Pouzdra ukrývají dokumenty a předměty, které do nich uložili předkové při minulých rekonstrukcích věže. Nejstarší je z roku 1836, nejnovější do makovice uložili přesně týden před začátkem Sametové revoluce.
Šéf památkářů z hradecké radnice Jan Falta s sebou zároveň přinesl hrot Bílé věže, který je jejím nejvyšším vrcholem.
"Je vidět, že do Bílé věže několikrát uhodil blesk. Na hrotu jsou tři kuličky, které při tom vznikly," vysvětlil Falta a ukázal kovovou špičku, na níž bylo spolu s několika německými nápisy vyryté datum 15. března 1859.
Nejstarším artefaktem, který historici představili, nebylo pouzdro z 19. století, ale ještě o sto let starší zinková deska, kterou do báně umístili stavebníci v roce 1729 poté, co makovici poprvé otevřeli.
Pouzdra obsahovala i mince, vojenské řády a noviny
"Tehdy v ní nic nenašli, protože všechny dokumenty po zásahu bleskem shořely. Proto nechali udělat zinkovou desku jako ochranu," vysvětlil Falta a ukázal jména tehdejších zastupitelů a panovníků, která jsou v desce vyryta.
Kromě stavebních dokumentací a nákresů obsahovala pouzdra i mince, vojenské řády, noviny, zápisy různých spolků, svaté obrázky a dvě relikvie svatých.
"Původ jedné z nich je neznámý, druhá je kůstka svatého Jana Nepomuckého," prozradila ředitelka Muzea východních Čech Naďa Machková Prajzová, která při otevírání tubusů odškrtávala nalezené věci ve starých seznamech.
Hradecký archeolog Radek Bláha z jednoho z pouzder opatrně vytáhl například částečně kolorovaný plánek vrcholu Bílé věže na hedvábném papíře z roku 1835.
Staré pouzdro obsahovalo i jednu nepoužitou střelu, vyúčtování oprav na Bílé věži ze 16. září 1836 nebo československou korunu z roku 1919, která byla přetržená vejpůl.
Jako překvapení si odborníci nechali pouzdro z 10. listopadu 1989, jehož obsah neznali. Bylo v něm usnesení o územním plánu aglomerace Hradce a Pardubic, Literární noviny z roku 1967 nebo zápisy z jednání o záběru zemědělské půdy na Chlumu. "Ty nás určitě budou moc zajímat," přiznala Machková Prajzová.
