Když krajský úřad letos v červenci v Březhradě povolil provoz chemické čističky odpadních vod, zadělal si nejen na kategorický nesouhlas odborníků, hradeckého magistrátu nebo společnosti Vodovody a kanalizace, ale zároveň si uřízl i pořádnou ostudu před ministerstvem životního prostředí.
Resort, který nadále povede Richard Brabec, totiž krajský úřad sepsul za celou řadu pochybení a lajdácky zpracovaných informací.
Čistička v Březhradě1,7 kilometru je dlouhé kritické potrubí z 50. let, které by odvádělo vyčištěnou vodu. 200 tisíc lidí pije vodu, kterou může ohrozit případná havárie čističky v Březhradě. |
Prosincové rozhodnutí ministerstva o zrušení krajského povolení pro kontroverzní čističku má redakce MF DNES k dispozici, úřad si po něm musí připadat jako nepořádný školák a flákač.
Podle mnohých názorů by zařízení v někdejším březhradském masokombinátu Salma mohlo ohrozit zdroje pitné vody a k tomu zamořit i oblíbený opatovický písník.
„Riziko znehodnocení útvaru podzemních vod je velmi vysoké. Náhrada vodárenských zdrojů bude při případném havarijním znečištění a jejich znehodnocení velmi obtížná. Rizika znečištění silně převyšují ekologickou potřebnost zneškodňování těchto látek,“ konstatuje soudní znalec v oboru vodního hospodářství Zdeněk Herrmann v odborném posudku, který si vyžádal Hradec Králové.
Kamenem úrazu je kanalizace
Kritiků opravdu není málo. Na nebezpečí upozorňují pardubické Vodovody a kanalizace, hradecký magistrát, Česká inspekce životního prostředí, Spolek pro zdravý a bezpečný Březhrad nebo Opatovice nad Labem. Původní čistička zpracovávala jen běžné odpady, ta nová by se měla vypořádávat i s těžkými kovy, oleji, barvami a podobnými látkami.
Protesty nemířily na samotný proces čištění chemikálií, ale poukazovaly hlavně na 1 765 metrů dlouhou kanalizaci, která by vyčištěnou vodu odváděla do Labe. Krajský úřad argumentoval, že kanalizace byla zkolaudována v roce 2008, a nepochopitelně přidal i zvláštní poznámku, že provozovatel čističky dosud nedostal žádnou pokutu. Na toto tvrzení ministerstvo reaguje po svém a konstatuje, že z toho ještě nelze vyvozovat, že provozovatel nic neporušuje.
Dojem, že potrubí je jako nové a spolehlivé, však starosta Opatovic Pavel Kohout vyvrací. Podle něj kanalizace pochází z 50. let minulého století a její stav podle toho také vypadá.
„Kanalizace byla vybudována a zkolaudována společně s uvedením masokombinátu do užívání. Tomu odpovídá i její technický stav,“ zní z Opatovic, které coby důkaz tvrzení o stavu potrubí navrhují kamerové zkoušky včetně zkoušky těsnosti.
Krajský úřad nemá na čističce žádný zájem, říká radní
Slovník ministerstva životního prostředí je zcela nekompromisní. A na státní orgán nezvykle tvrdý a odmítavý.
„Ministerstvo konstatuje, že krajský úřad postupoval zcela nestandardně, když v řízení o žádosti nezkoumal, zda žadatel splnil dané opatření. Za důvodné pochyby je nutno považovat již zpochybňující stanovisko příslušného vodoprávního úřadu a inspekce,“ stojí v čerstvém zamítavém rozhodnutí o povolení provozu čističky. Zásadním důvodem pro zrušení rozhodnutí je nerespektování právního názoru ministerstva.
„Krajský úřad byl zavázán k tomu, že v řízení bude spolehlivě prokázáno, že dané zařízení, a to včetně kanalizace, je v takovém stavebně technickém stavu, který zaručuje bezpečný provoz. Krajský úřad opakovaně rozhodl bez toho, že by zjišťoval skutečný stav kanalizace, a spokojil se pouze s tím, že nebyly předloženy důkazy o propustnosti kanalizace. Přitom o stavu kanalizace existují důvodné pochybnosti,“ kárá ministerstvo krajský úřad.
Krajský radní pro životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL) i přes velmi kritický tón ministerstva zachovává klid: „Nemám k tomu žádný názor, protože to je správní řízení a ani neznám zamítavé stanovisko ministerstva.“
Podle něj je scestný názor, že by krajský úřad čističce jakkoli pomáhal a prosazoval ji: „My na tom nemáme žádný zájem ani nezájem, je to neutrální věc. Je chiméra, že by krajský úřad čističku prosazoval.“
Místní podepisují petici
Provozovatel si každopádně s povolením hlavu nelámal. Tedy alespoň podle vyjádření českého resortu životního prostředí. „Ministerstvu je známo, že provozovatel dovážel na ČOV Březhrad odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, a to za stávající situace, kdy zařízení pro jejich čištění nebylo dosud zrealizováno,“ vytýká ministerstvo.
Tyto domněnky potvrzuje i předseda březhradské komise místní samosprávy Dušan Ferčák: „Byli jsme svědky nejednoho extempore. Prostě sem přivezli odpady z papírenského průmyslu a hnilobné procesy to tu zamořily tak, že lidé padali do mdlob. Naposledy se to přihodilo koncem letošního léta. Poukazujeme na to, že místo zvolené pro chemickou čističku je zcela nevhodné, cítí to tak i místní a já se za jejich názory budu prát.“
Ferčák založil i petici proti zpracovávání nebezpečných odpadů v Březhradě. Podepsané archy hodlá odevzdat na krajský úřad.
Mezi nejaktivnější kritiky patří Pavel Kohout. Starostovi Opatovic nestačí ani rozhodnutí ministerstva, jež mu dává plně za pravdu. „Půjdu dál. Někteří lidé, kteří na krajském úřadě pracují, by tam pracovat neměli. Například pochybuji o odborné způsobilosti úředníka, který s řadou pochybení vedl správní řízení,“ prohlašuje Kohout.
Pozastavuje se rovněž nad požadavkem krajského úřadu, aby kritici dokázali špatný stav sedmdesátileté kanalizace.
Vodohospodáři se obávají o studny na Pardubicku
Za pravdu mu dává i ministerské rozhodnutí. „Ani odborně způsobilá osoba nemůže postupovat bez použití zvláštních metod. Bylo nanejvýš nemístné požadovat po účastnících řízení předložení důkazu. Vysvětlení krajského úřadu, že nebyl předložen důkaz o nevyhovujícím stavu kanalizace, svědčí o nepochopení zákona o integrované prevenci a nesprávně chápané roli krajského úřadu v procesu povolování,“ uvádí ministerstvo k nelogickým požadavkům krajského úřadu.
Na závěr přidává i velmi důrazné doporučení: „V pokračujícím řízení bude krajský úřad rozhodovat pouze na základě přesně a úplně zjištěného stavu věci a jeho rozhodnutí bude podloženo nezpochybnitelnými důkazy.“
Dopady případné ekologické havárie popisuje také podnik VAK Pardubice. Jestliže čistička začne fungovat, může znehodnotit jímací studny nebo důlní vodu v Čeperce, Hrobicích, Němčicích, v písníku Oplatil i ve Ždánické svodnici pro Dolany. Tyto zdroje zásobují pitnou vodou 200 tisíc lidí hradeckopardubické aglomerace.
