Pomocná kuchařka Vlasta (vlevo) balí ještě vlahé vánočky do celofánu. K mání...

Pomocná kuchařka Vlasta (vlevo) balí ještě vlahé vánočky do celofánu. K mání budou i v Praze. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Vánočku, věnec i propisku vyrábějí v Orlických horách lidé s hendikepem

  • 0
Doslova na konci světa, v Orlických horách, několik desítek metrů od hranic s Polskem, sídlí sdružení, které je největším zaměstnavatelem hendikepovaných v Královéhradeckém kraji. Sdružení Neratov zaměstnává už přes sto postižených a v dalších letech chce jejich počet ještě navyšovat.

Víska Neratov se počátkem 90. let nejprve stala chráněným domovem pro pacienty s různým postižením a zpočátku i pro bezdomovce či lidi se závislostmi. Postupem času se sdružení, které vzniklo kolem poutního místa, zaměřilo pouze na lidi s hendikepem a kromě péče o ně je začalo i zaměstnávat (o obnově poutního místa čtěte zde).

„Myslím, že patříme i mezi tři největší zaměstnavatele hendikepovaných v celé České republice,“ říká obchodní manažer organizace Antonín Nekvinda.

V loňském roce Neratov zaměstnával sto lidí, z toho 75 s nějakým hendikepem. Letos se počet zvýšil na 150 a víc než stovku hendikepovaných. V dalších letech chce společnost dát práci ještě více lidem, kteří ji jinak shánějí nelehko.

Ne vždy jde jen o lidi, kteří mají viditelný mentální nebo tělesný hendikep. „Jsou u nás třeba ti, kteří onemocněli boreliózou a měli ji tak těžkou, že už nemohou pracovat osm hodin. Vydrží šest a to ještě jsou unavení, chodí často k doktorům, potřebují jinak čerpat dovolenou, lázně. Organizace našeho typu jim takovou práci umožňují,“ vysvětluje Nekvinda.

Neratovské sdružení letos expandovalo i za hranice kraje, když otevřelo občerstvení v žamberecké plicní léčebně Albertinum a jednoduchou montovnu tamtéž.

„Jsme rádi, že jsme se do toho pustili, byť jsme původně chtěli provozovat spíš kavárnu. Podařilo se nám tak zaměstnat skoro 12 lidí, pro které problém dojíždět do Neratova,“ říká manažer.

Dalších dvacet zaměstnává montovna jističů, která vznikla v bývalé knihovně ústavu. Žamberecká léčebna nabídne hendikepovaným další místa. „Měli tam část zahradnictví, které leželo ladem, od příštího roku bychom začali rekonstruovat skleníky, takže to bude další práce pro naše lidi. Už teď v Žamberku zaměstnáváme 35 osob,“ říká Nekvinda.

Zdejší projekty jsou ekonomicky udržitelné

Nová je i dílna v Bartošovicích v Orlických horách, jejich částí je i obec Neratov.

„Zřídili jsme tam dílnu na potisk propisovaček. Na její vybudování jsme získali dotaci od jedné nadace. Donátoři hodně slyší na to, když má projekt smysl a ekonomickou udržitelnost. My tady zakázky máme, víme, co budeme dělat. Cítíme podporu, protože nejlíp se podporuje činnost, na níž se vidí, že máme snahu dosáhnout stavu, kdy už nebudeme na dotacích závislí,“ popisuje manažer.

V samotném Neratově sdružení provozuje penzion, kuchyni, kavárnu, několik chráněných dílen, zahradnictví a nově také zrekonstruovanou hospodu. Teď zařizují vlastní pivovar.

„Už máme vybudované první patro. Vedle něj bychom rádi měli kryté letní posezení,“ říká. Sládkovi by s vařením piva měli pomáhat hendikepovaní.

Mentálně postižení mají v Neratově nejen bydlení, ale také práci.

V zahradnictví před Vánocemi vyrábějí adventní věnce a nezastaví se ani v kuchyni, kde pečou proslulé vánočky. Ty dovážejí až do Prahy. „Dneska jsme jich upekly asi sto. Paní kuchařka nám udělá těsto a naučila nás je zaplést,“ popisuje pomocná kuchařka Vlasta, která s kolegyní ještě vlahé pečivo balí do celofánu.

Hendikepovaní už řadu let vaří pro veřejnost. „Pro různé školní zájezdy a další pobyty na sousední chatě. Na stravu k nám jezdí lidé, kteří pracují v okolí,“ popisuje Klára Kadlecová, která má na starost chráněné bydlení přímo v Neratově.

Postižení, kteří jsou často bez rodiny, obývají v obci dva domky, jeden pro muže a jeden pro ženy. Přitom pracují v kuchyni nebo v jedné z dílen, ať už v Neratově, nebo v sousedních Bartošovicích v Orlických horách, kde sdružení provozuje školu pro děti s těžším mentálním hendikepem. Právě ty po absolvování školní docházky často nastoupí do zaměstnání v organizaci.

Život do Neratova se začal vracet před 25 lety, kdy se tam přestěhoval farář Josef Suchár a s několika nadšenci, mezi nimiž byli i rodiče Kláry Kadlecové, začali znovu zabydlovat vysídlenou ves se zničeným kostelem, který dříve býval poutním místem.