Na Ústavní soud (ÚS) se kvůli pozemkům obrátil Leonhard Josef Colloredo-Mansfeld, syn Kristiny Colloredo-Mansfeldové, která nedávno ve Štrasburku prohrála letitý spor se státem o navrácení zámku v Opočně.
U pozemků je podle ústavních soudců nutné zabývat se postoji Leonhardova děda Josefa Colloredo-Mansfelda za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.
„Ústavní soud výsledek tohoto opakovaného řízení před obecnými soudy v tomto nálezu v žádném případě nepředvídá ani nepředesílá, ať však bude jakýkoliv, bude povinností obecných soudů jej řádně a srozumitelně odůvodnit,“ stojí v nálezu, který je dostupný na webu Ústavního soudu.
Pozemky zkonfiskovala nacistická tajná policie Gestapo a v roce 1942 připadly Německé říši. Po druhé světové válce přešly na československý stát, později byly přiděleny obci Štěnkov.
Podle královéhradeckých soudů, které se kauzou zabývaly od roku 2016, nevznikl restituční nárok, protože vlastnické právo přešlo na stát před rokem 1948. Ústavní soudci ale dospěli k závěru, že justice porušila právo Colloredo-Mansfelda na soudní ochranu.
Soudní rozhodnutí se totiž vyhýbají stěžejní právní otázce, zda na pozemky dopadaly poválečné konfiskační dekrety, což se zase odvíjí od postojů někdejších šlechtických majitelů za druhé světové války.
„Před obecnými soudy bylo vedeno právními nástupci dr. Josefa Colloredo-Mansfelda již mnoho restitučních sporů a prakticky žádný z nich se neobešel bez posuzování těchto rozhodných okolností. Tím, že se jim v nynější věci obecné soudy vůbec nevěnovaly, nezjistily dostatečný skutkový podklad pro správné právní posouzení věci,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Číhalíková Sedláčková. Okresní soud v Hradci Králové tedy nyní musí rozhodovat znovu.
Zámek zůstal státu, soud o sbírky stále běží
Colloredo-Mansfeldové uplatnili v Česku řadu restitučních nároků, nejsledovanější spor vedli o zámek Opočno, který za války zabavili nacisté, poté jej převzal stát.
Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Kristina Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče. Později díky dalšímu nálezu ÚS dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav.
Poslední stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové týkající se zámku zamítl ÚS loni v květnu. Rodině se nepodařilo přesvědčit českou justici například o tom, že nacistická perzekuce rodu měla rasový motiv.
Ústavní soud však loni v červnu vrátil k novému projednání u soudů nároky dědiců Kristiny a Jeroma na sbírky opočenského zámku.
Dědička opočenského panství obdržela v minulosti od státu 4 800 hektarů lesů a asi dvacet domů.