Přestože životní úroveň v České republice roste a průměrná mzda trhá rekordy, azylový dům v prvorepublikové vile na okraji Trutnova praská ve švech. Ženy často s mnoha dětmi musí odmítat. Most k životu umožní pobyt také otcům s dětmi, kteří se dostali do existenčních problémů.
Ve společenské místnosti v prvním patře sedí u stolu dvě mladé ženy, kolem nich pobíhá pět dětí. Oběma je 25 let, jsou z Trutnova a obě spojuje podobný osud.
„Přítel přestal pracovat, já jsem pobírala jenom mateřskou, takže nám chyběly peníze. Nájem byl skoro dvakrát vyšší než mateřská. Neutáhla jsem to,“ vypráví žena, která jedno dítě má a další očekává.
Naděje se nevzdává: „Chtěla bych si najít bydlení a zase začít normálně žít. Rodinu sice mám, ale není to tak, že bych se tam mohla hned nastěhovat. V mládí jsem dělala problémy, s mamkou se sbližuju postupně.“
Její blonďatá spolubydlící má v 25 letech už čtyři děti. A jejich otce ve vězení. „Neměla jsem jiné východisko než jít do azylového domu,“ říká.
Přestože má dům o deseti pokojích kapacitu 32 lůžek, zdaleka nestačí pokrýt poptávku. Žádostí od matek s dětmi, které partner týrá, které si nemohou dovolit vlastní bydlení nebo náhle přišly o střechu nad hlavou, přibývá. Jen za posledních 12 měsíců je jich dvojnásobek. V létě, které je obvykle klidnější, letos žádostí zaznamenali nejvíce.
„Když se partneři nepohodnou, rodina se rozpadne a matka nebo otec si s tím neví rady. Stačí, aby jeden z nich přišel o práci, ztratí bydlení a ze dne na den se mohou ocitnout na ulici. V současnosti je moderní, že i páry, které jsou stabilní, žijí odděleně. To je velké riziko,“ hledá příčiny ředitelka organizace Most k životu Lucie Chaloupková.
Zásadní roli podle ní hraje vzdělání, drtivá většina obyvatelek azylového domu má pouze základní školu.
V dezolátním psychickém stavu
„S tím jdou ruku v ruce chybějící sociální, pracovní, ale také hygienické návyky. Je pro ně snazší dostat se do situace, se kterou si neumí poradit a řeší ji krizovým způsobem. Třeba majetkovou trestní činností nebo nevýhodnou půjčkou,“ pokračuje ředitelka.
Třetinu osazenstva tvoří děti, vesměs v předškolním věku. Matky s jedním potomkem jsou výjimkou. Rekordmankou je obyvatelka s osmi dětmi. Most k životu upřednostňuje matky z Trutnova, ale žádosti přicházejí z celé republiky.
„Klientů azylových domů bude přibývat. Společnost je hodně rozvrstvená, rozevírají se nůžky mezi chudými a bohatými,“ neskrývá obavy Lucie Chaloupková.
Ženy do trutnovského střediska mnohdy přicházejí ve zbědované kondici, fyzické i mentální. Sociální pracovnice je musí učit umýt se, vyprat si či nakrmit a převléknout dítě.
„Velmi často k nám přijdou v opravdu dezolátním psychickém stavu. Jsou zdeptané, unavené, rezignované, nepečují o sebe ani o dítě. Může trvat i několik měsíců, než se stabilizují a začnou chtít změnu,“ upozorňuje Lucie Chaloupková. Žádnou výjimkou nejsou ženy ani děti, které partneři dlouhodobě týrali.
Ve vile zůstávají až jeden rok, v závažných případech i déle. Žijí s dětmi v pokojích, na každém patře mají společné sociální zázemí a kuchyň. Některé musí dočasný azyl opustit už po pár týdnech.
„Maminky, které se chtějí vrátit do běžné společnosti a umožnit dětem klidný a zdravý vývoj, motivujeme k vyššímu úsilí o změnu. S ostatními uživatelkami po krátké době ukončujeme spolupráci, a tak naše zařízení opouští. Když nejsou schopné dodržet režim domova, rozloučíme se s nimi třeba po týdnu,“ vysvětluje Chaloupková.
Nežádoucí jsou především ženy, které zneužívají sociální dávky a pendlují mezi azylovými domy. Podle ředitelky se třetině žen podaří plnohodnotný návrat do života, najdou si bydlení i práci a o děti se starají.
„To je největší úspěch skládající se z dílčích, které jsou také zásadní. Když k nám přijde maminka, které hrozí odebrání dětí, jsme rádi, když ji naučíme dávat dětem jíst, starat se, jestli jsou dostatečně ustrojené a když chodí do školy. To pokládáme za obrovský dílčí úspěch, který ale nevede vždy k tomu, že si žena najde bydlení a osamostatní se,“ upřesňuje poslání domu ředitelka.
Vila se otevře také mužům
Až dosud v azylovém domě pobývaly pouze matky s dětmi, ještě do konce roku se Most k životu otevře také otcům s dětmi.
„Muži s dětmi se do kritické situace mohou dostat úplně stejně jako ženy. Máme dvě patra, rozdělené kuchyně i sociálky, nic tomu nebrání,“ naznačuje Chaloupková.
Součástí socioterapie je práce na zahradě, dobrovolné aktivity jako pečení nebo vaření. Děti mohou sportovat, navštěvovat rukodělné dílny, pracovnice azylového domu jim pomáhají i s přípravou do školy.
V příštím roce vznikne v areálu vily dětské hřiště. Díky spolupráci s trutnovskou charitou je pro matky zajištěná potravinová a hygienická pomoc. Novinkou je vznikající knihovna. Most k životu spolupracuje s řadou organizací, s trutnovskými základními školami či psychology a lékaři.
Organizace vznikla v roce 1992, o šest let později se přeměnila v obecně prospěšnou společnost. Trutnovská radnice pro středisko uvolnila prostory ve Walzelově vile v městské části Poříčí. Od roku 2011 je jediným zakladatelem společnosti město Trutnov.
Od začátku příštího roku se stane jeho příspěvkovou organizací. Walzelova vila vznikla ve 20. letech původně jako azyl pro nemajetné prostitutky s dětmi. Později zde sídlily mateřská škola, policie i poliklinika.
