Jeho snaha dobrat se vědeckých faktů o globálním oteplování dala vzniknout sedmidílnému seriálu rozhlasových příspěvků Rozhádané klima, které připravil s klimatologem Alexanderem Ačem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Posluchači ho mohli sledovat v populárně-naučném Meteoru každou sobotu do konce února.
„Jako zemědělce se mě dotýkala sucha posledních dvou let. Stromky, které jsem vysadil na jaře, měly problém se vůbec uchytit. Hlavně kolegové z Moravy byli zděšeni, protože jim vůbec nepršelo, nám tady zapršelo alespoň trochu. Velké obavy ale mám o budoucnost. Když jako zemědělec pozoruji tyto výkyvy, myslím, že už je změna klimatu tady,“ říká dvaačtyřicetiletý Jan Kozderka, který se vedle sadařství věnuje také překladům z angličtiny a francouzštiny.
Vrátil jste se k sadaření jako k tradici po dědečkovi?
Svým způsobem ano, děda měl obchůdek ve Skutči, pro který pěstoval zeleninu a sklízel ovoce okolo cest. Inspiroval mě také rakouský farmář Sepp Holzer, který v Alpách pěstuje citrusy v 1 300 metrech nad mořem. Vytváří si svoje vlastní mikroklima třeba tak, že má na kopci sérii rybníčků, ve kterých má naházené kameny. Kameny zachytí sluneční energii, předají ji vodě a voda ji rozvede po pozemku. Svůj první větší sad jsem vysadil v Dědově a hospodařím i na dalších několika hektarech na Broumovsku, včetně Adršpachu. Sad mám na kopci a pěstuji zde české rezistentní odrůdy jablek, například Rubinolu, Otavu nebo Lipno, celkem devět různých odrůd. Výnosy byly prozatím skromné, proto jsme přidali včelky a zlepšilo se to. Snažím se vytvořit ekosystém, jakousi jedlou krajinu.
Co jste dělal v Kanadě?
Nejdřív jsem nemohl najít kvalifikovanou práci a dělal všechno možné, od rozvážení nákupů po sekání trávy. Pak jsem dostal příležitost dělat účetnictví na SFU - Univerzitě Simona Frasera. Pracoval jsem také pro jednoho kolegu z Čech, který měl velkoobchod. Neměl distribuci na internetu, tak jsem si založil vlastní firmu, která jeho výrobky prodávala v USA a v Kanadě.
Jak jste byl v Kanadě dlouho a proč jste se vrátil?
Celkem jsem tam strávil devět let, dva roky ve francouzské části a sedm let v anglické. Kanada je sice krásná země a mám slzy na krajíčku, když náhodou zahlédnu nějaký pořad o kanadské přírodě. Ale člověk nemůže žít na dvou kontinentech najednou. Bylo potřeba udělat rozhodnutí a já se rozhodl pro návrat do Česka, protože tu mám rodinu, kořeny a je zde spousta dobrých věcí, kterých jsem si začal vážit. Model, na kterém je Severní Amerika postavená, mi smysl přestal dávat. Bez fosilních paliv jsou tam města prakticky neobyvatelná. To do určité míry platí pro všechny průmyslové země, ale oproti Severní Americe má Evropa dvojnásobně nižší spotřebu energie na osobu a lidé jsou tu soběstačnější.
Kdy jste se začal zajímat o změnu klimatu?
Tak nějak v pozadí jsem ji měl zasunutou od základní školy, kdy o ní už v té době mluvila moje učitelka češtiny. Dlouho jsem o ní ale nechtěl přemýšlet, jsou daleko příjemnější témata. Je lákavější doufat, že všechno vyřeší volný trh nebo nějaká nová technologie, věřit systému. Když přišla ekonomická krize v roce 2008, začal jsem plně vnímat křehkost finančních institucí a přemýšlel o příčinách a důsledcích. Začal jsem se na ekonomiku dívat z hlediska energetických jednotek, jako jsou watty nebo jouly a uvědomil si, jaký zázrak fosilní paliva jsou, za co všechno jim vděčíme. Zároveň jsem ale nemohl nevidět vedlejší důsledky jejich spalování.
Jaké dopady může mít změna klimatu?
Bude mít dopady na naše zdraví, protože s oteplováním může přijít šíření infekčních chorob na sever, třeba malárie nebo horečky dengue. Již dnes změna klimatu zvyšuje riziko konfliktů a může přispět k vyhrocení uprchlické krize, protože sucha jsou dodatečným stresorem v politicky málo stabilních oblastech. Klimatické výkyvy ohrožují bezpečnost zdrojů vody, protože pokud se změní převažující směr větrů, může se úplně změnit charakter dešťových srážek. Česká republika je střechou Evropy a je na dešti plně závislá. I kdyby nedocházelo k oteplování, zcela prokazatelně dochází k okyselování mořské vody a kyselá voda rozpouští schránky mořských živočichů, jako jsou krabi, ústřice nebo korály. Zánik korálových útesů může způsobit kaskádu v potravinovém řetězci a miliarda lidí, která je závislá na rybolovu, si bude hledat jiné zdroje.
Změna klimatu má však i mnohé popírače.
Vhledem k tomu, co je všechno v sázce, je to naprosto pochopitelné. Kéž by měli pravdu, oddechl bych si. Pokud ale pravdu nemají, ztrácíme drahocenný čas a energii, které bychom mohli věnovat přípravě na nevyhnutelné změny a nalezení cest, jak se bez fosílií obejít. Země, které berou změnu klimatu vážně, mají náskok a konkurenční výhodu. Prakticky všechny akademie věd na světě potvrzují, že za změnou klimatu stojí lidská činnost. Popírat, že ke změně klimatu dochází, že za ni může člověk, nebo že může mít dalekosáhlé dopady na naši civilizaci, je podobné, jako popírat evoluci.
