"V jednu chvíli tam byl i hromadný pád. Nikomu se nechtělo závodit a každý čekal, co se bude dít," vypráví zkušený cyklista. Nepříznivé počasí potkalo jeho i celý peloton až v náročných stoupáních. Jenomže když si myslel, že po sjezdu bude lépe narazil.
"Začal foukat strašný protivítr a každý únik byl naprosto bezzubý. V něčem takovém už jsem kdysi také závodil. Podmínky to nebyly příjemné, ale už jsem jel v horších," říká.
Potom si ale zhluboka oddechl, na posledních třech kilometrech ho čekal rovinatý úsek. A přestože obvykle spíše on udává tempo, tentokrát svedl souboj v závěrečném spurtu.
"Domlouvali jsme se s kluky, nikomu to nevadilo, a tak jsem se pustil dopředu," popisuje, co se odehrávalo v týmu.
Sám o sobě tvrdí, že pro spurt nemá předpoklady, jenže tentokrát si troufl na Štybara, Dlaska a ostatní. Do souboje o stupně vítězů vyrážel z desátého místa. "Nakonec jsem si ještě polepšil. Předjel jsem ještě další chlapíky," říká Bucháček.
A dojel si pro parádní šesté místo ve stejném čase jako vítězný Zdeněk Štybar. "V téhle mačkanici se vážně neumím pohybovat, ale zrovna tenhle závod mi vyšel. Jsem za to hrozně rád."
Do budoucna však nečekejte, že se z něj stane vyhlášený spurter jako jeho stájový kolega André Schulze. "Nějaké rady si od něj samozřejmě vzít můžu, ale nevím, jestli to k něčemu bude. Jsem opravdu zvyklý, že spíš rozjíždím," uzavřel.
