Místo stavařů do koželužny zřejmě brzy nastoupí demoliční četa. Chátrající objekt může zachránit už jen zázrak, přesněji bohatý investor.
Plány na přestavbu komplexu, který v roce 1881 obchodník Antonín Komárek postavil jako cukrovar a o tři roky později Josef Nejedlý přebudoval na továrnu na kůže, měla společnost EUBE, ta se ale dostala do finančních potíží a projekt převzala její dceřiná firma.
Objekt však rychle chátrá a s přestavbou se asi jen tak nezačne. "Ekonomická krize bohužel zasáhla do záměrů firmy EUBE. Nyní se s ní snažíme kontaktovat," uvedla náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová.
Dodala, že neví o tom, že by EUBE projekt na záchranu koželužny někomu prodala: "Jednání je teď na mrtvém bodě." Podle Finfrlové se firma buď vyjádří, že chce v projektu co nejdříve pokračovat a tím by se naplnila smlouva o smlouvě budoucí, nebo magistrát smlouvu s EUBE ukončí a o komplex se postará sám.
"Bohužel je to v takovém stádiu, že koželužnu bude třeba zdemolovat, alespoň statici se k tomu tak vyjadřují," tvrdí náměstkyně primátora.
Oprava, či demolice?
Kromě movitého investora by mohlo koželužně prospět i zapsání do rejstříku památek. Budova je totiž podle vedoucího odboru památkové péče na hradeckém magistrátu Jana Falty historickou stopou vývoje Kuklen a má i architektonickou hodnotu.
Přesto ale památkou není. "Vlastník kulturní památky by mohl žádat o dotace na záchranu objektu," řekl Falta. Podle něj ale není jisté, zda by ministerstvo kultury mělo dost peněz. "Pokud není objekt vyhlášen kulturní památkou, nemá cenu ani o peníze žádat," tvrdí Falta.
Někteří lidé z vedení města však o zapsání budovy na seznam památek pochybují. "Obávám se, že žádat pro koželužnu o památkovou péči není reálné," uvedl náměstek hradeckého primátora Josef Malíř. Dodal ale, že není odborník, a proto ani neví, zda objekt vůbec splňuje podmínky památkové ochrany.
Hledá se nový zájemce
Případný nový zájemce prý může počítat s podporou města. "Můžeme ho spojit s dosavadním zájemcem a pokusit se dosáhnout nějaké dohody," řekl Malíř.
Podle něj by demolicí město přišlo o architektonicky zajímavý areál. "Stržení budov bych považoval za velice nešťastně. Stačilo by alespoň zachovat cihlovou architekturu, kterou by oživily fragmenty někdejší průmyslové architektury. Tak jako kdysi to už dnes nikdo nepostaví,"míní náměstek.
Další možností jak areál někdejší koželužny zachránit je přímá investice města. Ta ale prý nepřipadá v úvahu. "Obávám se, že to není možné. Město by na opravu potřebovalo minimálně 100 milionů korun, a ty teď opravdu nemá," tvrdí Malíř.
Kromě celkové demolice podle Malíře ještě existuje možnost zachovat pouze obvodové zdi, zakonzervovat je a nabídnout novému investorovi. I to by prý bylo příliš drahé. Finfrlová však doufá, že se nějaký investor co nejdříve objeví: "Přála bych si, aby se někdo našel a tuto historicky cennou a pěknou budovu opět přivedl k životu."
V podobném postavení, jako je dnes koželužna, byla před lety bývalá Nálepkova kasárna. Nyní jsou tu byty, zázemí divadla Drak, parkovací dům a luxusní hotel.
