Klášterní kostel sv. Vojtěcha v Broumově, prelatura benediktinského kláštera

Klášterní kostel sv. Vojtěcha v Broumově, prelatura benediktinského kláštera | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Benediktini kolaborovali, tvrdí dokument. Mohou mít potíže s restitucí

  • 20
Odpůrci církevních restitucí zpochybnili nároky benediktinů na rozsáhlé majetky na Broumovsku. Podle dokumentu ministerstva zemědělství z roku 1946 mniši kolaborovali, a proto stát zabavil klášter podle Benešových dekretů. Podle řádu však tento dokument nikdy nenabyl platnosti.

Na dokument z prosince 1946 upozornil náchodský starosta Jan Birke (ČSSD). Nechce však říct, od koho pochází.

"Ten text je velmi vážný, podepsal jej tehdejší ministr zemědělství, ale já nejsem tím, kdo by jej posuzoval," řekl starosta. Kvůli tomu, že je vláda v demisi, předal písemnosti předsedovi asociace krajů Michalu Haškovi.

Dokumentem už se zabývá Státní pozemkový úřad, který má restituce na starosti. Pokud by se ukázalo, že stát zabral majetky benediktinů už podle Benešových dekretů, řád by na ně neměl nárok.

"V současné době naši pracovníci intenzivně v archivech dohledávají další dokumenty, které by tento výměr buď potvrdily, nebo jeho právní účinnost měnily," uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Dokument nemá váhu, tvrdí právnička řádu

Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově požádalo už celkem o 536 lesních i zemědělských pozemků a dvě budovy. V Královéhradeckém kraji by se jednalo o největší majetkový přesun.

Celkem benediktini chtějí získat asi 3 tisíce hektarů lesa a část původní zemědělské půdy na Broumovsku a Policku, kde měl řád své dva kláštery a velkostatky Broumov a Police nad Metují.

Řád už získal do majetku zpět klášter v Broumově a opravuje ho, před sedmi lety stát vydal i budovu kláštera v Polici nebo restauraci na Hvězdě.

Benediktini se dokumentu příliš neobávají, nemá prý váhu.

"Obce na Broumovsku a Policku se v roce 1946 snažily ve velkém tažení, aby se majetky kláštera konfiskovaly podle Benešových dekretů. Těšily se, že by z toho mohly něco mít," uvedla právnička benediktinů Alena Štumpfová.

Podle ní platila v té době směrnice Zemského národního výboru v Praze, že žádný církevní majetek nepodléhá konfiskaci podle Benešových dekretů. Byť ministr Ďuriš připravil takové rozhodnutí, platit nezačalo.

Všechny kláštery podle právničky připravily soupisy majetku před rokem 1948 před pozemkovou reformou. Stát pak převzal majetek k 14. srpnu 1948 jediným zápisem.

"Způsob, jakým tento majetek přešel na československý stát, je jasný a doložitelný," řekla právní zástupkyně benediktinů.

Klášter spravoval podle tohoto seznamu majetku k pozemkové reformě 4 tisíce hektarů lesa a přes 400 hektarů zemědělských pozemků.

Svědci tvrdili, že mniši kolaborovali a udávali

Kvůli majetkům benediktinů se začátkem roku 1946 vydal na Broumovsko pracovník ministerstva zemědělství, aby zdejší situaci prověřil.

Okresní národní výbor v Broumově pak sepsal žádost, aby klášter a řád benediktinů byli prohlášeni za nepřátele Československé republiky.

Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš, který působil ve vládách od roku 1945 i po únorovém puči, podepsal rozhodnutí o konfiskaci kláštera v Broumově v prosinci 1946.

Církevní restituce

Zákon o církevních restitucích chce napravit křivdy z doby komunistického režimu v letech 1948 až 1989. Církve a náboženské společnosti dostanou finanční odškodnění 59 miliard korun během třiceti let a majetek v hodnotě 75 miliard.

Vracet se jim budou pole, lesy, budovy, bytové domy či rybníky. Po 17 let bude probíhat přechodné období, během nějž se bude snižovat církvím příspěvek od státu, dál už mají být samostatné.

Podle něj stát zabavuje klášter včetně broumovského a polického velkostatku podle Benešova dekretu číslo 12, a to zpětně k 23. červnu 1945.

Rozhodnutí adresoval americkému benediktinu, tehdejšímu představenému kláštera Johnu Cherfovi, protože broumovští mniši museli odejít při odsunu do Německa. Benediktini se pokoušeli osídlit Broumov z americké komunity v Lisle u Chicaga.

Dokument uvádí svědectví děkana Prokopa Houdečka, podle nějž opat a gymnaziální profesor Dominik Karel Prokop i všichni mladí němečtí kněží sympatizovali za druhé světové války s nacismem.

Stejný svědek upozornil, že kněz Winfried Riedl údajně prováděl špionáž pro Německo, ač se to neprokázalo.

Svědectví bývalých členů gestapa v Hradci Králové mělo zase doložit činnost benediktina a inspektora polického velkostatku Ernesta Toldeho, který prý ve velkém udával české obyvatele.

Dokument poukázal také na to, že dva benediktini se snažili provézt do Německa klášterní poklad. Chybějí však výpovědi mnichů i civilních zaměstnanců velkostatku s odkazem na to, že už odešli při odsunu.

Podle šetření z roku 1946 byla správa kláštera převážně v rukou osob, které se hlásily k říšskoněmecké státní příslušnosti. Ze 48 benediktinů bylo 39 Němců a devět Čechů. Ze sedmadvaceti civilních zaměstnanců broumovské lesní a hospodářské správy bylo jednadvacet Němců a šest Čechů.

Benediktini asi nebyli neviňátka, míní muzejník

Jak se mniši za války chovali skutečně, je těžké posoudit. Historikové se tím dosud vážně nezabývali.

Podle historika Jaroslava Čápa například ještě v roce 1937 byla klášterní škola v Broumově loajální vůči Masarykovi a republice, ale po roce 1938 se to změnilo. Od 1. října 1938 se totiž Broumovsko řídilo platnými zákony německé říše.

Ředitel Muzea Broumovska Karel Franze bere objevený dokument poněkud rezervovaně. Mohou v něm být vážné informace o klášterní komunitě i přehnaná tvrzení.

"O opatu Dominiku Prokopovi jsem dosud spíš slyšel, že mu vytýkali, že příliš straní Čechům v profesorském sboru i mezi civilními zaměstnanci. Svědka Houdečka zase pamětníci označovali za českého nacionalistu," podotkl ředitel muzea Franze.

"Nejde asi dělat z benediktinů neviňátka. Dovedu si představit, že mladí řeholníci byli nadšení Hitlerovou ideologií," řekl Franze a přidal historku ze setkání s jedním páterem, který se vracel na Broumovsko po roce 1989.

"Vzpomínal na mládí v Broumově a při pohledu na sochy na oltáři poznamenal, že tehdy byl jeho ideálem svatý Václav, tedy rytíř a bojovník. Později prý zjistil, že se mýlil a má raději Jana Nepomuckého," dodal muzejník.