Odpověď na otázku, zda a kde přesně kostel stál, by mohl dát archeologický průzkum, který se uskuteční na sklonku června.
"Náš výzkum bude probíhat v západní části náměstí v místech, kde je nyní zelený pás," přiblížil hradecký archeolog Radek Bláha.
Prostranství před současným kostelem je pro archeology velmi zajímavé, neboť leží na křižovatce dvou středověkých cest, z nich jedna se ve svém původním směru dochovala dodnes.
"Jde o cestu v dnešních ulicích Dukelské a Pražské vedoucí na Prahu. Od té se na náměstí oddělovala cesta směřující do Nového Bydžova," popsal Bláha.
Cesta na Nový Bydžov vedla paralelně s dnešní ulici S. K. Neumanna.
"Nebyla s ní však totožná, procházela blokem domů vedle současného kostela, přes bývalé autobusové nádraží, areál ZVU a dál na západ," vylíčil archeolog a dodal, že ačkoliv cesta zanikla už v devatenáctém století, její trasu je dodnes možno spatřit na některých místech v hradeckých Kuklenách.
Na dnešním náměstí 28. října také končilo Pražské Předměstí. A právě na toto náměstí archeologové umisťují stavbu kostela svatého Mikuláše. Nahrává tomu fakt, že kdysi se jedna z ulic jmenovala Svatomikulášská. Na dnešních mapách ji lidé naleznou pod jmény Dukelská či Karla IV.
Kostel zničili kvůli obraně města
"Kostel máme písemně doložen k roku 1346, ale nepochybně bude starší. Zanikl v roce 1436, kdy byl z obranných důvodů zbořen," říká Bláha. Místo bývalého svatostánku pak jen připomínal sloup s vyobrazením svatého Mikuláše, který je zmiňován ještě v 18. století, kdy se u něj scházela různá procesí.
Pátrání v zeleniVýhodou by mohlo být, že se na ploše náměstí dlouhá desetiletí nic nestavělo. Od roku 1912, kdy shořel tamní hostinec Na Špici, který podle některých zpráv mohl stát na místě kostela svatého Mikuláše, je totiž volná. |
Poslední archeologický průzkum v těchto místech proběhl před více než sto lety, pozůstatky kostela se ale nenašly. "V osmdesátých letech devatenáctého století se však našly artefakty dokládající, že toto území bylo osídleno přibližně již v devátém století," uvedl Bláha. Tehdejší archeologové nalezli také kostrové hroby.
"To je právě znamení, že by tam někde kostel být mohl. Nevíme ale, jak staré ty hroby jsou, jestli jsou ze středověku či případně z raného novověku," podotkl badatel. Podle něj existuje možnost, že to byl jakýsi nouzový hřbitov.
Lidé možná zbořený kostel do základů rozebrali
Vodítkem pro archeology je také to, že mezi náměstím a bývalou hradeckou mlékárnou se našly pravěké žárové hroby lužické kultury z mladší doby bronzové, tedy z období kolem roku tisíc před naším letopočtem. "To jsou doklady toho, že tato oblast byla využívána a že naše představa o kostele je správná," míní Bláha.
Jeho předchůdci sice na kostel nenarazili, ale našli gotické prvky, které by mohly s kostelem souviset. Vyloučit však nelze ani to, že šlo jen o zbytky domů. Nikde prý totiž neexistuje zmínka o tom, z jakého materiálu byl kostel postaven.
"Pokud byl dřevěný, jeho rozpoznání bude velice složité. Je však také možné, že pokud byl z cihel či kamene, mohl být beze zbytku rozebrán a materiál mohl být použit na stavbu jiných domů," soudí Bláha, ale přesto doufá, že se archeologům během měsíce, který mají na průzkum vymezen, hroby či fragmenty kostela najít podaří. "Zatím je to jen rovnice s příliš mnoha neznámými a nemáme se čeho chytit."
