Podle odborníků jde o nejvýznamnější nález svého druhu v Hradci Králové. Výzkum začal v únoru, kdy archeologové odkryli podstatnou část zděných základů i pozůstatky nadzemního zdiva – kasematní budovy vestavěné do pětiúhelného bastionu, součásti hradebního systému hradecké pevnosti z konce 18. století.
Podařilo se zjistit, že přízemní budova kavalíru sloužila jako pekárna a skladiště mouky i hotového pečiva. Spolu s dalšími budovami v areálu Gayerových kasáren, které jsou dosud dochovány, tvořil tento kavalír kompaktní areál, v němž se peklo, skladovalo i bydlelo. Zároveň plnil obrannou funkci.
Objev je to podle expertů ojedinělý, ale zároveň přináší nečekanou komplikaci: minimálně o půl roku oddálí a prodraží zahájení výstavby parkovacího domu s plánovanými 320 místy pro auta.
Památkáři budou usilovat o změnu projektu. Podle nich by kvůli zachování vykopávek nemělo být realizováno plánované zapuštěné polopatro parkovacího domu a základové piloty by měly být zapuštěny mimo stavební konstrukce.
„Archeologický průzkum není ještě dokončen. Přesto jsme už zadali vypracování alternativního založení domu tak, aby památka mohla být zachována. Od začátku projekt počítal s tím, že se tam něco může nalézt,“ řekl za investory člen představenstva společnosti ISP Hradec Králové Jiří Holubec. Náklady na stavbu garáží investor původně vyčíslil na 130 milionů korun.
Největší odkryv pevnosti
Součástí revitalizace bývalého vojenského areálu bude důkladná rekonstrukce obou kasárenských objektů. Gayerova kasárna jsou ve vlastnictví Královéhradeckého kraje, Vrbenského v majetku města, vznikne v nich nová přírodovědná expozice Muzea východních Čech.
Z kasáren bude muzeumAreál v kasárnách bude převážně sloužit muzejním účelům a spolu s historickou budovou muzea na Eliščině nábřeží dotvoří pomyslnou muzejní čtvrť. Kasárna Gayerova budou hlavní depozitní a administrativní budovou muzea, zatímco Vrbenského krajskou výstavní a expoziční budovou, v níž se vedle přírodovědné expozice nově plánuje archeologická, jež bude chronologicky končit právě v období před stavbou pevnosti. |
„Nálezy tematicky až neuvěřitelně zapadají do konceptu celého muzejního kampusu, jenž v areálu vzniká,“ poznamenává Jiří Šinták z muzea východních Čech.
Podle ředitele muzea Petra Grulicha je nezbytné hledat a nalézt řešení, jak postavit parkovací dům a zároveň zachovat a prezentovat tuto unikátní dochovanou památku: „Město parkovací dům potřebuje a naším cílem není jeho stavbu ohrožovat. Nepovažujeme však za eticky přijatelné přivážet do areálu návštěvníky za poznáním historie a takovouto památku neochránit.“
Odkryté části stavby dávají dobrou představu o umění a dovednostech dnes již zapomenutých stavitelů pevnosti.
„Například detaily ve způsobu zdění i použitém materiálu ukazují, jak se stavba prováděla. Někde máme téměř před očima party zedníků, kteří tu kterou zeď stavěli,“ upozorňuje archeolog hradeckého muzea Radek Bláha.
Znovuodkryté části dotvářejí původní areál. Nález je podle odborníků hodnotný, protože jde o dosud největší odkryv pozůstatků královéhradecké pevnosti, rozsahem ojedinělý i mezi dalšími pevnostními městy v republice. Plocha současného průzkumu je posledním významnějším nezastavěným územím v historickém jádru Hradce, kde se podobně rozsáhlé relikty pevnostních zdiv dochovaly. Žádné podobné části pevnosti už nikdo nenajde. Odkryté základy kavalíru umožňují názorný pohled na jednu část hradecké pevnosti, která na ostatních místech zmizela v propadlišti dějin.
