich pátrat uprostřed lesa.
Původně zde na holém kopci stávala malá dřevěná kaplička, která byla v roce 1667 z popudu majitele panství Leopolda Libštejnského z Kolovrat nahrazena mohutným kostelem zasvěceným Panně Marii.
O necelých 120 let později byl kostel během josefínských reforem uzavřen, nějakou dobu byl užíván jako sýpka a postupně začal chátrat. V roce 1870 byl definitivně uzavřen, jeho střechu tehdy strhli a vybavení prodali v dražbě. Od té doby si příroda bere majestátní barokní chrám zpět.
4 "Sopečné" kužely Vraních hor
Jen málo turistů zavítá do malého pohoří, které se rozkládá na česko-polských hranicích ve stínu nedalekých turisticky atraktivních Krkonoš. Podstatná část téměř neznámých Vraních hor, které patří k Broumovské vrchovině, se nachází v Polsku. Tam jim ovšem říkají Góry Krucze, tedy Krkavčí hory.
Osmikilometrový horský masiv tvoří načervenalé, křemenem bohaté a vulkanické horniny, pozůstatek prvohorní vulkanické činnosti.
Nejvyšší a zároveň nejzápadnější vrchol je Královecký Špičák s nadmořskou výškou 881 metrů. Když zdoláte převýšení 350 metrů, na jeho vrcholu najdete telekomunikační věž, stůl s lavičkami a výhled na Krkonoše s Rýchorským a Pomezním hřbetem v popředí.
Na vrchol vede odbočka z desetikilometrové modře značené trasy, která vychází z obce Bernartice na Trutnovsku, klikatí se velkou částí Vraních hor a sestupuje k hraničnímu přechodu Královec.
5 Rozhledna s otáčivou kopulí
Unikátní otáčivou kopuli má rozhledna, která je součástí turistické Raisovy chaty na Zvičině u Dvora Králové nad Labem.
Věž s otáčivou prosklenou nástavbou se otevřela roku 1926 a o rok později chata dostala jméno po Karlu Václavu Raisovi, rodákovi z nedalekého Bělohradu.
Otáčivá kupole měla podpořit využití hvězdářského dalekohledu, který pro chatu v Podkrkonoší koupil Klub českých turistů, jenž v době první republiky soupeřil s německým turistickým spolkem o využití Zvičiny. Němci tam chtěli postavit samostatnou věž.
6 Dřevěný kostel bez jediného hřebíku v Hradci
Pravoslavný kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové pochází z roku 1510 a unikátní je tím, že při jeho stavbě nebyl použit jediný hřebík.
Posledních 90 let chátral, protože poslední opravou prošel v roce 1935, kdy ho hradecká radnice odkoupila od východoslovenské obce Habury. Generální rekonstrukci prodělal v roce 1921 poté, co ho za první světové války poničili Rusové.
Už brzy se ale dočká opravy za 20 milionů korun, restaurátoři ji plánují na příští rok. Zrekonstruují oltář, nástěnné malby i oplocení a vznikne nová příjezdová cesta. Dřevěný kostelík bude nově chránit hromosvod a speciální zařízení bude hlídat a udržovat stabilní teplotu a vlhkost.
Kostel za více než pětisetletou existenci vystřídal dva patrony, dvě církve a tři majitele. Byl pokřtěn a vysvěcen jménem archanděla svatého Michaela, ale v roce 1741 ho odkoupila za 40 zlatých obec Malá Poľana a spadl pod řeckokatolickou církev a patrona svatého Mikuláše. V roce 1935 ho koupil za 12 tisíc korun tehdejší hradecký starosta Josef Pilnáček jako památku na padlé legionáře. Nyní kostel slouží pravoslavným věřícím zejména z Ukrajiny.