Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapálím svíčku, říká Armén z Týniště k výročí genocidy

  13:34aktualizováno  13:34
Těžko najdete Arména, který by mezi příbuznými neměl oběť masového vyvražďování v osmanském Turecku. Arméni si v pátek připomínají 100. výročí genocidy. Svíčku na památku nevinných obětí zapálí doma v Týništi nad Orlicí i Baghdasar Khanbekyan.

Armén Baghdasar Khanbekyan žije v Česku téměř dvacet let. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Osmapadesátiletý Baghdasar Khanbekyan připomíná kovboje. Široký manšestrový klobouk, světlá košile, džínsy.

„Klobouk? Tak ten nosím kvůli alergii na slunce, pomáhá mi to,“ usmívá se před branou azylového střediska pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany v Kostelci nad Orlicí, kde pracuje s uprchlíky.

Fotogalerie

Baghdasar Khanbekyan je Armén, pochází z vesnice Bogdanovka v jižní Gruzii u hranic s Arménií, kam před sto lety uprchli před násilím jeho předkové.

V Česku žije už téměř dvacet let, má české a arménské občanství a s manželkou Zinou bydlí v Týništi nad Orlicí. Oba jsou vysokoškoláci. Pracují pro Diecézní katolickou charitu Hradec Králové a v kosteleckém středisku vedou dvě rukodělné dílny.

Stejně jako miliony Arménů po celém světě si připomenou výročí genocidy. V letech 1915 až 1923 vyvraždila Osmanská říše na milion a půl Arménů.

Dalších půl milionu přemístila do neúrodných oblastí.
Když přijde řeč na sto let staré události ve východní Anatolii, zvážní.

Je to největší tragédie, říká fyzik

„S manželkou 24. dubna zapálíme svíčky jako vzpomínku na nevinné oběti této strašné události. Arménská genocida se přímo dotýká i mojí rodiny. Pro všechny Armény je to den výročí největší tragédie, kterou vůbec kdy náš národ zažil. Kdo mohl, uprchl. To je také důvod, proč tolik Arménů žije v Americe, Francii a v mnoha dalších zemích,“ říká vystudovaný fyzik.

Vzpomínky se mezi Armény dědí z generace na generaci. „Můj praděd bydlel ve městě Erzurum. Byl to vážený člověk - soudce. Zabili ho přímo v jeho pracovně. Zavraždili i jeho manželku a až na mého dědu, všechny děti,“ říká Khanbekyan.

Jeho dědovi bylo v roce 1915 přes třicet a měl rodinu. „Turci ho uvázali na strom a před jeho očima mu podřezali všechny děti: čtyři syny a dceru. Nechali ho naživu, aby se z toho zbláznil, mysleli, že to nepřežije. Utekl však za ostatními, kteří se usadili v sousední Gruzii,“ vypráví.

V Gruzii začali nový život

V Gruzii se jeho dědeček znovu oženil. „Moje babička pocházela z města Kars, i ona byla předtím vdaná a utekla před vražděním. Přišla se svou matkou a malou dcerkou. Její dvanáctiletý syn se jí cestou ztratil,“ líčí muž.

„Celý život kvůli němu plakala. Nevěděla, co se s ním stalo, stejně tak se nikdy nedozvěděla, co se stalo s jejím manželem. Můj děda a babička v Gruzii začali nový život. Otec se narodil už v Gruzii. Na likvidaci arménského národa existoval plán,“ tvrdí Khanbekyan.

Úřady osmanské říše vydaly 24. dubna 1915 rozkaz k zatýkání arménských elit a k masovým deportacím statisíců Arménů.

Říše půl roku předtím vstoupila po boku centrálních mocností do první světové války. Mělo to být opatření k posílení bezpečnosti státu, Arméni údajně kolaborovali s nepřátelským Ruskem. Následovaly známé masakry civilistů.

Ankara vše popírá

Turecko, nástupce Osmanské říše, mluvit o genocidě odmítá a tvrdí, že tehdejší události zapadají do kontextu občanské války, která si podle Ankary vyžádala stejný počet obětí na obou stranách.

