Bunkraři se pustili do unikátní rekonstrukce výtahové a schodišťové šachty v hlavním objektu T-S 73. Rozhodli se dokončit, co původní stavitelé nestihli. Podle dobových plánů v šachtě instalují zábradlí, mříže i muniční výtah. Takto vybavená šachta není k vidění v žádné vojenské pevnosti u nás, která je přístupná.
Šachtou hlubokou 34 metrů lze sestoupit po 200 schodech do podzemí. Právě sem chtěli architekti tvrze dát klecový výtah pro dopravu munice.
„Stavitelé výtahovou šachtu pouze vybetonovali, vybavení včetně nákladního výtahu už nestačili instalovat,“ vysvětluje předseda spolku Stachelberg Pavel Holzknecht. Stavbu po jedenácti měsících nadobro zastavila mnichovská dohoda.
Spotřebovali sedm tun železa
Spolek začal s rekonstrukcí už v loňském roce. Většinu prací členové dělají svépomocí. Původně tu nebylo žádné zábradlí, teprve v roce 2000 bunkraři připevnili provizorní kovové, jež slouží dodnes. V horní části ho ale přes zimu nahradilo pletivové.
Nové jsou na míru vyrobené nůžkové mříže, v celé délce šachty pracovníci položili ocelové kolejnice pro vedení klece výtahu a protizávaží. U stropu je motor a technologie.
„Spotřebovali jsme už víc než sedm tun železa, veškerý materiál dopravujeme vchodem, který má rozměry 100 krát 80 centimetrů. Bádáme ve vojenských archivech a stavíme přesně podle dobové dokumentace. Všechny výtahy měly být při budování československého opevnění podle jedné šablony,“ upozorňuje Holzknecht.
Pletivové zábradlí, které je zatím jen v horní části, chtějí připevnit v celé šachtě. Zbývá vybudovat výtahovou klec a dokončit lanovody. Replika dobového výtahu nebude funkční. Nosnost klece měla být 250 kilogramů, výtah byl navržen pro dopravu kulometné a kanonové munice.
„Neměl sloužit pro dopravu vojáků, ale pro manipulaci se střelivem. Předpokládalo se, že vojáci ho v jednom bojovém dni spotřebují několik tun,“ vysvětluje předseda.
StachelbergTvrz tvořila součást pohraničního opevnění proti hitlerovskému Německu. V podzemním bunkru mělo být zázemí pro 800 až 1000 vojáků - kasárna, velitelství pevnosti, sklady munice a materiálu i interní elektrárna. Stavba začala v říjnu 1937, za jedenáct měsíců dělníci vybudovali 3,5 kilometru podzemních chodeb a sálů v hloubce 25 až 60 metrů pod povrchem. Vybetonováno je deset procent podzemí. Z 12 plánovaných bunkrů vybetonovali jediný, na stavbě pracovalo 1 500 lidí. Přerušila ji mnichovská dohoda v říjnu 1938. V roce 1993 sdružení na Stachelbergu otevřelo expozici, o osm let později sestoupili do podzemí první turisté. |
Sdružení spolupracuje s pražským ČVUT. Studenti stavební fakulty navrhli a realizovali zásah, který má zabránit zatékání do šachty. Důvodem je nekvalitní beton mezi šachtou a základovou deskou tvrze.
Dosavadní náklady Pavel Holzknecht spočítal na sto tisíc korun. Kdy bude rekonstrukce hotová, nedokáže odhadnout. Záleží, jakou podobu bude mít letošní turistická sezona. Vloni Stachelberg kvůli vládním opatřením navštívilo 18 tisíc výletníků, o pět tisíc méně, než je běžné.
Inspirovali se na Moravě
Obdobná šachta s muničním výtahem je v tvrzi Smolkov na Opavsku. Ta byla za první republiky vybetonovaná jako první dělostřelecká pevnost a byla ve své době také nejlépe vybavená. Pro veřejnost však není na rozdíl od Stachelbergu zpřístupněna.
„Návštěva tvrze Smolkov v roce 2019 pro nás byla hlavním impulzem. Nadchlo nás to a řekli jsme si, že šachtu musíme dokončit i na Stachelbergu. Je to pro nás unikátní projekt,“ dodává Holzknecht.
V loňském roce bunkraři realizovali také několik menších projektů. Báňští záchranáři zabezpečili vstup do pracovní štoly, která odvádí vodu z celého zpřístupněného podzemí. Sdružení vyčistilo základovou desku jednoho z nedokončených objektů T-S 71. Kromě náletových dřevin tu byla černá skládka. Nových panelů se dočkala naučná stezka.
V roce 2019 bunkraři prodloužili prohlídkovou trasu v podzemí o sto metrů, což byla největší úprava dnes už 800 metrů dlouhého turistického okruhu za posledních téměř deset let. Zároveň vznikl nouzový východ a podzemí se tak stalo průchozí.
Vloni poprvé provozovatel vojenské památky do nabídky zařadil venkovní prohlídkovou trasu s průvodcem, která představuje několik objektů lehkého opevnění a zrekonstruované zákopy z roku 1938.
