Biskup Václav Malý sloužil mši v Broumově za oběti komunismu a pro život v...

Biskup Václav Malý sloužil mši v Broumově za oběti komunismu a pro život v demokracii. | foto: Jan Záliš

Nerad slýchám, že pro toto jsme klíči necinkali, říká biskup Václav Malý

  • 1
Knězi Václavu Malému přirostlo Broumovsko k srdci v osmdesátých letech. Přijel podpořit obyvatele Broumova brzy po listopadových událostech roku 1989 a nyní vzpomíná na svůj život před sametovou revolucí i po ní.

V Broumově strávil kvůli oslavám sametové revoluce hned několik dní. V klášterním kostele svatého Vojtěcha sloužil mši jako poděkování za dar svobody a za oběti komunistického režimu, kterou doprovázel početný sbor a orchestr pražského arcibiskupského gymnázia.

Promlouval tam o svobodě vnitřní a vnější a na pomoc si bral biblický příběh. „Četli jsme jeden z dopisů svatého Pavla - jaký to byl tedy ptáček, udával, pronásledoval, a došlo k jeho obrácení. Když je dobrá vůle, nejde u nikoho vylučovat, že se může obrátit a nahlédnout,“ řekl čtyřiašedesátiletý Václav Malý.

V zaplněné Kreslírně při besedě mu naslouchalo asi padesát lidí, většinou pamětníků událostí před pětadvaceti lety. Ptali se, jak dokázal jednat s komunisty, s nimiž se potkával v disentu i během „sametové“ revoluce.

„Nedávno jsem četl básničky a projevy Pavla Kohouta z padesátých let a je neskutečné, že to někdo inteligentní mohl tak napsat. Ale on se k tomu přiznal, beru to jako chlapské a je to pro mě měřítko kvality člověka. Nejde jen o to, jaké má kdo vzdělání, inteligenci nebo pilnost, ale i to, zda dovede přiznat své chyby,“ oceňoval biskup a podotkl, že totéž neumí bývalý prezident Václav Klaus.

Biskup ani dnes neželí, že nevstoupil aktivně do politiky

Když se rozpoutaly listopadové události, někdejší mluvčí Charty 77 Malý patřil k moderátorům dvou velkých pražských demonstrací a angažoval se v Občanském fóru. Navštívil tehdy i Broumov.

Místní Občanské fórum ho pozvalo 10. ledna 1990 na velké setkání s občany na sále Střelnice, kde vznikl nápad věnovat mu čestné občanství města. Přijel ho převzít 1. května 1990, sloužil mši v děkanském kostele a před zaplněným Mírovým náměstím vystoupil i s tehdejším ministrem vnitra Richardem Sacherem.

Václav Malý dostal tehdy jako dárek turistické boty na další toulky místní krajinou. „Jsem už sklerotik, ale pamatuji si čestné občanství pro Václava Malého proto, že jsem mu ho předával,“ smál se sedmdesátiletý pedagog Václav Herzán.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov, které pro benediktiny chystá náplň projektu oživení kláštera, sestavilo malou výstavu z památek na listopadové dění v Broumově. Ukazuje fotografie, materiály Občanského fóra nebo videozáznam ze Střelnice. Další výstava Cesta ke svobodě od polského autora Juliana Golaka bude k vidění měsíc ve foyer před Kreslírnou.

Biskup ani dnes neželí, že nevstoupil aktivně do politiky, a snaží se věci ovlivňovat jako občan. Předvídal, že by ho lidé nejspíš nařkli z klerikalismu. Poučil ho vývoj uvnitř Občanského fóra, kdy mu někteří vytýkali jeho vtipkování na Letné, kde pronesl slavnou větu ´Podívej se, Gusto, jak je tady husto!

„Když jsem viděl takovou nevoli uvnitř Občanského fóra, sám jsem se rozhodl dál nevystupovat. Dnes mě za to lidé chválí, ale tehdy by mě shodili do Vltavy jako svatého Jana Nepomuckého. Osvobodil jsem se od závislosti na popularitě,“ mínil biskup.

K církevním restitucím řekl, že mu vadí vlna propagandy i to, jak část politiků stále zpochybňuje rozhodnutí Ústavního soudu. Jako ostudu bere, když z úst prezidenta Miloše Zemana zní vulgarity.

„Vadí mi, že prezident vědomě opouští agendu lidských práv. Vadí mi jeho postoje k Ukrajině a podlézání Číně,“ prohlásil biskup, podle nějž by Češi naopak měli pomáhat s obranou lidských práv, když zažili diktát Moskvy.

Několik měsíců byl bez soudu vězněn

Sám Malý jezdil na Broumovsko už od roku 1983 za duchovním správcem Norbertem Josefem Zemanem, který vloni zemřel.

V druhé polovině sedmdesátých let kněz Malý podepsal Chartu 77, spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, přišel o státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, byl vězněn bez soudu několik měsíců a pak se musel živit jako zeměměřič a topič. Do domácností chodíval jako tajný kněz.

„Broumovsko mi přirostlo k srdci od doby, co sem jezdím,“ svěřoval se Malý. Má radost, že se opravuje klášter a pořádají se v něm kulturní akce.

Brání se být neustále aktivní, a tak věnuje denně hodinu jen tichu. „Nechci jen plynout po povrchu, pro mě je ticho obrovsky důležité, abych dokázal i naslouchat. Podnikám i dlouhé štreky, kde málokoho potkám a nedolehnou ke mně stížnosti, že ‚kvůli tomu jsme klíči necinkali.‘ Mám rád knížky, divadlo i koncerty. Vychutnávám si okamžiky před začátkem koncertu, kdy už po mně nikdo nic nechce,“ usmíval se biskup.

Než biskup opustil Broumovsko, požehnal ještě opravě střechy a oken na kostele svaté Markéty v Šonově a pak na další mši v kostele svaté Marie Magdaleny v Božanově žehnal nově rekonstruovaným varhanám. Setkání s biskupem se konalo jako doprovodný program konference 1. Broumovské diskuse.