Pondělní večerní diskuze senátora Jaroslava Štětiny a zástupce ombudsmana Stanislava Křečka na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové nenechala nikoho na pochybách, že krize na Ukrajině vyvolává i mezi mladými značné emoce.
Zatímco bývalý poslanec za ČSSD Stanislav Křeček se na současné dění v Evropě dívá jako politik a právník, senátor Štětina, který prožil řadu let v Rusku a zároveň byl v centru Kyjeva mezi demonstranty, vidí vše z mnohem osobnějšího pohledu.
V nabité aule na náměstí Svobody se mačkalo víc než sto studentů i několik starších zájemců.
Pomáhal jsem ošetřovat raněné, vyprávěl senátor
"Horké dny na Ukrajině jsem prožíval přímo na Majdanu v epicentru protestů. Když začala střelba, pomáhal jsem ošetřovat raněné. Byla to provokace, která měla destabilizovat situaci. Majdan, to bylo to nejlepší, co Ukrajina má, potkával jsem tam profesory, lékaře, studenty. Vpád Ruska na Krym, to byla brutální agrese jednoho státu proti jinému," prohlásil Štětina.
"Já to vezmu z jiné stránky," vzal si slovo Stanislav Křeček (s jeho názory se můžete seznámit i zde). Okamžitě bylo jasné, že se tu sešli dva oponenti, jejichž pohled na politiku v Evropě se podstatně liší.
"Myslet si, že hranice států už zůstanou stejné, je naivní představa. Že dal Chrusčov Krym Ukrajině, to byla taková legrace. Jak byste posuzovali, kdyby se Tibet odtrhl od Číny. To by všichni brali pozitivně. Jak se to liší od Krymu, kde lidé nechtějí žít pod vládou Ukrajiny? Nebyla snad vůle obyvatel Krymu jednoznačná?" kladl řečnické otázky Křeček.
Studenti polemizovali hlavně se zastáncem odtržení Krymu
Netrvalo dlouho a studenti vstoupili do diskuze, polemizovali hlavně s exposlancem Křečkem. "Jak to mohla být svobodná vůle, když tam vpadly vojenské jednotky?" ozval se mladík z publika.
"A musely vůbec zasahovat? Lidé na Krymu včetně řady vojáků nechtějí mít s Ukrajinou nic společného," vrátil Křeček poznámku.
Pak už to šlo dotaz na dotaz, obecenstvo se osmělilo. Když jeden z hostů mluvil, druhý se občas ironicky pousmál, nesouhlasně šuměl i sál.
"Jak je možné, že o Krymu nebylo celoukrajinské referendum? To by se taky od nás mohla kdykoliv odpojit třeba Morava," ozval se dotaz. Stanislav Křeček zavrtěl hlavou: "Jenže Krym je součástí Ukrajiny asi jako Zakarpatská Rus součástí Česka. Minulost Krymu je spojená s Ruskem."
"To by ovšem znamenalo, že Maďaři mohou vlétnout na Slovensko, to totiž také patřilo původně k Rakousku-Uhersku," přiléval svou další diskutér. "V takové situaci by se Slováci s tak velkou maďarskou menšinou opravdu měli málo o co opřít," pokýval Křeček.
O slovo se přihlásil Štětina. "Podobné relativizování dějin je nebezpečné. Měli bychom dát jasně najevo, že nic se nesmí řešit tanky," varoval.
Živá debata pokračovala, došlo i na sankce vůči Rusku. "Jaké sankce, prosím vás? Vždyť v dnešním globalizovaném světě, kde jsou různé vzájemně propojené ekonomické a politické zájmy, se na nich nikdo ani neshodne," mínil Křeček.
Mladík v publiku se hned ohradil, že netečností dáváme Putinovi signál, že si může dělat, co chce: "Kde berete pane Křečku takovou jistotu, že Rusko nebude dál expandovat?"
"V zájmu Ruska rozhodně není pouštět se do dalších misí a dělat si ještě větší problémy," odvětil zástupce ombudsmanky.
Pro tvrdý postoj vůči Rusku je Štětina, jeho kolega před katedrou opět nesouhlasil. "Závidím vám, pane senátore, tak jasně vyhraněný názor. Já jsem přesvědčený, že věci jsou mnohem komplikovanější," tvrdil Křeček. Dvouhodinová diskuze se blížila k závěru. "Sláva Ukrajině," ukončil ji s trochou patosu senátor za TOP 09.
