Nikdo o něm dosud neslyšel, na krajské i komunální úrovni jde o novou tvář. Arnošt Štěpánek (Piráti) se stal novým náměstkem královéhradeckého hejtmana pro oblasti školství a sportu.
Jde o gesci s jedním z nejviditelnějších dopadů na obyvatele kraje, jelikož hejtmanství je zřizovatelem drtivé většiny středních škol v regionu.
Nový šéf resortu chce pokračovat v inovacích, které v předchozích čtyřech letech nastartovala Martina Berdychová (Východočeši). Ta v novém složení rady přesedlala na sociální oblast a nadále bude vést také kulturu a cestovní ruch.
Štěpánkovi po ní zbyl připravený projekt na rozvoj digitální výuky, na který kraj získal téměř 190 milionů korun z Evropské unie. Odstartovat má v lednu.
„Jsem na něj zvědav, ještě jsem neviděl detaily, ale na straně učitelů je nyní obrovský prostor. Je potřeba uchopit další vzdělávání učitelů efektivněji, aby šli se současnými trendy. Ukázal nám to covid. Jinak ale naše školství není vůbec ve špatném stavu,“ říká čerstvý náměstek.
Věnoval se reklamě, marketingu a koučingu
Arnošt Štěpánek je v politice nováčkem. Dvaapadesátiletý učitel matematiky se po absolvování hradecké pedagogické fakulty věnoval reklamě a marketingu. V letech 1998 až 2002 pracoval ve Škodě Auto jako šéf tehdy začínajícího prodeje po internetu. Poté podnikal v internetových projektech a radil firmám s marketingem.
V roce 2010 získal v anglickém Sheffieldu titul MBA, v Londýně a San Francisku studoval koučing. Tomu se věnuje posledních 10 let. Zatímco dosud pomáhal zvyšovat úroveň firmám a jednotlivcům, nyní bude jeho úkolem pozvednout úroveň krajských škol.
„Jezdím hodně přednášet, to dělám asi pět let, takže to mám nasáté ze strany studentů a učitelů. Za Pirátskou stranu jsem v parlamentních komisích, kde se diskutuje o změnách ve školství. Prosazuji revizi kurikulárních dokumentů s ohledem na budování kompetencí pro 21. století a na silnější spolupráci mezi kraji,“ vysvětluje.
Covid nám ukázal, že učit může kdokoli cokoli odkudkoli.
Arnošt Štěpánek (Piráti)
Více spolupracovat by měly i samotné školy mezi sebou. Podle Štěpánka by tomu mohly pomoci zkušenosti z koronavirové situace, kdy školy musely přejít na distanční výuku.
„Jsem velmi zvědavý, jestli se nám podaří přenést tuto zkušenost do praxe. Covid nám ukázal, že může kdokoli učit cokoli odkudkoli. Vidím obrovskou šanci v tom, že se v budoucnu část výuky, zejména v úzkých odbornostech, může konat ve formátu onlinu. Dokážeme tak učit napříč celým krajem. Na to se hrozně těším. Už máme vymyšlené pilotní projekty, jak to nastartovat,“ odhaluje plány nový náměstek.
Revoluční novinka by do škol mohla přivést přednášky špičkových odborníků z praxe. V začátcích se uvažuje o volitelných předmětech. Jeden přenos by běžel v několika školách současně. S těmito úvahami souvisí i Štěpánkův plán na větší spolupráci středních škol.
„Jde o větší prostupnost a sdílení dobré praxe, protože to dnes vůbec neběží. Školy jsou každá uzavřená ve svých zdech a moc spolu nekomunikují. Chci tyto věci zprostupnit, abychom nevymýšleli stokrát jízdní kolo,“ avizuje.
Optimalizace středních škol
Náměstek se chce také podívat na reálné výsledky optimalizace středních škol, při níž kraj před dvěma lety sloučil 21 subjektů do 10 větších celků. Z hlediska počtu nabízených míst šlo totiž jen o kosmetickou úpravu. Podle letošní zprávy České školní inspekce jsou krajské střední školy naplněny jen z 59 procent. Slučování dodnes vzbuzuje kritiku, a to i od exhejtmana Jiřího Štěpána (ČSSD).
„Prosazoval jsem, abychom se snažili držet školskou síť, jak je. Školy mají význam nejen vzdělávací, ale také kulturní a socioekonomický. Pokud ve městě existuje střední škola, má to pro město, alespoň pocitově, výhody. Například v Lázních Bělohradě se ukazuje, že sloučení s hořickou školou nebylo vhodné. Vidíme to i na počtu přihlášek v letošním roce,“ říká pedagog, nyní opoziční zastupitel, Jiří Štěpán.
„Musíme se podívat na systém jako celek. Z logiky věci je jasné, že vysoký počet subjektů je na škodu, čili že optimalizace nebyla špatným krokem. Ale má to široké vazby. Když bychom v regionech školy zavřeli, tak se města vysídlí. Typickým příkladem je Kopidlno. Tam je škola, která je nenaplněná, ale kdybychom ji zavřeli, zmizí i zbytek života, který v tom městě dnes je. To je velký problém a demografické křivky nám říkají, že se nůžky budou dále rozvírat. Nějaký prostor vidíme v zatraktivnění, v lepší profilaci škol, ale pořád jsou ta čísla neúprosná,“ připouští Štěpánek závažnost problému.
Změny Piráti chystají také ve výběru ředitelů škol. Ty se staly terčem kritiky letos v létě po vyřazení ředitelky jaroměřské řemeslné školy Jitky Kočišové z konkurzu na další funkční období. Věcí se kvůli podezření z diskriminace zabývá policie i ombudsman. Výběrová komise totiž oba kandidáty označila za nevhodné, ale neuvedla žádné důvody.
„Myslím, že se v medializaci toho případu promítly blížící se volby. Pro nás jsou transparentní ,výběrka’ zásadní. Chceme všude dávat i zpětnou vazbu a zdůvodňovat, proč a jak se výběr stal. Musíte jim přece říct proč, aby se mohli příště polepšit,“ míní Arnošt Štěpánek.
