Studiu lavin a mapování se věnuje už téměř šedesát let a za tu dobu jich zaznamenal stovky.
Dosud nejtragičtější lavina, která zabila dvě desítky lidí, spadla v Krkonoších v roce 1968 na polské straně Krkonoš. Dnešní lavina, která na úbočí Studniční hory zavalila dva lyžaře, přičemž třetí se stačil skrýt, není pro lavinového specialistu Spustu překvapením.
Jak hodnotíte konkrétně svah Studničné hory, kde se neštěstí stalo?
Malá Studniční jáma je jeden z nejnebezpečnějších lavinových svahů v Krkonoších. Od Sněžky po Sněžné jámy po obou stranách hlavního hřebene, tedy z české i polské strany, hrozí velké nebezpečí. Vítr nafoukal množství sněhu.
Více o pádu laviny ve Studniční jámě čtěte zde |
Proč tomu tak je?
Hodně srážek, střídání počasí a silné proudění vzduchu. I když zrovna nesněží, tak je to tam velmi nebezpečné, natož teď.
Bylo nezodpovědné tam lézt?
Ano, ze strany těch lidí to byl holý nesmysl. Nechápu to, že se tam mohl někdo vydat.
Jaká je struktura sněhu na hřebenech?
Sníh je nahoře jako sendvič, když ho rozkrojíte, jde jedna vrstva za druhou. Je to způsobeno silným větrem, který v uplynulých dnech přes Krkonoše valil sníh. Na hřebenech dosahoval až 130 kilometrů v hodině. Laviny jsou připravené, jen čekají na lyžaře až je odříznou. Opakuji, divím se, že za těchto podmínek tam lidé jdou.
