V ulicích pod broumovským klášterem, které už léta mají pověst místního ghetta, se platí za bydlení kolem čtyř tisíc korun měsíčně. V některých bytech i víc. Na to, jaká je v lokalitě "kvalita bydlení", jsou to vysoké částky. Nájemníci, kteří dluží, kde se dá, je proto platí ze sociálních dávek.
Příspěvky na bydleníCo se od ledna změní: * doplatek na bydlení už nebude možné čerpat neomezeně, ale jen po dobu 7 let * omezení se nedotkne starých či postižených lidí * doplatek bude vyšší * pro ubytovny bude stanovena horní hranice uznatelných nákladů Stát vyplatil (příspěvek + doplatek) * za 1. pololetí 2010: 1 682 mil. Kč + 330 mil. Kč * za 1. pololetí 2011: 2 244 mil. Kč + 380 mil. Kč |
"A co máme dělat? To se máme vystěhovat?" ptá se starší žena z okna činžáku v Tyršově ulici.
Jeho majitel Ladislav Hrubý má dva domy s dvaceti byty. Tvrdí, že nájmy jsou v jeho domech vyšší, protože do nich započítává vysoké zálohy na vodu a veškeré náklady kromě elektřiny. Do koupě a oprav jednoho z nich vložil tři miliony korun. Nájemníci ale podle něj leccos zničí a v bytech často přibývají noví lidé. Za loňský rok mu prý na nájemném dluží 117 tisíc korun.
Lidé se točí v kruhu. A musí vydělávat načerno
"Šestičlenná rodina platí i se zálohou na vodu 7 tisíc korun. Chtěl jsem jim to snížit, ale řekli že ne, že to dostanou na sociálních dávkách," tvrdí Hrubý. Dodává, že nikoho nechce sedřít z kůže. V domě v Soukenické ulici teď prý nájmy o 800 až 900 korun snížil, takže lidé tam platí od 4,5 tisíce korun měsíčně.
Úředníci z radnic ale upozorňují, že se i kvůli takovým nájmům chudí lidé často točí v kruhu. Když zabřednou do dluhů, přijdou o městské bydlení a pak už musí vzít za vděk dražšími a často horšími byty u soukromníků.
Proto i v Broumově se mohou nájmy blížit třeba až k cenové úrovni Hradce Králové. A lidé pak na ně vydají nejen sociální dávku určenou na bydlení, ale i další dávky. A k tomu si často musí vydělávat načerno. Vzhledem ke kvalitě bytů přitom platí příliš moc.
Občanské sdružení Romodrom radí obcím, aby alespoň část městských bytů zachovaly pro sociálně slabé. "Nesouhlasím, aby lidi v sociální nouzi bydleli v nájmu u soukromých vlastníků. Obec by měla mít tyto domy pod svou kontrolou," míní Čestmír Horký z krajské pobočky Romodromu.
Soukromníci mají dražší a horší byty než města
Problém s ubytovnami a zchátralými domy, kam majitelé sestěhovávají nepřizpůsobivé lidi, graduje na severní Moravě a v severních Čechách. V Královéhradeckém kraji se už objevuje na několika místech také. Aktuálně se s ním potýkají v Úpici, kde vlastník pronajímá sedmdesát bytů.
"Pochopitelně jde o dražší bydlení než v městských bytech, přitom v horší kvalitě," uvedla vedoucí sociálně správního odboru na úpické radnici Jindra Pavlišová. Podle Čestmíra Horkého z Romodromu Úpice chce byty spíš prodávat. "Tím ale obce ztrácejí kontrolu. Najdou se vykukové, kteří byty skupují a zase pronajímají," tvrdí Horký.
Starostové si na handl s bydlením i na "realitní turistiku" dost stěžují. Například v Broumově na Malém náměstí holandská majitelka ubytovala letos dvě romské rodiny, tři další přijali romští majitelé domů.
Náchod vypudil až dvě stě neplatičů, kteří museli odejít jinam. Poloprázdný dům po nich však zatím radši neprodá z obavy, aby ho nekoupil nějaký spekulant a neobsadil problémovými obyvateli. "Město by pak mělo potíž s 250 takovými lidmi," řekl náchodský starosta Náchoda Jan Birke.
Starousedlíci raději odcházejí
Ani v Jaroměři-Josefově nestojí o to, aby se tam nastěhovali další nepřizpůsobiví lidé. "Starousedlíci radši odcházejí pryč. Domy pak koupí jiní a sestěhují tam romské rodiny," říká pod podmínkou anonymity důchodkyně z Josefova a ukazuje na několik opravených fasád.
"Tito vlastníci nerespektují, že není možno přivádět do Josefova další Romy. Bojím se, že pak už by to nebylo k ukočírování," míní romský podnikatel Rudolf Polák, který působí jako krajský zastupitel a městský radní v Jaroměři. Sám také dříve koupil tři domy v Josefově, ale ubytoval v nich zaměstnance své firmy.
Drahé soukromé byty jsou posledním řešením, pak už lidi čeká bezdomovectví. "Potíž je, že stát nemá koncepci sociálního bydlení. Teď se sice chystají změny, ale je otázka, kam ti lidé půjdou, až se to podnikatelům přestane vyplácet," míní Michal Kratochvíl z vládní agentury pro sociální začleňování.
Úředníci postupují při vyplácení příspěvku na bydlení různě: třeba v Broumově vycházejí z místně obvyklého nájemného v městských bytech, omezují obytnou plochu na osobu, neuznávají přehnané zálohy na energie. V Jaroměři započítávají lidem sedmdesát procent nákladů na bydlení.