Turecký premiér Erdogan vyjádřil Arménům v předvečer výročí soustrast, avšak o genocidě se nezmínil (více čtěte zde).

Arménskou genocidu přesto uznalo přes dvacet zemí včetně Slovenska, Polska, Ruska, Kanady, Francie nebo Itálie. Česká republika však masakr půldruhého milionu Arménů za genocidu nepovažuje.

„Kdo chce pochopit, co se Arménům tehdy stalo, měl by si na začátek přečíst knihu Franze Werfela Čtyřicet dnů, která vypráví pohnutý příběh o statečném odporu na Mojžíšově hoře,“ pokračuje Khanbekyan.

Podle něj je velkou chybou, že události nebyly dosud jasně pojmenovány. „Kdyby masakry Arménů byly odsouzeny, potrestány a jasně pojmenovány jako genocida, jsem přesvědčen, že by nebyl holocaust. Vždyť Hitler, když se chystal na Židy, řekl: Kdo si dnes vzpomene na masakr Arménů?“ dodává Khanbekyan.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Královéhradeckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Královéhradeckém kraji proběhnou volby do Senátu PČR v obvodu Náchod. Kandidují: Pavel Bělobrádek, Miroslav Brát, Martin Červíček, Petr Koleta, Soňa Marková, Andrea Pajgerová. Druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Okno zaplněné plyšáky, nohy na přístrojové desce, i tak jezdí kamioňáci

Policejní kontroly nejen kamionů na dálnici D11 u Hradce Králové (19.9.2018).

Dálniční policisté se čím dál častěji setkávají s řidiči kamionů, kteří čelní skla zkrášlují plyšáky, cedulemi nebo...

Lezci umyli protestní vzkaz na Milencích, nestojí o spor s ochranáři

Horolezci smyli nápis na skále Milenci v Adršpachu (17.9.2018).

Trojice horolezců smyla protestní nápis ze skalního útvaru Milenci v Adršpachu na Náchodsku. Nakonec stačila jen voda,...



Vrtulník tahá na Sněžku kameny na opravu cesty, turisté musí oklikou

Vrtulník dopravuje na Sněžku materiál na opravu turistického chodníku z Růžové...

Vrtulník v Krkonoších skládá metráky žuly na chodník mezi Růžovou horou a Sněžkou. Kvůli křížení s leteckým koridorem...

Budějovice jasně vyhrály a vedou druhou ligu, Hradec ovládl šlágr

Fotbalisté Českých Budějovic slaví branku v utkání proti Vítkovicím.

Druhá fotbalová liga má nového lídra. Dosud vedoucí Ústí nad Labem podlehlo v Prostějově a přeskočili jej hráči Českých...

Navzdory statistice. Hokejisté Hradce v předehrávce vyhráli ve Zlíně

Gólová radost hradeckých hokejistů na ledě Zlína.

Teprve podruhé z posledních deseti utkání zvítězili hokejisté Hradce Králové na ledě Zlína. V předehrávce 3. kola...

Další z rubriky

Místo Tepny vznikne v centru Náchoda nová čtvrť, podobu určí soutěž

Vyklizené pozemky po bývalé Tepně v Náchodě.

Namísto původně plánovaného rozlehlého obchodního centra může vyrůst přímo v centru Náchoda úplně nová čtvrť. O tom,...

Za totality udělali prkno z bruslí, teď budou „skejťáci“ jezdit v kině

Přefocené snímky s úspěšným českým snowboardistou Martinem Černíkem, který byl...

Hradecký skateboarding, ze kterého vzešla řada osobností, má kořeny na začátku 80. let. Kluci si vyráběli vlastní...

Okno zaplněné plyšáky, nohy na přístrojové desce, i tak jezdí kamioňáci

Policejní kontroly nejen kamionů na dálnici D11 u Hradce Králové (19.9.2018).

Dálniční policisté se čím dál častěji setkávají s řidiči kamionů, kteří čelní skla zkrášlují plyšáky, cedulemi nebo...

Najdete na iDNES.cz