Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdokonalíme podzemí a otevřeme další úkryt, říká správce tvrze Stachelberg

  9:14aktualizováno  9:14
Dělostřeleckou tvrz mezi Trutnovem a Žacléřem každý rok navštíví přes 20 tisíc zájemců. V letošním roce začne u hlavní silnice vznikat parkoviště pro 35 aut, bunkraři díky téměř pětimilionové dotaci z Evropské unie zpřístupní dalších 100 metrů chodeb.

Předseda spolku Stachelberg Pavel Holzknecht | foto: Tomáš Plecháč

Dále tu vybudují nouzový východ na základové desce nedokončeného pevnostního srubu 300 metrů od hlavního objektu T-S 73. 

Fotogalerie

Nedaleko silnice vznikne návštěvnické centrum s novým vstupem do podzemí, celá jeho zpřístupněná část by se tak stala průchozí a dole by se mohlo pohybovat více skupin najednou. 

„Dnes máme, hlavně v letních měsících, naplněnou kapacitu a stává se, že návštěvníci musejí na prohlídku čekat,“ přiznává předseda spolku Stachelberg Pavel Holzknecht, který se kolem bunkrů na Babí pohybuje už čtvrtstoletí.

Proč Stachelberg potřebuje nouzový východ?
V současnosti návštěvníci do hlavní tvrze vstupují i vycházejí otvorem 100 krát 80 centimetrů. Pokud by se v podzemí něco přihodilo, vynesení návštěvníka na povrch současnou trasou by trvalo zhruba 40 minut. Nouzovým východem se významně zkrátí cesta z kasáren na povrch a záchranáři s nosítky se budou schopni dostat nahoru za 10 až 15 minut. Navíc nám to umožní do podzemí dostat materiál větších rozměrů, dnešní vchod nás hodně limituje.

Dojde díky tomu také k prodloužení prohlídkového okruhu?
Propojíme šachtu pod základovou deskou s chodbou vedoucí k hlavnímu pevnostnímu objektu. Je to přibližně 100 metrů. Na některých místech budeme muset chodbu zpevnit důlní výztuží, protože to tam není úplně stabilní. Návštěvníci se tak dostanou až ke schodišťové šachtě, která je velice zajímavá. Je tam krásně vidět přechod mezi vyraženou a vybetonovanou šachtou, částečně se tam zachovaly zbytky bednění. Turisté si zde udělají představu, jak tehdejší stavaři podzemní prostory budovali.

Tvrz Stachelberg

  • Pevnost byla rozestavěna v roce 1937 jako největší dělostřelecká tvrz v Československu, práce přerušila na podzim 1938 mnichovská dohoda a zabrání pohraničí německou armádou. 
  • V areálu mělo vyrůst 12 bunkrů propojených podzemními chodbami. Hlavní dominantou je pěchotní srub T-S 73 s vojensko-historickou expozicí. 
  • Za necelý rok se dělníkům podařilo vylámat 3,5 kilometru chodeb. Turistický provoz Stachelberg zahájil v roce 1993, prohlídková trasa měří 700 metrů. 
  • V areálu tvrze je několik objektů lehkého opevnění (řopíků) a systém zákopů z roku 1938. V roce 2014 byla otevřena 25 metrů vysoká dřevěná rozhledna Eliška.

Kdy to bude hotové?
Předpokládáme, že začneme letos na podzim a stavba potrvá do příštího podzimu. Výhodu máme v tom, že nadzemní část bude hotová poměrně rychle a v podzemí se dá pracovat i v zimě.

Předpokládáte zpřístupnění dalších podzemních chodeb a sálů v budoucnosti?
Dnes je pro návštěvníky otevřeno zhruba 700 metrů podzemních prostor z celkové délky 3,5 kilometru chodeb. Zpřístupňovat další části je technicky možné, ale jsme za hranicemi našich finančních možností. Zabezpečování důlní výztuží je velice nákladné. Pro naše potřeby je současná délka prohlídkového okruhu odpovídající, hodinová prohlídka je dostatečná na to, aby lidem něco dala a přitom odsud neodcházeli znuděni.

Nouzový východ vyroste na základové desce objektu T-S 72, který nikdy nebyl dokončen. Z jakého důvodu?
Měl se betonovat v předvečer zářijových událostí roku 1938. Dělníci postavili velké bednění, připravili celé staveniště a od rána čekali, jestli budou moci s výstavbou začít. Večer byla vyhlášena mobilizace a oni museli staveniště opustit. Už na začátku října ho německá armáda rozebrala. Zůstala zde pouze základová deska, na které měl vyrůst dvoupodlažní objekt.

Spolek Stachelberg má plán na vybudování návštěvnického centra na základové desce dalšího nedokončeného objektu. Jak jste s přípravami daleko?
Mělo by se tudy vcházet do podzemí a díky tomu bychom mohli organizovat více prohlídek najednou. Dnes se dole mohou pohybovat pouze dvě skupiny. Podstatné je, že by podzemí bylo průchozí, návštěvníci by vycházeli dnešním vstupem. Na rozšíření podzemních prostor už máme povolení a abychom získali stavební povolení na návštěvnické centrum, potřebujeme vybudovat vodovodní přípojku. Bohužel se nám nedaří najít vhodnou trasu pro přivedení vody až k nám na kopec.

