Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čechy si idealizujeme, shodli se polští spisovatelé v Broumově

  16:40aktualizováno  16:40
Polská spisovatelka Olga Tokarczuková a novinář Mariusz Szczygiel bavili publikum v benediktinském klášteře v Broumově postřehy o Češích a Polácích. Ač přijeli na autorské čtení v rámci 3. ročníku festivalu Hory literatury, nakonec své knížky vůbec neotevřeli.

Polští spisovatelé Olga Tokarczuková a Mariusz Szczygiel vyprávěli v klášteře v Broumově postřehy o rozdílech mezi Čechy a Poláky, moderátorkou byla polonistka Renata Putzlacherová. | foto: Kateřina Ostradecká, Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov

„Festival je nápadem nás, lidí z Nowé Rudy a okolí. Jsme ve zvláštní situaci, kdy dřívější obyvatelé byli odsunuti a přišli sem Poláci z různých míst. Nová polská společnost u nás ale ještě není tak spojitá. Chtěli jsme udělat něco pohodového pro všechny a moji přátelé se na mě obrátili, že přece mám spoustu kontaktů na spisovatele a básníky. Proto jsem vám přivezla Mariusze Szczygiela,“ vyprávěla Olga Tokarczuková, držitelka polského nejvýznamnějšího ocenění Nike za knihu Běguni.

V nedalekém Krajanówě chalupaří v domě po Němcích a motivy z vysídleného pohraničí použila v knize Denní dům, noční dům nebo v detektivce Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, kterou před rokem zfilmovala režisérka Agnieszka Hollandová. Překladatelka, polonistka a scenáristka hry Hranice vytvořené pro broumovský klášter Renata Putzlacherová se smála, že Poláci už vytvořili v Martínkovicích svou kolonii. Spisovatelka si zase povšimla, že Poláci kvůli lepším podmínkám zakládají firmy v Česku.

Fotogalerie

„My si Čechy idealizujeme. Díváme se od nás ze severu, že jste takoví dobří. Jako by k vám nedoléhala žádná neštěstí, vše je takové roztomilé. V knize Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých jsem si z toho dělala trochu legraci. Například tam hrdinka uvažuje o Čechách, že to je kraj, kde si lidé zatopí večer v kamnech a čtou Williama Blaka, že jsou ekologičtí a když sečou trávu, přidávají na sekačky zvonky, aby vyplašili zvířata. Když budu mluvit úplně vážně, myslím, že stará hranice, která tu mezi Pruskem a habsburskou monarchií byla dvě stě let, je neuvěřitelně silná. Pořád existuje a je ji těžké překročit. Poláci často uvažují o Češích jako o Slovanech, ale Češi se spíš pokládají za Němce,“ míní Tokarczuková.

Po sedmi letech psaní vydala objemný historický román o židovských hereticích Knihy Jakubovy. Protože část děje situovala do Brna či Prostějova, jezdí teď představovat knížku i po Česku.

Novinář Szczygiel zaujal v Česku bestsellerem Gottland a neotřelým pohledem na dějiny, ale je známý i dalšími tituly. Vysvětloval, že ho před lety uhranul český jazyk. V roce 2001 ho totiž polský časopis vyslal na rozhovor s Helenou Vondráčkovou a čeština v jejím podání ho prý nadobro zasáhla.

„Když pobývám v Čechách, představuji se jako Stehlík - Polákům jen říkám, aby to nevyslovovali Zdechlík. Když si objednávám taxi nebo volám ke kadeřníkovi, zajednávám to na jméno Stehlík, protože Szczygiel je pro Čechy velmi těžké napsat a zapamatovat si. A pak paní na druhém konci drátu zaintonuje: Počkejte, pane Stehlíku, přistavíme pro vás vůz! To je úplně erotická věta,“ vtipkoval reportér.

Posledních šestnáct let se do Česka vrací a zkoumá rozdíly, třeba pochybovačnost ateistických Čechů tam, kde katoličtí Poláci mají na všechno odpověď. Momentálně sbírá od lidí „jejich“ pravdy, postřehy nabyté ze životních zkušeností.

Zamýšlel se i nad tím, že polské firmy nemají mezi Čechy právě dobrý zvuk: „Tady asi tolik ne, ale v Praze nebo Brně převládá k polskému jídlu či zboží nedůvěra. Když je něco polské, není to tak dobré, jak by to udělaly zlaté české ručičky. Existoval obchod polské značky s koloniálním nábytkem v pražském Palladiu. Šel jsem tam a ptal se prodavačky, jakého původu je značka a firma. To jsem se neptal já, ale Polák ve mně, patriot. I když to byla velice dobrá značka, prodavačka opakovala, že mají nábytek z Číny, Indie, Pákistánu. Když jsem se zeptal poněkolikáté, vypadlo z ní, že majitel je Polák, ale že to není vůbec důležité.“

Polský festival Hory literatury přivedl na přelomu července do příhraničí asi dvacítku autorů a poprvé se objevil také na české straně. Hlavně v dolnoslezských městech se konala řada výstav, besed i koncertů, některé se věnovaly komiksu. V závěru festivalu účastníci happeningem otevřeli cestu ze Šonova do Wlodowic nazvanou Chlebová. Přes někdejší hranici se pašovalo zboží a chodívalo za obživou Spisovatelka Tokarcuková už dříve vysvětlovala, že Chlebová cesta je pro ni symbolem pragmatického vidění světa, které dovoluje ignorovat hranice a dělat si své.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační foto)
Soud opět potvrdil, že prodej Pivovaru Náchod firmě LIF byl v pořádku

Prodej Pivovaru Náchod z městských rukou liberecké firmě LIF byl podle Krajského soudu v Hradci Králové v pořádku. Soud opět zamítl žalobu společnosti Pivovar...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.