Statisícové pokuty, vyšetřování kriminální policie, protestní petice i nesouhlas hradeckého magistrátu si vykoledovaly dvě firmy, které se ve městě a nejbližším okolí zabývají zpracováváním nebezpečných odpadů.
Na nesnesitelný zápach, případně na ropné laguny ohrožující zdroje vody, si už několik let stěžují desítky lidí. Areály společností Dekos v nivě Labe na okraji Hradce i novobydžovského Purumu se zabývá nejen Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a krajský úřad, ale i ministerstvo životního prostředí. A vedení města by bylo nejradši, kdyby firmy co nejrychleji zmizely.
„Oběma společnostmi se zabýváme už delší dobu a jejich aktivity se nám nelíbí. Také podnikáme kroky, aby město opustily, protože si nemyslíme, že právě s takovými firmami bychom měli spolupracovat,“ říká hradecký primátor Alexandr Hrabálek (nestr. za ODS).
Podle náměstka primátora Martina Hanouska (Změna a Zelení) se do Hradce dokonce dováží kontaminovaná zemina pocházející z pardubického podniku Paramo: „My těžký průmysl nemáme, ale paradoxně tu průmyslové odpady likvidujeme. A navíc v nevyhovujících podmínkách.“
Dekos na sebe nejvíc upozornil na sklonku roku 2017, kdy z jeho improvizované jímky do okolí unikly tuny ropných produktů. Mazlavá hmota až do výšky půl metru obalila kmeny stromů jen několik stovek metrů od Labe. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prokázala, že společnost minimálně patnáct let skladovala 205 tun nebezpečných kalů.
Šest ropných lagun sice zmizelo, avšak areál ani náznakem nepřipomíná moderní a bezpečný provoz firmy, jež likviduje nebezpečné látky. Za vraty je velká kruhová jímka téměř po okraj naplněná černou tekutinou.
Dekos skladuje černé kapaliny. Inspekce našla ropné látky
Cedule s nápisem Nebezpečí pádu do prohlubně je opravdu na místě, neboť zapuštěnou nádrž jistí jen nízké zprohýbané zábradlí. Hned za jímkou chátrá letitý objekt rovněž plný neznámé substance, o jehož účelu se lze jen domýšlet. Areál je zanedbaný, zarostlý a působí opuštěně.
Inspektoři jsou v hradeckém Dekosu častými, ač nevítanými hosty. Dosud nejvyšším jimi uděleným postihem byla pokuta 300 tisíc korun z roku 2013, události z konce roku 2017 však naznačují, že se firma nepoučila.
„Už dvě hodiny po obdržení podnětu jsme zahájili šetření na plochách sousedících s areálem i kontrolu uvnitř dekontaminačního střediska. Rozborem vzorků byl zjištěn výskyt ropných látek na povrchu a ve vzorku odebrané vody znečištění chemickými látkami, a to zejména dusíku, fosforu, těžkými kovy i ropnými látkami,“ konstatuje mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a sděluje, že inspekce neprodleně zahájila řízení o přestupku, které však dosud není ukončené.
Případem Dekos se začala zabývat rovněž policie. „Šetření na oddělení hospodářské kriminality stále běží, jeho ukončení předpokládáme do jednoho měsíce,“ upozorňuje mluvčí krajské policie Ivana Ježková.
Krajský úřad souhlasí s rozvojem areálu Purum. Jiní nechápou
Inspektorům dobře známá je rovněž firma Purum, jež v někdejším masokombinátu v Březhradě provozuje čističku odpadních vod. Zařízení by chtěla povýšit na dekontaminační areál zaměřený i na likvidaci odpadů obsahujících těžké kovy a nebezpečné chemikálie.
Proti tomu jsou nejen obyvatelé Březhradu, které už nyní obtěžuje zápach, ale i ministerstvo životního prostředí, společnost Vodovody a kanalizace Pardubice, obec Opatovice nebo hradecký magistrát. Zvláštní je, že krajský úřad v rozporu se stanoviskem ministerstva čističce s provozem chemické dekontaminace předloni udělil souhlas.
„Rozhodnutí kraje jsou nepochopitelná, šokující a stejně jako ministerstvo životního prostředí i já je považuji za nezákonné. Provoz může ohrozit zdroje pitné vody v Čeperce nebo Hrobicích. Podle mého názoru to zařízení není možné provozovat, navíc je v rozporu s územním plánem města. Proto požádáme příslušné orgány, aby provoz ukončily,“ zdůrazňuje Hanousek.
Purum je na postihy zvyklá už odjinud. Například kvůli provozovně v Osečné dostala milionovou pokutu, areál v Praze-Lahovičkách si vykoledoval dokonce pokutu ve výši tří milionů korun. A pozornosti ČIŽP neunikla ani březhradská pobočka.
„Na základě kontrolních zjištění z konce roku 2018 v zařízení Čistírna odpadních vod Březhrad je vedeno řízení o přestupku, které dosud nebylo pravomocně ukončeno,“ dodává Nastoupilová.
