Putovní výstava Blíže k přírodě, blíže ke kultuře zachycuje místa Kladského pomezí a sousedního polského pohraničí. Snímek je z vernisáže v Náchodě v dubnu 2017, od května do října bude výstava putovat do Opole, Chorzówa, Lodže, Poznaně, Prahy, Adršpachu, Ratibořic a Vratislavi. | foto: archiv Branky, Jan Záliš

Novým magnetem Kladského pomezí jsou rozhledny, cení si šéf Branky

  • 0
Vloni do Královéhradeckého kraje přijelo přes milion turistů. Podíl na tom má i společnost Branka, která se snaží přitáhnout návštěvníky na Náchodsko a do Jestřebích hor. Podporuje cestovní ruch už dvacet let. Podle jejího šéfa Zdeňka Špringra přitáhly největší pozornost nové rozhledny.

Region Kladského pomezí zahájil turistickou sezonu. Hronovské interaktivní muzeum Pod čepicí ukazuje výstavu Okoklamy, měděný důl Bohumír pořídil kompletní fárací výstroj horníka, v Josefově zvou na rozměrný model pevnosti od Vladimíra Jirouše.

Ve společnosti Branka, kterou tvoří dvacet obcí a také podnikatelé i neziskové organizace, doufají, že i letos přijede dost návštěvníků. Loni se v kraji ubytovalo přes milion turistů, přijelo jich nejvíc za posledních sedmnáct let.

„Každoroční příliv turistů v kraji má stoupající tendenci, to se odráží i na jejich přílivu k nám do Kladského pomezí. Nejvíc navštěvovanými místy jsou klášter v Broumově, Babiččino údolí a Kuks, ale turisté přitom přijdou i na další místa,“ říká předseda správní rady Branky a starosta Rtyně v Podkrkonoší Zdeněk Špringr.

Máte turisty přesně spočítané? Nebo je to spíš v rovině doufání a odhadů?
My si porovnáváme návštěvnost zdejších skal, zámků, muzeí i dalších míst. To je pro nás jeden monitoring, dále sledujeme i zimní sezonu, konkrétně běžkaře, které se snažíme přitáhnout na projekt údržby běžeckých tratí v Kladském pomezí. Pokud jsou ideální sněhové podmínky, odrazí se to ve vyšší návštěvnosti. Ne že bychom v příliv turistů jen doufali, my se snažíme zkvalitnit služby a upoutat pozornost návštěvníků na další novinky.

Skutečně sčítáte lyžaře?
Ano, třeba já osobně provádím víkendový monitoring u nás na Jestřebích horách. Hodně ale záleží na sněhu. Víkendové skibusy, které jezdí na Karlów a do Jestřebích hor, bývají vytížené podobně. Když už však na konci února scházel sníh, jako se to stalo letos, vytíženost klesala.

Čím Branka pomáhá podnikatelům ve svých řadách?
Našimi členy nejsou jen samosprávy, ale i fyzické osoby. Máme majitele ubytovacích zařízení, hotelů, wellness. Ti od nás mají VIP službu, že jim poskytujeme propagační materiály na novou sezonu. Snažíme se je zásobit dopředu. Pro další turisty provozujeme síť dvanácti informačních center a tu zásobujeme propagačními materiály. V sezoně se ještě otvírají informační body, například v kuželníku v Babiččině údolí. Branka působí jako servisní organizace při vydávání propagačních materiálů. Snažíme se připravit nové nebo dotisky.

Dříve chyběly hotely pro náročnější turisty. Změnilo se to?
Za dvacet let došlo v Kladském pomezí ke zkvalitnění služeb. Jsou tu wellness hotely, třeba Rajský dvůr v Novém Městě nad Metují nebo náchodské Vyhlídka a Tommy. Jde o luxusnější podniky, které jsou i našimi členy.

Jsou tři nově postavené rozhledny tím, co se Brance v posledních letech nejvíc povedlo?
Ano, rozhledny přitahují turisty. Z dalších projektů se povedla soutěž s Toulavým batohem pro rodiny s dětmi, které putují od jednoho infocentra k druhému. Všude je to spojeno s některou postavičkou, například Malé Svatoňovice mají Lotranda, Havlovice vodníka. Účastníci sbírají body podle návštěv jednotlivých míst. Třešinkou na dortu je „toulavý“ batoh, který výherci dostanou. Hru už nasazujeme třetím rokem a doopravdy má ohlas.

Jako Branka jsme v roce 2014 dokončili tři rozhledny, na které jsme si vzali úvěr - na Čapím vrchu, na Signálu ve Slavíkově a na Žernově nad Babiččiným údolím (o stavbě rozhledny na Signálu jsme psali zde).

Kdo putuje na kole a je zdatný, může objet všechny za jeden den. Právě na Žernově mohu posoudit, že tam doopravdy je znát příliv turistů přes letní sezonu. Je to ideální příklad propojení s Babiččiným údolím. K tomu se přidává rozhledna v Markoušovicích na hřebenu Jestřebích hor. Zapadá ale do koloritu rozhleden, které jsme budovali s Brankou.

Stavba rozhleden byla velmi náročná, dlouho trvala příprava i shánění dotací. Chystáte se na něco podobného?
V Kladském pomezí jsme s nimi v dobrém slova smyslu skončili. Teď je projekt hřebenových rozhleden v Orlických horách, na Deštné by se jedna měla stavět, ale tam jde ještě o problém česko-polské spolupráce, že vše musí navazovat, aby to vyhovovalo dotaci.

My ale máme jednu srdeční záležitost. Angažuji se i v Jestřebích horách jako předseda dobrovolného svazku obcí Jestřebí hory. S kolegou starostou Malých Svatoňovic bychom chtěli obnovit rozhlednu na vrcholu Žaltman, kde je dosud původní kovová konstrukce. Věž je nízká, není z ní už takový rozhled, proto jsme se rozhodli vybudovat novou kovovou. Je to otázka letošního a příštího roku. Když jsme na Bílém kole zahajovali turistickou sezonu, přijel se už podívat projektant a statik. Stihneme toho hodně, ale není to žádná legrace obstarat všechna povolení, aby rozhledna vyhovovala třeba i leteckému provozu.