Máte v záloze jiné řešení?
Případnou alternativou, o které uvažujeme, je vyhloubit vlastní studnu nedaleko budoucího návštěvnického centra. Během letošního roku bychom to chtěli mít vyřešeno, pak začneme shánět peníze. Celkové náklady by se měly pohybovat kolem 20 milionů korun. Otázkou je, jestli potom ještě budeme moci získat dotaci z Evropské unie.

V posledních letech Stachelberg navštěvuje pravidelně více než 20 tisíc turistů. Je to strop, nebo očekáváte, že návštěvnost ještě poroste?
Dnes máme - hlavně v letních měsících - naplněnou kapacitu a stává se, že návštěvníci musejí na prohlídku čekat. V tom by nám výrazně pomohlo vybudování návštěvnického centra a nového vchodu do podzemí. Pro letošek jsme proto otevřeli o měsíc dříve a během letních prázdnin bude otevřeno sedm dní v týdnu, doteď to bylo pouze šest dnů.

Jaké plány kromě vybudování návštěvnického centra máte?
Chtěli bychom ještě zdokonalit podzemí, které je hlavním magnetem. Další vyhledávanou atrakcí je dobová výzbroj a technika. Proto se budeme v budoucnu stále více zaměřovat i na rozšíření expozic na povrchu. V letošním roce otevřeme v blízkosti rozhledny pozapomenutý podzemní ženijní úkryt z 60. let. Připravujeme zde novou expozici polního opevnění s dobovou výzbrojí a výstrojí.

Velké investice chystá pevnost Dobrošov na Náchodsku i Hanička v Orlických horách. Neobáváte se rostoucí konkurence?
My máme velkou výhodu v tom, že jsme ve spádové oblasti Krkonoš. To nás bude do budoucna stále držet nad hladinou. Značnou část návštěvníků tvoří lidé, kteří jsou v Krkonoších na dovolené, ale jezdí k nám turisté z celé republiky. Stává se mi, že ráno volají zájemci z Brna nebo Ostravy a ptají se, jestli máme otevřeno. Radost nám dělá to, že se návštěvníci na Stachelberg vracejí, někteří dvakrát i třikrát do roka. Stachelberg je unikátní svou nedokončeností a jedinečnou ukázkou postupu stavebních prací, které opravdu nikde jinde neuvidíte.




Nejčtenější

Fabia zapadla uprostřed silnice do výkopu, řidič si díry v zákazu nevšiml

Škoda Fabia zapadla v Častolovicích do výkopu (20.5.2018).

Dvaasedmdesátiletý řidič modré Škody Fabia vjel v neděli odpoledne na hlavní silnici v Častolovicích na Rychnovsku do...

Ostudná místa Hradce Králové: dědictví socialismu i Bronx pro otrlé

Panelákové „schody do nebe“ u hradeckého Aldisu (10.5.2018).

Šílená dědictví socialistického stavitelství, symbol neschopnosti dospět ke kýžené rekonstrukci nebo tak dlouhé odklady...



Záchranka vyjela na volání k člověku na chodníku, byla to ale kaluž

Oznamovatel viděl na ulici v Hradci Králové ležet nehybnou postavu. Záchranka a...

Záchranáři a policisté vyjížděli ve středu v Hradci Králové k planému poplachu, který měl netypickou příčinu....

Hradecký námořník plul po mořích desítky let, viděl krásy i otřesnou bídu

Námořník Zdeněk Chramosta z Hradce Králové

Životní příběh Zdeňka Chramosty z Hradce Králové by vydal na knihu. Téměř 40 let strávil na moři, začínal jako pomocný...

Mapa republiky taje rychleji, zmizet může nejdříve v historii měření

Mapa republiky na Studniční hoře na záběru z kamery (14. 5. 2018)

Mapa republiky v Krkonoších kvůli teplému počasí taje rychleji, než se odhadovalo při nedávném měření. Někteří...

Další z rubriky

Absolventky sepsaly petici proti řediteli gymnázia, viní ho z šikany

Gymnázium J.K.Tyla v Hradci Králové

Ze šikany studentů i učitelů viní ředitele prestižního královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla Roberta Nováka petice,...

V Trutnově rozjeli robotické pracoviště, Siemens přijme až sto lidí

Německý koncern Siemens rozšiřuje v nové výrobní hale v Trutnově výrobu...

Výrobu zcela nového produktu – poslední generace takzvaných softstartérů elektromotorů – spustila v pátek trutnovská...

Hradecký námořník plul po mořích desítky let, viděl krásy i otřesnou bídu

Námořník Zdeněk Chramosta z Hradce Králové

Životní příběh Zdeňka Chramosty z Hradce Králové by vydal na knihu. Téměř 40 let strávil na moři, začínal jako pomocný...

Najdete na iDNES.cz