Když letos v lednu ministerstvo dopravy oznámilo, že na archeologický průzkum pod budoucí dálnicí D11 z Hradce Králové do Jaroměře může stát obětovat velkorysých 665 milionů korun, obrovskou sumu raději podrobilo důkladné prověrce i ministerstvo kultury (více o průzkumech čtěte zde).
Radostné očekávání detailního průzkumu mimořádně bohaté lokality však archeologům poněkud kazí nabídky stavebních firem na zemní práce, které mravenčímu výzkumu se špachtlemi, motyčkami či štětci předcházejí.
Při otevírání obálek většinu odborníků zarazily velmi nízké ceny. Jsou dokonce tak malé, že vyvolávají pochybnosti o kvalitě odvedené práce.
Nejnižší nabídka pro úsek Hradec Králové - Smiřice dlouhý 15,4 kilometru je 98 milionů korun, za „černé práce“ pro zhruba poloviční trasu ze Smiřic do Jaroměře by si nejlacinější firma mohla účtovat 38 milionů korun.
Hrozí velký průšvih, obává se archeolog
„Podle mě jsou to skutečně příliš nízké částky a hrozí velký průšvih. Já sice nevím, jaké technické požadavky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nastavilo, ale za takovou cenu se to udělat nedá. Je to extrémně nízká částka a kouká z toho malér, protože zkoumaná plocha je ohromná,“ varuje archeolog Miroslav Novák z Muzea východních Čech, který nedávno vedl rozsáhlý průzkum v Kuklenách, kde již stojí mimoúrovňová dálniční křižovatka.
„Výběrové řízení stále probíhá a ještě tedy není uzavřeno,“ podotýká mluvčí ŘSD Jan Studecký. Výzkum na nálezy nesmírně bohatého území by archeologům měl trvat jeden rok, do lhůty však nejsou započítány tři zimní měsíce, takže se vše protáhne na 15 měsíců a konec nelze očekávat dříve než v dubnu 2018.
Premiér Bohuslav Sobotka přitom na letošní návštěvě kraje řekl, že stavba dálnice do Smiřic by mohla začít již na přelomu let 2017 a 2018 (více čtěte zde).
„Nabídnuté částky na zemní práce nejsou nijak závratné. Spíš jsou podezřele velmi nízké,“ podivuje se i ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška, jenž se hlásí do výběrového řízení na samotný výzkum pod D11.
Cena zemních prací před archeologickým výzkumem nejvíce záleží na mocnosti nadzemních vrstev, které je třeba odstranit velmi citlivě. Průzkum nálezů, které se v okolí Hradce nejčastěji nacházejí kolem 30 centimetrů pod ornicí, by podle několika oslovených expertů měl stát mezi 200 a 250 miliony korun.
Dalším problémem je fakt, že nejnižší nabídky údajně podaly stavební firmy s nepříliš bohatými zkušenostmi s odkrýváním pravěkých nalezišť.
„Podle zkušeností můžu prohlásit, že nejdražší na celém průzkumu obvykle bývá právě sejmutí a odvoz zeminy,“ říká nejmenovaný představitel společnosti Metrostav, která se do výběrového řízení rovněž přihlásila, avšak nejnižším nabídkám konkurovat nedokázala.
Šibeniční termín výzkumu?
„Nevím, zda si ty společnosti uvědomují rizika, do kterého jdou, protože může přijít docela velký malér. Může dojít třeba k tomu, že stavební firma tam vlétne s padesáti bagry a skryje všechnu plochu najednou. Avšak skrývky musí postupovat zhruba stejně rychle jako výzkum, protože pokud by bagry archeologům utekly, klimatické vlivy by případné nálezy ničily. Navíc se to musí skrýt bagrem s hladkou lžící, tato technika je dražší, protože je i mnohem pomalejší,“ upozorňuje Novák na zákonitosti průzkumu.
„Kooperace archeologů se stavaři je pro to, aby vše klapalo bez zbytečných prodlev a bez rizika poničení nálezů, skutečně klíčová,“ zdůrazňuje archeolog Peška.
Rovněž pevně daný roční termín výzkumu pro archeology představuje komplikaci. „Je to hodně šibeniční a bohužel se to může promítnout i do kvality,“ domnívá se Novák, jenž vedl průzkum v okolí křižovatky Bláhovka. Hradecké muzeum se však do nynějšího tendru nepřihlásilo, protože nesplňuje podmínky vyhlášené ŘSD.
Dobu trvání výzkumu samozřejmě ovlivňují případné nálezy. Jak napovědělo zkoumání archeologů před Hradcem, rovněž v úseku Hradec Králové - Smiřice - Jaroměř se dají očekávat poklady pocházející z raného středověku až pravěku. Mimořádný přínos podle expertů měly plačické dálniční nálezy pohřebiště z 8. až 11. století nebo nezvykle rozsáhlé sídliště únětické kultury.
„Podle našich dosavadních znalostí se domnívám, že jaroměřský úsek bude na nálezy bohatší. U Bláhovky jsme nemohli vycházet z žádných dat, ale nakonec jsme nalezli kolem tří tisíc archeologických objektů, tedy mnohonásobně více, než jsme předpokládali,“ dodává Novák.
